vytisknout velikost písma Jiřiny: krásky, které nezestárly

Jiřiny jsou právě v plném květu. Přemýšlíte, že si je příští rok pořídíte, ale zdají se vám náročné na pěstování? Nebojte se! Zkusíte-li je jednou vysadit, uvidíte, že se k nim budete každoročně vracet.

Sluneční květiny

Na území Mexika pěstovala civilizace Aztéků botanické jiřiny dávno před tím, než byla objevena Amerika. Jiřiny byly považovány za květy symbolizující boha Slunce.

Klepněte pro větší obrázek

Proto měly výjimečné postavení a zdobily například obřadní šat posledního aztéckého krále Montezumy II. při korunovaci. Třicet let po objevení Ameriky byla říše Aztéků dobyta, a tak mohl jiřiny objevit celý svět.

Jiřinám se daří i v nádobách. Jen je třeba vědět, které odrůdy vybrat

Jiřinám se daří i v nádobách. Jen je třeba vědět, které odrůdy vybrat

Úspěch jiřin v Evropě

První jiřiny s jednoduchými květy se koncem 18. století dostaly do botanické zahrady v Madridu. Jejich obliba začala prudce stoupat, když díky poměrně jednoduchému křížení a množení vznikaly stále nové a nové odrůdy.  

Připravte se na jarní výsadbu jiřin

Připravte se na jarní výsadbu jiřin

V sortimentu botanických jiřin nalezneme květiny s téměř trpasličí výškou do čtyřiceti centimetrů, na opačném konci řady jsou jiřiny stromkovité, přes osm metrů vysoké, s téměř metrovými listy.  

Klepněte pro větší obrázek

Evropa si je zamilovala ve třicátých letech devatenáctého století, kdy se pořádaly časté výstavy nejnovějších výpěstků. U nás se výstavy a jiřinkové slavnosti či bály spojily s dobou národního obrození.  

Dělením jiřin týden až dva před výsadbou zajistíte jejich bohatší kvetení

Dělením jiřin týden až dva před výsadbou zajistíte jejich bohatší kvetení

Proč se jmenuje jiřina?

Šlechtitel v botanické zahradě v Madridu pojmenoval zvláštní novou květinu po svém příteli, švédském botanikovi Andreasu Dahlovi. Podobný nápad měl německý profesor Wildenow, když dal kytce jméno po svém kolegovi, jenž se jmenoval Georgi.  

Způsobil tím trochu zmatek, ovšem botanický název Dahlia zůstal a ze jména Georgina vznikly názvy národní – odtud i naše jiřina (jiřinka).

Klepněte pro větší obrázek

Pořádek musí být

Nesčetné množství tvarů a barev, tím i odrůd, působilo poměrně zmatečně. Od roku 1962 platí nové rozdělení jiřin do deseti základních skupin podle stavby květů.  

  • Jednoduché jiřiny – žlutý střed je lemován plochými květními plátky. Patří sem také miňonky a trpasličí jiřiny do pětadvaceti centimetrů výšky.
  • Anemonky – mají mezi středem a květními plátky vystouplé rourkovité kvítky. Odrůdy nižšího vzrůstu a drobnějších květů se hodí k pěstování do nádob či na obruby záhonů.
  • Náhrdelníkovité jiřiny – někdy též okružíkovité jiřiny, mají mezi středem a okrajem okruží z plátků o polovinu kratších, mohou být i v odlišných barvách. Hodí se k řezu, vydrží dlouho ve váze a hodně kvetou.
  • Pivoňkovité odrůdy – jak napovídá název, květ je podobný květu pivoněk s viditelným žlutým středem a vlnitými plátky květů. Téměř se nepěstují.
  • Jiřiny dekorační – jsou plnokvěté, se stočenými květními plátky, okraje plátků směřují nahoru. Patří sem i podskupina leknínovitých jiřin, jejichž řady vnějších plátků jsou plošší a středové uzavřené, podoba s květem leknínu je velmi výrazná.
  • Kulovité jiřiny – mají tvar květu symetricky kulovitý, květní plátky do poloviny svinuté a husté. Řezané květy dlouho vydrží, hodí se do vazeb.
  • Pomponky – jsou podobné předešlým, musí mít ale menší květy (kolem pěti centimetrů), plátky jsou stočeny do rourek. Jsou vhodné k řezu.
  • Jiřiny kaktusovité – mají květní plátky víc než polovinou stočené dolů, nebo trubkovitě. Střed není vidět, jsou plnokvěté a elegantní. Výborně se hodí k řezu.
  • Semikaktusové jiřiny – jsou podobné předešlým, květní plátky mají širší, některé odrůdy i roztřepené.
  • Ostatní zvláštnosti – sem jsou zařazeny všechny jiřiny, jejichž květy se liší od předchozích skupin. Známé jsou hlavně orchidejové, hvězdicovité a chryzantémové jiřiny, jakož i botanické druhy.

