vytisknout velikost písma Kdoule, ryngle, mišpule: jak se pěstují staré odrůdy stromů

Chcete na zahradu vysadit také něco jiného než jabloně a hrušně? Vyzkoušejte kdouli, ryngli nebo mišpuli. Na obtížnost pěstování a způsob péče o tyto netradiční ovocné stromy jsme se zeptali Ing. Stanislava Bočka, Ph.D.

Tento odborník na staré odrůdy stromů pracuje jako specializovaný asistent na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.

Trend bio zahrad: návrat ke krajovým a starým odrůdám

Trend bio zahrad: návrat ke krajovým a starým odrůdám

Zabývá se převážně jabloněmi, ale jeho podpis můžete najít i pod spoustou odborných publikací se zaměřením na téměř všechny ovocné stromy. Pokud vás zaujaly ty méně známé, přečtěte si, jaké mají během celého roku nároky.

Kdy je nevhodnější doba pro výsadbu mišpule, kdoule a ryngle? Jsou nějaké zásady, kterými bychom se měli při jejich výsadbě řídit?

Termín výsadby je optimální na podzim, od poloviny října do zámrazu. Přistupujeme-li z jakéhokoli důvodu k výsadbě na jaře, je nutno neotálet a stromy vysadit co nejdříve. Při jarní výsadbě je nezbytné stromky zalít. 

Klepněte pro větší obrázek
Plody mišpule se používají k přípravě marmelád, džemů, povidel nebo rosolů

Sázíme vždy stejně hluboko, jak rostly ve školce. Častou obecnou chybou bývá hlubší podsazení, které zpomaluje následný růst a vývoj stromků. Při výsadbě nezapomeneme stromky opatřit opěrným kůlem, který umístíme na jižní stranu, aby chránil kmínky před silným slunečním zářením. Zmírníme tím riziko vzniku mrazových poškození.

Jaké mají nároky na pěstování?

Kdouloně (Cydonia) jsou velmi náročné na teplo. V chladném podnebí mohou stromky v zimě namrzat ve dřevě. Velmi nebezpečné jsou holomrazy, které mohou poškodit kořeny, a stromek pak umírá. Náročnost na teplo souvisí též se zdárným vyzráním plodů, jež vyžadují dlouhou vegetační dobu.

Plody – kdoule – se začínají vybarvovat obvykle až začátkem října. Na druhou stranu kdouloně většinou dobře plodí i ve vyšších, chladnějších polohách, pozdě totiž rozkvétají a unikají tak pozdním jarním mrazíkům. Podobně pozdě, často až v červnu, rozkvétají mišpule, také ony dobře a spolehlivě plodí. Jejich mrazuvzdornost ve dřevě je dobrá, prospívají i v chladnějších oblastech.

Klepněte pro větší obrázek
Kdouloň se ve starověkém Římě považovala za afrodiziakum a byla přiřčená bohyni Afroditě; foto: Zahradnictví Tereza

Renklódy (Prunus domestica) patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly najdeme samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Volíme polohy chráněné, některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože.

Odrůdy kdouloní se množí buď jako pravokořenné, nebo se štěpují na vlastní oddělky, řízkovance nebo semenáče. Vyžadují hlubší, propustné, záhřevné půdy, nesnáší nadbytek vápníku.

Mišpule (Mespilus) obvykle roubujeme na hrušně nebo hlohy, snáší poměrně dobře sucho. Pro renklódy je možné využít celé široké nabídky podnoží, takže nároky na půdu se řídí právě podnoží. Nicméně nejlépe prospívají v záhřevných humózních půdách.

Kdy začít s řezem a jaká má pravidla? 

Mišpule a kdouloně patří mezi jádroviny, platí pro ně tedy zásady řezu stejné jako pro jabloně nebo hrušně. Snáší dobře zimní řez, optimální je termín v předjaří, po odeznění silných mrazů, ještě před vyrašením. Zimním řezem stromky tvarujeme, význam má zvláště první tři roky po výsadbě na trvalé stanoviště.

Klepněte pro větší obrázek
Přemrzlé plody mišpule obsahují sedmdesát pět procent vody, sedm procent vlákniny a deset procent cukru. Dají se jíst až po přejití mrazem

U sazenice vybereme čtyři až pět výhonů, ze kterých založíme kosterní větve. První rok zakracujeme výhony asi o dvě třetiny, druhý rok o polovinu, třetí rok o jednu třetinu. Silnější zakrácení nadzemní části sleduje vyrovnání poměru s částí kořenovou, která bývá u prostokořenných stromků při přesazování značně redukována.

