Z mnoha stálezelených listnatých keřů se v zahradách zabydlely skalníky, zvláště pak poléhavé druhy, tvořící bohaté zelené koberce. Vystoupavé skalníky krom zimní zeleně ozvláštní zahradu i barevnými plody a zajímavým růstem (rozložením větví), navíc všechny bohatě kvetou.
Neopadavé listy osvěží zimní zahradu
Tyto keře nemají zvláštní nároky na stanoviště ani na půdu, prospěje jim však přihnojení kompostem. Pokud jste jej tedy pod skalníky nestihli rozhodit už na podzim, můžete jim přilepšit kdykoliv během zimy.
Neopadavý skalník dokáže kombinovat tmavou zeleň listů se zářivou červení plodů
Jiné stálezelené listnáče nepohrdnou kompostem ani zimní přikrývkou ze shrabaného listí: třebaže jde o keře v našich podmínkách zimovzdorné, vrstva listí nejenže chrání zem proti promrznutí, ale zabrání výparu vody z půdy, a tím prosychání jemných kořenů pod povrchem.
Například stálezelené kaliny, hlohyně, cesmíny či dřišťály můžete ještě teď v bezmrazých dnech zakrývat. Mladé rostliny v prvních dvou až třech letech po výsadbě vždy uvítají zimní kryt.
Zvláštní jednotka: rododendrony
Pěnišníky pěstované v zahradách jsou dobře přizpůsobeny našim klimatickým podmínkám a hned tak jim neublíží teploty pod nulou. Přesto se stává, že je mráz poškodí, a to ve dnech, kdy to nejméně očekáváte.
Prudké zimní slunce bere pěnišníkům vláhu a noční mrazy nedovolí kořenům rostlin přijímat vodu z půdy. Listy rostlin se kroutí, aby zmenšily odpařovací plochu, ale přesto dochází ke značným škodám na keřích, které vlastně prosychají.
Pokud napadne sníh, vytvoří přirozené stínění neopadavých keřů, tedy i pěnišníků
Dobrou službu udělá nastýlka vyšší vrstvy rašeliny – předtím by měly být keře pořádně prolité – stejně dobře můžete použít hrabanku a listí. Není-li půda zamrzlá, i toto opatření můžete udělat ještě teď.
Zubaté slunko
I v zimních jasných dnech se dokáže slunko do zahrady opřít plnou silou. Keře s neopadavými listy se nedokáží účinně bránit proti úpalu, proto jim musíte pomoct přistíněním.
Nízké a poléhavé keře lze zakrýt chvojím, k vyšším rostlinám můžete použít rákosové stínovky – prodávají se v zahradnických centrech nebo hobby marketech. K mání je také zelená stínicí textilie, s níž je manipulace snazší a jejíž cena je nižší než u stínovek.
I vzrostlejší stromy mohou být za nepříznivých podmínek ohroženy
Použít k zastínění můžete i bílou netkanou textilii, jen stínicí efekt není takový jak u předešlých způsobů. Vyvarujte se neprodyšných igelitů a fólií, nestíní ani nechrání před mrazem – sráží se pod nimi vlhkost a rostliny pak hynou na plísně a hniloby.
Nejlevnějším způsobem, jak zajistit stálezeleným keřům ochranu před zimním slunkem, je výsadba na místa, která jsou přirozeně stíněná sousedícími stromy, případně pergolou s popínavými rostlinami, altánem a podobně.
Když chybí voda
Velké škody na stálezelených rostlinách a jehličinách způsobí nikoli mráz, ale sucho. Rostliny s neopadavými listy a jehlicemi odpařují vodu i v zimě, ale její přísun ke kořenům v promrzlé půdě vázne.
Ohroženy jsou zejména mělce kořenící keře a jehličiny a také rostliny po podzimní výsadbě. Využijte proto bezmrazých dnů a rostliny dostatečně zalijte. Neznamená to ale, že stoupne-li teplota nad nulu, nalijete k rostlině konev vody a bude po nebezpečí!
