Rozhodli jste se prosvětlit zahradu, zbavit se starých a nemocných stromů? Pak nezbývá než přistoupit ke kácení vybraných dřevin. Co musíte vyřídit, abyste při této činnosti, i když na svém vlastním pozemku, vyhověli zákonům, a kdy je třeba povolení?
Na každé zahradě občas ke kácení musí dojít. Jednou jsou na řadě staré neplodící ovocné dřeviny, jindy jde o staletý smrk, jehož větve jsou poškozené od vichřice či bouřky. Řada lidí však tápe v tom, co se v této oblasti vlastně smí a nesmí. V posledních letech totiž v legislativě proběhla ohledně kácení dřevin řada změn, které usnadnily život běžným zahrádkářům i majitelů rekreačních objektů. Proto jsme si pro vás připravili stručný manuál, v němž se dozvíte, jak to s kácením dřevin je.
Kdy kácet stromy? Od října do března
Kdy je nejlepší se do kácení pustit? Zákon ani vyhláška toto nijak neupravují, obecně ale platí, že nejvhodnější dobou pro kácení dřevin je období vegetačního klidu, které trvá od října do března. Pokud se rozhodnete kácet mimo toto období, můžete. Na stromě se však nesmí nacházet žádné hnízdo, zákon totiž zakazuje ničit hnízda nebo rušit ptáky při péči o mláďata nebo rozmnožování. Výjimkou jsou pouze situace, kdy je například strom vážně poškozený a hrozí, že někoho může ohrozit na zdraví nebo napáchat škody na majetku.
Kácení stromů bez povolení
V dnešní době už naštěstí nemusíte v případě každého kácení žádat úřady o povolení a dlouhé týdny s obavami čekat na schválení. Pokud se chystáte pokácet běžné stromky na vlastní zahradě, nemusíte obvykle úřady ani informovat. Problém už není, ani když budete chtít kácet stromy na chatě či chalupě. Nová vyhláška totiž upravila dřívější spornou definici zahrady, která se nově řídí katastrem nemovitostí, a zavádí tak možnost kácet bez povolení ovocné dřeviny ve všech zahradách v obci. Pozemek tak už nemusí být oplocený, důležité je pouze to, zda je v katastru uvedený jako "zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň".
Co můžete pokácet:
- veškeré ovocné dřeviny
- dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí
- tzv. zapojené porosty dřevin (což jsou zjednodušeně řečeno dřeviny, které se vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají), jejichž celková plocha nepřesahuje 40 m2
Kdy potřebujete povolení?
V případě, že je obvod kmene větší než výše zmiňovaných 80 cm nebo jde třeba o památkově chráněný strom, je třeba informovat příslušné úřady. V některých případech stačí kácení pouze oznámit, většinou je ale třeba si vyřídit povolení orgánu ochrany přírody, který současně nařídí i provedení náhradní výsadby.
Samotná žádost má několik jasně daných formálních požadavků. Obsahovat musí jméno, bydliště a číslo parcely, nutné je doložit vlastnické právo k pozemku, popsat umístění dřeviny, uvést, jaký je obvod kmene ve výšce 130 centimetrů nad zemí, popsat samotný strom a svou žádost ke kácení zdůvodnit. Bez oficiálního stanoviska vám rozhodně po pile či sekyře sáhnout nedoporučujeme, pokud tedy nechcete riskovat vysoký postih.
Nerespektování zákona vás totiž může vyjít poměrně draho, pokuty se pohybují v částkách desetitisíců za jeden strom až po statisíce za skupinu dřevin.
Při kácení nepodceňujte bezpečnost
I když má většina zahrádkářů pocit, že pokácet strom je hračka, dobře zvažte, jaké jsou vaše možnosti, jakou techniku máte i jaké jsou vaše fyzické předpoklady. Podříznout pětiletou broskvoň, která vlivem nedostatku vody uschla, je něco jiného, než kácet stoletý smrk, stojící v těsném sousedství stavby. Vždy dbejte na bezpečnost práce a v případě jakýchkoliv pochybností raději oslovte odbornou firmu.
VIDEO: Mladé stromy odumírají, tvrdí odbornice.