Klepněte pro větší obrázek

Jak uspět při pěstování jiřin

V našich klimatických podmínkách se jiřinám velmi daří, proto naši pěstitelé sklízeli s jejich pěstováním značné úspěchy. Stanoviště pro jiřinky volte slunné, chráněné před větry, vyhněte se mrazovým kotlinám.  

Ve stínu narostou jiřiny vyšší, ale méně pokvetou, v místech větrných je budete muset důkladně vyvazovat, jinak se vylámou celé výhony. V nejlepším případě vítr orve „jen“ těžké květy. V mrazových kotlinách si jiřiny neužijete – namrznou v době, kdy nejvíce kvetou (tedy počátkem září).  

Klepněte pro větší obrázek

Na půdu nejsou tyto rostliny nijak náročné. Nehodí se jen do mělkých studených nebo přemokřených půd. Lze je pěstovat na jednom místě třeba dvacet let, pokud jim dopřejete dobrou výživu.  

Přivítají kompost nebo zkompostovaný hnůj a na podzim vyvápněnou zem. Vláha je důležitá hlavně v prvních fázích růstu, nadměrná vláha není dobrá pro hlízy, které jsou budoucími zásobními orgány jiřin.  

Nespěchejte s jarní výsadbou

Hlízy, ať koupené či z vlastní produkce, vysazujte koncem dubna. Než jiřiny vyraší nad povrch půdy, pomine nebezpečí ranních mrazíků, na něž jsou choulostivé. Sázejte je do dobře prokypřené půdy. Pokud nemáte organické hnojivo, můžete před výsadbou použít i superfosfát.  

Klepněte pro větší obrázek

Zdají-li se vám hlízy seschlé, namočte je před vysazením přes noc do vlažné vody. Je to nouzové opatření, nejlépe je sázet mírně narašené hlízy tak, aby očka nebyla hlouběji než pět centimetrů. Pak jiřiny špatně vyrůstají a mohou trpět chorobami.

Prostor k životu

Některé vyšší odrůdy jiřin jsou poměrně mohutné a potřebují mít mezi sebou alespoň osmdesáticentimetrový odstup. Nezapomeňte na oporu pro kytky vyšší než metr.  

Kolíky zatloukejte hned při výsadbě. Čím vyšší odrůda, tím větší rozestup volte mezi rostlinami, trpasličím jiřinám stačí kolem třiceti centimetrů.  

Klepněte pro větší obrázek

Jak sklízet hlízy aneb Podzimní starosti

Jiřiny nejsou odolné ani proti teplotám blízkým nule. Po namrznutí nadzemní části rostliny vyryjte, seřízněte a ponechte asi deset centimetrů stonku. Obraťte tak, aby voda vytekla a stonek řádně vyschl.

Hlízy pak uložte v bezmrazém prostoru (vyhovující teplota je kolem šesti stupňů, vlhkost vzduchu kolem sedmdesáti procent). Vhodné jsou bedničky s hoblinami, pískem nebo suchou rašelinou.  

Klepněte pro větší obrázek

Každé dva týdny zkontrolujte jejich zdravotní stav, kusy napadené plísněmi nebo shnilé ihned odstraňte. Máte-li sklep vlhký, operte hlízy od zeminy, vysušte a namořte nějakým fungicidem. Koncem prosince můžete zbylé stonky ještě o polovinu zkrátit.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Léčitelé kalízii považují za téměř zázračnou bylinu a světové výzkumy jim dávají za pravdu. Téměř obyčejnou pokojovou rostlinu s neobyčejnými účinky může mít doma každý. Chcete ji vyzkoušet?

23.  7.  2017 |
Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na balkóně

Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na …

Ne každý má zahradu, kde lze relaxovat u šplouchajícího jezírka a obdivovat krásu květin. I na malém balkoně, střešní zahradě či terase si takový luxus můžete dopřát.

16.  7.  2017 |
Pěstování rajčat pro začátečníky: Jak se vyhnout plísni a mít bohatou úrodu

Pěstování rajčat pro začátečníky: Jak se vyhn…

Už jste sklidili první vlastní rajčátka a pravý vrchol sezóny je před vámi? Co udělat pro to, aby vám je nezničily choroby a jak pak bohatou úrodu zpracovat.

21.  7.  2017 |
O úrodě malin rozhoduje řez ve správný čas

O úrodě malin rozhoduje řez ve správný čas

Nádherně voní a ještě lépe chutnají. Kam je zasadit, kdy sklízet a řezat, bývá pro zahrádkáře mnohdy neřešitelným rébusem. Pár rad vám pomůže hádanku rozluštit.

18.  7.  2017 |
Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ještě zasadit

Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ješt…

S příchodem léta jsme se v zahrádkách přehoupli do druhé poloviny vegetace. Správný zahrádkář však nenechá ležet ladem ani kousek půdy a věnuje se založení druhé úrody na těch plochách, kde dozrála první.

11.  7.  2017 |