Nejen Lucie Drozdová alias Šumavská houbička tvrdí, že kačenky a smrže patří mezi nejchutnější houby, které se v Česku dají vůbec najít. Právě na přelomu března a dubna můžete vyrazit na jejich sběr.
Kačenky, první jarní houby: Co jsou zač?
Kačenka česká (Verpa bohemica) roste od března do května. Má mozkovitě zprohýbaný klobouček, jeho spodní okraj není přirostlý k noze. Říká se, že klobouček tak připomíná náprstek nasazený na nožce. Ta je v mládí bělavá a s věkem se prodlužuje a žloutne. Je dutá nebo vatovitě vycpaná.
Kačenka česká patří mezi alergeny, projevem intolerance kačenky jsou zažívací problémy, zvracení. „Proto s jejich konzumací buďte opatrní a začínejte jen jedním dvěma kousky. A rozhodně sbírejte jen houby, které jsou v top stavu, jakékoli přezrálé kousky již nechte v lese, protože koncentrace problematických látek je vyšší,“ radí Šumavská houbička.
K houbě si můžete přičichnout – pokud vám bude zapáchat, je vyšší pravděpodobnost, že se u vás intolerance objeví.
Kde najít kačenku českou?
Kačenka česká se napoprvé špatně hledá. Určitě začněte v místech, kde roste třešeň, ptačí třešeň, trnky, hlohy, šípkové růže a další růžovokvěté listnaté stromy. Žije z rozložených zbytků listí, takže ji hledejte v místech, kde jich je velká vrstva. Má ráda například rozložené osikové či topolové listy a zásaditou, spíše humózní půdu. Objevuje se v zarostlých a možná i lehce zaneřáděných podrostech. „Najdete-li několik těchto faktorů najednou, máte velkou šanci. Opatrně pak prochoďte biotop křížem krážem a možná budete mít štěstí,“ radí zkušená houbařka, která zároveň doporučuje místo příliš nepoškodit, aby zde houby rostly i za rok.
Lucie Drozdová alias Šumavská houbička
Lucie Drozdová se narodila v roce 1991 v Sušici. Jako rozená Šumavanda na houby chodila už jako malá, ale teprve během covidu se rozhodla svůj koníček prohloubit – začala se učit poznávat nové druhy hub, o kterých také natáčela videa. Tak vznikl projekt Šumavská houbička, který sledují na sociálních sítích desetitisíce lidí. Svá videa natáčí tak, aby podle nich dokázal houby poznat i úplný laik. Druhou polovinu týmu tvoří její muž Michal, který zajišťuje technickou stránku projektu.
Lucie během let složila zkoušku znalosti hub, a zařadila se tak mezi zkušené houbaře, kteří dokážou houbařit celoročně. Říká, že jí houby změnily život, pořád je miluje a houbaření každému doporučuje.
S čím si kačenky můžete splést
- Záměna je možná s ucháčem obecným, který ale roste na jiných lokalitách – pod borovicí. Jeho hlava je kaštanově hnědá a více zprohýbaná. Ucháči jsou jedovaté houby.
- Kačenku je také možné zaměnit za smrže, což ale ve výsledku nevadí, protože oba druhy jsou jedlé.
- Kačence české je podobná kačenka náprstkovitá, ale její klobouk je menší. Jde o vzácnější druh, který navíc není tak chutný. Pokud ji ale omylem sníte, nic vám nehrozí.
Jak připravit kačenky?
Šumavská houbička doporučuje kačenku spojit se smetanou, například uvařit z ní luxusní smetanovou omáčku k pořádnému steaku. Přidáte-li medvědí česnek či špenát, získáte zase výbornou omáčku na těstoviny či noky. Kloboučky kačenky můžete naplnit mletým masem a zapéct v troubě. Také v nádivce najde své místo.
Smrže jsou jedlé a skvělé
Smržů (Morchella) je velké množství druhů, jejich výrazným znakem je zvláštní klobouk se sítí žeber připomínající včelí plástev. O tom, kolik druhů smržů vlastně je, vědci vedou spory, důležité ale je, že všechny druhy jsou jedlé. Jde o jarní houby, které se dají najít již v březnu, ale jejich hlavní růst nastává obvykle v dubnu a trvá do května.
Jak poznat smrže
Smrže mají klobouk ke třeni přirostlý až v jeho spodní části, výjimkou je smrž polovolný, který má klobouk přisedlý zhruba v jeho polovině. Třeň i klobouk jsou duté.
Smrž obecný (Morchella esculenta) je největší klasikou mezi smrži. Má medovou barvu. Jeho klobouk má do 10 centimetrů a jeho povrch je poset hlubokými jamkami, které jsou od sebe odděleny příčnými a podélnými lištami.
Kde hledat smrže
Podhoubí smržů roste na místech, která jsou dlouhodobě mokrá. Takové místo poznáte i podle mechů: Dokážou vláhu dlouhodobě zadržet. Vybírejte místa se zásaditým podložím. Tmavé druhy smržů mají rády podobné prostředí jako kačenky.
Smrž obecný má opět rád vlhko, humózní půdu a svým podhoubím se váže na kořínky, mezi jeho oblíbené stromy patří jasany, hledejte tedy pod nimi. Má ale rád i méně tradiční houbové lokality, jako jsou zavážky, sklady dříví či hromady odpadků a popele.
Jak připravit smrže
Smrže chutnají výborně a na rozdíl od kačenek se u nich alergie neprojevuje. Jejich konzumace se tedy nemusíte obávat. Jde o výbornou houbu, která chutná skvěle například v kombinaci s chřestem, takže polévka či rizoto jsou jasná volba. Nadívané smrže jsou doslova lahůdkou, vyzkoušejte například náplň z uzeného masa, jater, cibule a rohlíků, vše zapečené v troubě. Smrže můžete připravit na asijský způsob, dát je i do závitků, vyrobit z nich pomazánku a samozřejmě se hodí i na přípravu omáček.