Jalovec (Juniperus) je rod jehličnanu čítající desítky druhů a v každém z nich pak ještě množství kultivarů odlišných barvou olistění i vzrůstem (tvarem). Nejvíce jalovců pochází ze Severní Ameriky a Asie.
Juniperus z našich luk a strání
I my se ale můžeme pochlubit jedním původním druhem. Je jím jalovec obecný (Juniperus communis), rostoucí na kamenitých stráních a loukách v některých oblastech Čech a Moravy.
Jako solitéry vyniknou pravidelné tvary sloupovitých jalovců
Pokrevní příbuzní
Jalovec obecný má výjimečně tvar stromu, spíše ho najdete jako vícekmenný keř, dorůstající výšky od tří do pěti metrů. Pro zahradnické použití byl vyšlechtěn kultivar ‘Hibernica’, sloupovitý tří až pětimetrový keř s oboustranně namodrale zelenými jehlicemi.
Poléhavým jalovcem obecným je kultivar ‘Zean’ var. montana. Je hustý, polštářovitý s leskle zelenými jehlicemi. Dorůstá výšky kolem dvaceti až třiceti centimetrů, takže se výborně hodí na zídky, případně jako předsadba jiných, barevných jehličin. Známý je také kultivar ‘Raket’ – pomalu rostoucí, úzký jalovec se stříbřitě šedými jehlicemi. Ze žlutě zbarvených kultivarů by vás mohl nadchnout ‘Depressa Aurea‘, barvící se v pozdním létě do bronzova.
Výrazná, až bronzová barva oživí zimní zahradu
Sabina je pěkná na pohled
Chvojka klášterská neboli jalovec chvojka (Juniperus sabina) pochází z vápenatých hor. Má mnoho velice pěkných kultivarů přízemních (‘Cupressifolia’), vzpřímených (namodrale ojíněná ‘Fastigiata’) nebo zakrslých (kultivar ‘Musgrave’ je v deseti letech vysoký jen dvacet centimetrů s šíří kolem půldruhého metru).
Chtěla bych vás upozornit na dvě nepříjemnosti, jež tento jalovec působí: celá rostlina je silně jedovatá a její tmavě modré plody by mohly malé děti zaměnit s borůvkami. Druhým problémem je, že chvojka je mezihostitelem rzi hrušňové.
Nejnižší kultivary jalovců jsou dobrou předsadbou pro vyšší keře
Jalovce polehlé a položené
Jalovec polehlý (Juniperus horizontalis) se dá velice dobře využít jako náhrada za trávník či pokryvná (půdokryvná) rostlina, vysazovat ho lze i do vřesovišť. Lze vybrat kultivary mnoha barev: stříbřitě namodralý ‘Blue Chip‘ s výškou do třiceti centimetrů nebo ještě nižší ’Wiltonii‘. Žlutými jehlicemi v létě a bronzově žlutými v zimě by vás mohl upoutat kultivar ‘Mother Lode‘.
Jalovec položený (Juniperus procumbens) je vhodný do svahů i volných ploch jako půdokryvná rostlina. Dobře zapadá i do skalek a úžasně vypadá pěstovaný v nádobách. Může být vysázen s jinými zakrslými jehličinami nebo sám v prostorném květináči.
Nejčastěji se v zahrádkářstvích setkáte se světle zeleným kultivarem ‘Nana‘, který dorůstá výšky kolem dvaceti centimetrů a šířky asi metr, nebo s úplně zakrslým kultivarem ‘Santa Rosa‘.
Polehlé jalovce vytvoří pokryv, kterým neprorůstá ani plevel
Nejen růže je z Texasu
Také jalovce skalní (Juniperus scopulorum) mají původ daleko za mořem, přesto mohou být vítaným doplňkem ve vaší zahradě. Uplatníte je i na větších plochách, protože dorůstají výšky kolem deseti metrů. Většinou jsou široce či úzce sloupovité, mezi kultivary si najdete i nižší a poléhavé tvary.
