Kompostéry do bytu neboli vermikompostéry se stávají v posledních letech hitem českých domácností. Jejich součástí by měly být i narůžovělé kalifornské žížaly, nepleťte si je s těmi našimi, které umí téměř bleskově proměnit bioodpad na hnojivo. Jak to funguje? A kde vlastně ty správné žížaly do kompostu sehnat? Prozradíme vám to.
Majitelé zahrad s kompostováním už určitě mají zkušenosti, v poslední době se však k domácímu kompostování v bytech uchylují i lidé, kterým je blízký životní styl nazývaný Zero Waste nebo také život bez odpadů. Nejspíš jste ale vůbec netušili, že bioodpad tvoří neuvěřitelných 40 % odpadu, který vyprodukujete. U většiny majitelů bytů skončí v běžném směsném odpadu v popelnicích, které jsou však stále plnější. Proč ho tedy raději neproměnit na něco užitečného? Pomoci vám v tom mohou právě kalifornské žížaly. Nasadit je můžete dokonce i do klasického kompostéru.
Co je vermikompostér
Možná vás teď napadlo, že kompostér přece do bytu nepatří. Máte pravdu! Řeč je však o bytovém vermikompostéru, který se vejde i do garsonky, a navíc je i pěkným bytovým doplňkem. Sehnat se dají minimalistické designové modely, ale i několikapatrové nádoby vhodné třeba do garáže či dílny. Ti manuálně zručnější si ale vermikompostér mohou vyrobit sami a minimalizovat tak náklady.
A co že to vlastně ten vermikompostér je? Jde o nádobu určenou ke kompostování kuchyňského bioodpadu právě pomocí kalifornských žížal. Ty z něj téměř obratem vytvoří kvalitní přírodní substrát a hnojivo pro pokojové i venkovní rostliny. Umístit vermikompostér můžete v podstatě kdekoliv, v kuchyni, předsíni, komoře, na toaletě nebo třeba na zaskleném balkóně. Ze zápachu mít obavy nemusíte. Při dodržování správných zásad vermikompostování totiž obsah nádoby nijak nesmrdí.
Jak to funguje
Skutečnost, že žížaly si poradí s organickým odpadem, je známá. Tihle malí růžoví tvorečkové ho rychle a důkladně přemění na výtečné hnojivo. Krmit je můžete rostlinnými zbytky z kuchyně i zahrady. Výsledný koncentrát nazývaný také žížalí čaj neboli vermifluid se hromadí ve spodní nádobě vermikompostéru a je plný minerálů a cenných živin. Vylít ho stačí přibližně jednou za tři měsíce. A to kamkoliv k pokojovým rostlinám nebo třeba rajčatům a paprikám, které pěstujete na balkóně.
A proč právě žížaly kalifornské a ne ty naše české? Důvod je prozaický. Žížala kalifornská je totiž na rozdíl od naší žížaly hnojní mnohem výkonnější a pobyt v bytových kompostérech snáší mnohem lépe. Vyšlechtěna byla totiž právě na zpracování organického odpadu. Nejspíš vás překvapí, že pět set dospělých jedinců žížal kalifornských vám za den zpracuje neuvěřitelných dvě stě padesát gramů organických zbytků. Navíc se závratným tempem množí. Už za dva týdny se její počty v dobrých podmínkách mohou zdvojnásobit.
Kde sehnat kalifornské žížaly
Prodejem těchto užitečných tvorečků se zabývá řada firem. Na internetu jich seženete desítky. Za jednu násadu zaplatíte obvykle mezi třemi a čtyřmi stovkami, připlatit si budete muset také za speciální box, který žížaly ochrání před vysušením a dalšími vlivy.
Za zmínku ale určitě stojí takzvaná „žížalí mapa“, kterou si Češi vytvořili. Na ní obratem zjistíte, kde se ve vašem okolí dají získat kalifornské kompostovací žížaly „zdarma“. Dobrým zvykem však je nabídnout třeba nějaký vlastnoruční výrobek, jako je domácí šťáva, džem, případně košík ovoce či bedýnka zeleniny a podobně. Zdarma seženete i české žížaly hnojní, budete na ně ale muset vyrazit s kyblíčkem a lopatkou.
Jak se starat o žížaly
Kalifornské žížaly nejsou nijak náročné. Vyhovuje jim teplota od 0 do 30 stupňů Celsia a vlhkost mezi 55–80 procenty. Ideální teplota, při které jsou schopné přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo, je však mezi 15 a 25 stupni. I to je důvod, proč se hodí do bytových prostor. Při teplotách nižších než 10 stupňů a vyšších než 26 stupňů jejich produktivita klesá. Pozor si dejte v létě. Vermikompostér nenechávejte na přímém slunci, při teplotách nad 32 stupňů se vám žížaly doslova „uvaří“.
Důležitý je ale také přístup vzduchu. Pokud totiž žížaly, které dýchají celým povrchem svého těla, dlouhodobě zavřete do neprodyšné bedny, uhynou. Kupované vermikompostéry jsou velmi dobře odvětrávané, pozor ale dejte u těch podomácku vyrobených. Dostatečný počet otvorů je skutečně důležitý. Určitě je proto lepší postupovat při výrobě podle osvědčeného návodu. Na internetu jich najdete stovky.