Pokud jsme vysadili stromek s balem, není přirozeně nutné tak silné zakrácení nadzemní části hned po výsadbě, protože kořenová soustava je neporušená. Nicméně řez slouží také ke tvarování a rozvětvování korunky. Zanedbáním výchovného řezu se chyby později již špatně napravují.

Klepněte pro větší obrázek
Renklódy v Evropě začali pěstovat již Sasové a jejich název se odvozuje ze jména francouzské královny Claudie – Reine Claudie; foto: Zahradnictví Tereza

Ve čtvrtém roce přecházíme k řezu udržovacímu, který má zajistit rovnováhu mezi růstem a plodností. U kdouloní a mišpulí není třeba každoročně řezat, zvláště mišpule si udržují poměrně řídkou korunu. V suchých a chudých půdách se ovšem stromky mohou brzy vyčerpat, řez slouží k obnově růstové kondice.

Také u renklód samozřejmě provádíme výchovný řez, ovšem peckoviny řežeme zásadně za vegetace, nikdy ne v zimě, v období vegetačního klidu. Slivoně jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetaci bránit.

Mladé stromky tedy řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být totiž oslabení růstu. Na první místo bychom ovšem měli postavit zdravotní stav stromů. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.

Klepněte pro větší obrázek
Renklódy stejně jako mirabelky a švestky patří k jednomu druhu (Prunus domestica); foto: Zahradnictví Tereza

Můžeme nějak pomoci stromům, aby byly na zimu co nejvíce chráněny?

Máme-li vysazené kdouloně na stanovišti, kde hrozí holomrazy, určitě nebude od věci přikrýt půdu v okolí stromků nějakým materiálem, jenž poslouží jako izolace. Pozor ovšem na oblíbené mulčování slámou nebo senem, na zimu se pod ně velmi rádi stěhují hlodavci, kteří mohou kořeny ohryzat. Je to logické, protože jdou za teplem.

Pomoci může třeba přihnojení pěti- až deseticentimetrovou vrstvou kompostu nebo obyčejné nahrnutí kvalitní půdy spojené s nastýlkou chvojím. U vyšších stromků se tradičně natíraly kmínky vápnem, aby se brzdilo zahřívání tmavé kůry a nedocházelo ke vzniku mrazových trhlin.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak připravit vynikající med z květů černého bezu

Jak připravit vynikající med z květů černého …

Na nachlazení, kašel, horečku i bolest v krku. Med z květů černého bezu je nejen chutný a voňavý, ale i zdravý. A jeho výroba nevyjde vůbec draze.

16.  6.  2017 |
Samosběr jahod: Kde si nasbírat jahody a ušetřit? Přehled míst v celé ČR

Samosběr jahod: Kde si nasbírat jahody a ušet…

Milujete čerstvé jahody? Pokud člověk nemá zahradu a nechce jahody kupovat v obchodě, nabízí se samosběr jahod. Přinášíme vám přehled míst v jednotlivých krajích České republiky, kde si můžete nasbírat jahody.

17.  6.  2017 |
Co dokáže na zahradě flox alias plamenka?

Co dokáže na zahradě flox alias plamenka?

Plamenka patří právem k nejoblíbenějším trvalkám, protože vytvoří květinovou bariéru přesně tam, kde ji potřebujete – u cesty, na záhoně či v nádobě. Květy hýří barvami, nádherně voní a lákají motýly. Co chtít víc?

20.  6.  2017 |
Jak pěstovat jahody? Podle desatera

Jak pěstovat jahody? Podle desatera

Péče o jahody nespočívá jen ve výsadbě a sklizni. Je toho mnohem víc, aby jahody dávaly bohatou úrodu. Nabízíme vám přehled toho nejdůležitějšího, co jahodám vyhovuje a co potřebují.

30.  5.  2017 |
Jak pěstovat hortenzie na zahradě i jako pokojovky

Jak pěstovat hortenzie na zahradě i jako poko…

Hortenzie se svými kulovitými květy vykvétají celou škálou barev. Některé připomínají středověký rudý samet, jiné jsou tyrkysové, zelené nebo kovově modré.

25.  6.  2017 |