Kanadské borůvky patří k jedněm z nejoblíbenějších druhů drobného ovoce, které si můžete vypěstovat na zahradě, ale i v květináči na balkoně. Aby rostliny bohatě plodily, potřebují zajistit specifické pěstební podmínky a vhodnou péči.
Rostlina z čeledi vřesovcovitých, známá jako kanadská borůvka, nese správné botanické označení brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum). Jak její komerční název napovídá, svůj původ má v Severní Americe, konkrétně v její východní části, v oblasti od Ontaria po východní Texas. U nás je kanadská borůvka mezi zahrádkáři známá a běžně pěstovaná už mnoho let, ale přesto se stále najde dost lidí, jimž se péče o ni nedaří. Důvodem většinou bývá opomenutí jejích základních nároků a z nich vyplývající soubor chyb, s nimiž vás v následujícím přehledu seznámíme.
Chyba první: Nevěnujete čas výběru odrůdy
Někdy je to těžké. Člověk přijde do obchodu a na první pohled ho upoutá vzrostlá borůvka obsypaná modrými plody. Jak ta by se hodila právě do vaší zahrady nebo na balkon! Doporučujeme však odolat a nejdříve se seznámit s dostupnými odrůdami a jejich vlastnostmi. Vzhledem k tomu, že brusnice jsou samosprašné pouze částečně, pro zdar bohaté sklizně je rozumné pořídit alespoň dva keře, které vysadíte blízko sebe, aby se mohly vzájemně opylit. Odrůdy vyberte z tohoto důvodu odlišné, ale shodující se v termínu kvetení. Jejich nabídku najdete například na stránkách borůvkových farem či zahradnictví. Rozdělují se podle doby sklizně plodů na odrůdy:
- Rané: dozrávají v období mezi koncem června do poloviny července (například 'Bluetta', 'Duke', 'Earlibue', 'Emilly', 'Hannah’s Choice', 'Chanticleer', 'Jersey', 'Patriot', 'Polaris', 'Poppins', 'Spartan')
- Středně rané: zrající od půli července do začátku srpna (například 'Aino', 'Alvar', 'Ama Rood', 'Atlantic', 'Berkeley', 'Bonus', 'Bluejay', 'Burlington', 'Darrow', 'Draper', 'Hardy Blue', 'Chippewa', 'Ivanhoe', 'Legacy', 'Meader', 'Northblue', 'Pioneer', 'Record', 'Sierra', 'Toro', 'Zuckertraube')
- Středně pozdní: které zrají od konce července do poloviny srpna (například 'Aurora', 'Bluecrop', 'Bluegold', 'Brigitta', 'Concord', 'Denise Blue', 'Goldtraube', 'Chandler', 'Nelson', 'North Country', 'Northland', 'Putte', 'Rubel')
- Pozdní: s termínem zrání od půlky srpna až do září (například 'Bonifacy', 'Coville', 'Elizabeth', 'Elliot', 'Herma II', 'Pink Lemonade')
Chyba druhá: Borůvce vyberete nevhodné stanoviště
Naprostý stín ani úplná výheň nejsou pro kanadské borůvky vhodné. Vyberte pro ně umístění někde mezi oběma uvedenými variantami, s dostatkem sluníčka potřebným k dozrávání plodů, ideálně ve vlhkém polostínu – vyšší vlhkost vzduchu je velmi důležitá.
Chyba třetí: Používáte substrát se špatným pH
Základem, z něhož je třeba vycházet, je potřeba hlinitopísčité, případně písčité zeminy s kyselou reakcí (pH 4–5) – právě ta je nejpodstatnější. Pokud takovou zeminu rostlinám nedopřejete, nebudou dobře růst a časem i přes veškerou vaši snahu uhynou. Borůvkám vyhovuje směs písku s rašelinou, ale pokud se řadíte k příznivcům přírodních zahrad, tudíž rašelinu nechcete používat, nahraďte ji listovkou (vznikne kompostováním listí opadaného ze stromů a keřů). Zeminu s vhodným, tedy kyselým pH je třeba pravidelně doplňovat. Dobré je rozprostřít na ni ještě mulčovací vrstvu – ideálně z jehličnanů (kůra, hobliny, piliny, větvičky atd.).
Chyba čtvrtá: Dostatečně nepřipravíte výsadbovou jámu
Kanadské borůvky jsou náročné, nejen co se týče substrátu, ale i samotné výsadby, ačkoli koření mělce. Vykopejte pro ně jámu hlubokou alespoň půl metru a metr širokou. V případě, že máte v zahradě naprosto nevhodnou zeminu, doporučuje se kopat ještě o něco hlouběji a celou jámu jak na dně, tak i po stranách vyložit dřevem z jehličnanů k dotvoření vhodného pH. Někdy se hovoří dokonce o výsadbových vanách a doporučuje se tyto jámy oddělit od okolní zeminy fólií a dno vyplnit drenáží ve formě kamínků či štěrku určenou k odtoku vody. Platí, že kontejnerované, dobře zakořeněné rostliny můžete vysadit kdykoli během sezony, nicméně nejvhodnějším obdobím z hlediska využití vlhkosti je podzim či časné jaro.
Chyba pátá: Zaléváte buď moc, nebo málo
Vzhledem k tomu, že brusnice chocholičnatá roste původně na vlhkých loukách, v lesích a rašeliništích, dá se z toho snadno odvodit její zvýšená potřeba vody. Omylem ale je, necháte-li rostliny ve vodě stát – přemokření naprosto nesnášejí. Právě proto je tak důležitá výše zmiňovaná drenážní vrstva, která přebytečnou vodu odvede, dále mulčování, které zajistí, že zemina nebude vyschlá, a pravidelná zálivka, s níž přispějete k bohaté násadě plodů a jejich vzrůstu.
Chyba šestá: Hnojíte v nesprávnou dobu nesprávným hnojivem
Borůvky potřebují přihnojit stejně jako jiné rostliny. Nejjednodušší je pořídit přípravek určený přímo pro ně (speciální kyselá hnojiva neobsahující chlor a s minimálním množstvím dusíku). Doba vhodná k přihnojení nastává brzy zjara, dále když se tvoří poupata a naposledy po odkvětu. Od července už rostliny nehnojte, aby dobře přezimovaly.
Chyba sedmá: Borůvku neřežete
Stejně jako u jiných keřů je třeba borůvky pravidelně střihat. První řez udělejte hned po výsadbě. Slabé, nějak deformované či dovnitř keře směřující výhony odstraňte a ponechte jen jeden až tři nejsilnější výhony. Mírně je zakraťte, aby se keř rozvětvil. Klasický udržovací řez se provádí hned zjara. Jeho součástí je opět odstranění slabých, deformovaných či dovnitř keře směřujících větví a stejně tak větví starých, odumřelých.
Borůvky plodí na jednoletých výhonech, proto vždy nechte růst další dva nebo tři nejsilnější výhony.