Půda musí rozmrznout, čili bezmrazých dnů je třeba několik za sebou (silné noční mrazy také brání v zálivce, i když je den slunečný). Voda se musí do půdy vsáknout a dostat až ke kořenům, jinak se může stát, že vám rostliny „zmrznou“, ve skutečnosti uschnou.
Zimní zahradě sluší stálezelené keře i jehličiny
Namrzají loňské výhony?
Zahnědlé konce letorostů se objevují už v průběhu zimy, na jaře pak je potřeba keř upravit řezem, aby mohl vyrašit. Příčinou namrzání je nevyzrálé dřevo vzniklé v důsledku přílišného a pozdního přihnojování.
Pěnišníky v červenci a stálezelené keře v srpnu – to by měl být nejzazší termín pro přihnojování hnojivy obsahujícími dusík. Je pravda, že po dusíkatých hnojivech mají keře dlouhé a silné přírůstky, ale nestačí včas ukončit vegetační období a nevyzrálé výhony jsou k namrzání přímo předurčené.
Hnojiva s obsahem draslíku lze použít k přihnojení i později – podporují vyzrávání pletiv. Po každém přihnojení by ale měla následovat vydatná zálivka.
Rostliny v nádobách
Krom neopadavých keřů se v nádobách pěstují často jehličiny – zdobí terasy a přístupové cesty v zahradách celé vegetační období bez problémů. V zimě se bez vaší pomoci neobejdou, neboť jsou mnohem víc vystaveny nepřízni počasí a mají stísněné podmínky pro růst.
Pokud jste nechali nádobu s rostlinou tam, kde byla celý rok, patrně se jara ve zdraví nedočká. Nádoba promrzne a v ní i nechráněné kořeny, zemina nepřijme žádnou vodu (možná i vyschla) a zkáza je úplná.
Nebojte se, že by ochranný obal nádobových rostlin vypadal ošklivě; ba naopak jim může dodat šmrnc
Zatím nebyly velké mrazy, a pokud máte možnost, postarejte se o rostlinu následovně: ponořte ji v nádobě klidně na půl dne do vody, a poté ji zapusťte s květináčem do země poněkud hlouběji, než byla na stanovišti.
Jámu můžete prolít vodou tak, jako byste vysazovali samotnou rostlinu (není-li v plastové nádobě, ta vodu nepřijímá). Kryt z kompostu a listí bude dobrou ochranou proti vysychání a promrzání.
Nemáte-li možnost rostlinu uložit v zemi, obalte květináč řádně bublinkovou fólií a jutou, pak ji přeneste někam na chráněné místo, nejlépe k domovní zdi, kde neprofukuje. V nádobách musíte rostliny během zimy zalévat častěji, povede-li se vám květináč ještě zakrýt listím a chvojím, měla by být ochrana proti vyschnutí a mrazu dostatečná.
Vzácnější exempláře bývá lepší uložit v místech, kde je teplota těsně kolem nuly či mírně pod nulou (garáž, světlý sklep). S případným nedostatkem světla se rostlina vyrovná lépe než s nedostatkem vláhy a promrznutím nádoby.
Sníh zahřeje
Napadne-li dostatek sněhu, nemusíte si o rostliny dělat velké starosti. Sněhová vrstva zem tepelně izoluje, při tání se voda pomalu vsakuje do půdy. Nebezpečím pro jehličiny a keře je však těžký, mokrý sníh (nebo příliš vysoká vrstva sněhu) – ten může rozlámat větve nebo svou vahou zdeformovat tvar rostlin.
Choulostivé květní pupeny pěnišníků byste stahováním sněhu spíše poškodili
Dobré je proto svázat štíhlejší jehličnaté keře tak, aby si zachovaly tvar a nerozklesly se, a vysokou vrstvu sněhu z rostlin šetrně setřást. Opatrně postupujte při odstraňování sněhu z pěnišníků. V mrazech bývají křehké, lehce se jim mohou vylomit slabší větve, případně byste se stahovaným sněhem odstranili i květní pupeny.