Jedním z nejvyšších je kultivar ‘Pathfinder‘, až devět metrů vysoký, leskle stříbřitě olistěný. Kdo má rád pravidelné tvary, sáhne patrně po namodrale šedém ‘Skyrocket‘, úzkém a sloupovitém jalovci, dorůstajícím asi čtyř metrů.
‘Tabletop‘ je světle žlutý, dvoumetrový kultivar, s šířkou zabírající v dospělosti téměř pět metrů. Aby nezůstal jalovec skalní pozadu, nabízí vám i naprosto poléhavý kultivar ‘Banff‘ s výškou dvacet centimetrů a vzpřímenými šedomodrými větvemi.
Umírněná barevnost svědčí i jalovcům ve společnosti dalších jehličin
Výčet zdaleka nekončí
Teplomilný jalovec krátkolistý (Juniperus brevifolia) u nás seženete jen výjimečně, roste v oblastech Středomoří. Možná se setkáte s jalovcem pobřežním (Juniperus conferta), pro naše podmínky ale není příliš vhodný, protože namrzá.
Pouze sbírkový význam má i jalovec páchnoucí (Juniperus foetidissima), vysokohorský keř z Balkánu a Řecka. Ani jalovec ztepilý (Juniperus exelsa) není ten pravý – nesnáší totiž mokro a špatně přezimuje.
Barevné variace
Jalovec čínský (Juniperus chinensis) v nabídkách prodejců bývá často a pro mnoho barevných variet by mohl zaujmout i vaši pozornost. U nás roste velice pomalu a teprve po mnoha letech mívá delší přírůstky.
Elegantně působí ‘Aurea‘ – má výrazně zlatožluté jehlice ze spodní strany zelenožlutě zbarvené. ‘Expansa variegata‘ je jalovec s bělavě pestrým olistěním, v zimě se vybarví do zelena.
Ani malý, ani velký
Nesmím zapomenout na jalovec prostřední (Juniperus x media), poměrně mohutný keř s výškou do dvou metrů. Pěstují se kultivary s modrostříbrnými či šedozelenými jehlicemi (‘Berry Hill‘)i kultivary se žlutým melírováním na šedozeleném podkladu (‘Blue and Gold‘).
Temně žluté jehlice najdete na ‘Gold Coast‘, svítivou žlutí rozzáří zahradu ‘Sulphur Spray‘. Oblíbený ‘Blue Star‘, známý a prodávaný v českém překladu jako ‘Modrá hvězda‘, je kompaktním, pěkně zbarveným kultivarem jalovce šupinatého (Juniperus squamata). Hodí se do skalek, do nádob i ke kombinované výsadbě s jinými pravidelně rostoucími jalovci.
Jalovcové zátiší
Samostatný a soběstačný
Jako solitérní keř se vysazuje jalovec viržinský (Juniperus virginiana). Často je vidět v parcích a veřejných zahradách právě proto, že je nenáročný a přizpůsobivý. Nevadí mu znečištěné městské ovzduší, snáší i nepříliš humózní zem a suchá stanoviště.
Většinou se jedná o keře poměrně vzrůstné a rozložité; pro zahradu by mohl být vhodný kultivar ‘Gray Owl‘ s převislými větvičkami stříbřitě šedými, v zimě mívá barvu mírně purpurovou.
Při dobré péči o jalovec během prvních let vyroste později zdravý a statný jedinec
Jalovec je pro každého a hodí se do každého místa
Z velkého množství druhů nebude problém vybrat jalovec takový, který se vám bude líbit. Je to jehličina v podstatě nenáročná, ani s barevnými jalovci nejsou problémy. Jako kontejnerové rostliny se mohou vysazovat celoročně, dobrá zem, zálivka po výsadbě a pravidelná zálivka v prvním roce je podmínkou dobrého zdravotního stavu rostlin.
Jalovce netrpí příliš chorobami, jedině chvojka je přenašečem rzi hrušňové. Zjistíte-li napadení, pak je lepší rostlinu zlikvidovat, aby se nestala ohniskem nákazy. Smutek ze ztráty pak spláchněte ginem, z něhož voní jalovčinky, a pořiďte si jalovec nový, ještě pěknější.