Rozhodnete-li se zahradničit na pronajatém pozemku, máte hned několik možností výběru. Seznámíme vás s nimi, vysvětlíme, jaká pravidla kde platí, poradíme, jak vhodné zahrady hledat, a nastíníme, jaké jsou rozdíly v tom, co můžete na kterém pozemku vlastně dělat.
Komunitní zahrady: Vyberte si, na co stačíte
Pokud jste člověk žijící ve městě, který by si rád vypěstoval vlastní rajčata, dýni, bylinky či pár květin do vázy, ale na vlastní zahradu nemáte ať už zkušenosti nebo čas, sílu, energii a v neposlední řadě finance, doporučuji zjistit si, zda se ve vašem okolí nenachází komunitní zahrada (mapu všech existujících najdete na stránkách Mapko.cz). Její podoba může být různá: několik záhonků u bytového domu, upravený vnitroblok či rozlehlá produkční zahrada, kde se nejen pěstují rostliny, ale i chovají hospodářská zvířata – slepice a včely nejčastěji. Za chodem takovéto zahrady stojí komunita podobně smýšlejících lidí ze sousedství, jejíž členem se můžete stát. Výše členského příspěvku se v jednotlivých zahradách liší: Odvíjí se od ceny pronájmu pozemku, investičních nákladů do vzniku zahrady a následných provozních nákladů. Může se tak pohybovat od nuly do tisíce korun – pro větší názornost si uveďme tři příklady z Prahy.
- Prvním je komunitní zahrada Kuchyňka v Praze 8, kde zaplatíte jednorázový vstupní vklad 2500 Kč (sympatické je, že ho lze rozdělit do splátek a uhradit nejen finančně, ale i materiálově) a každoročně pak dobrovolný provozní příspěvek, jímž se budete spolupodílet na pokrytí ročního rozpočtu (s ohledem na míru vašeho pracovního přispění k chodu zahrady). Získáte tak podíl na veškeré úrodě, možnost zahradničit i zkrášlit město, v němž žijete, seznámíte se s novými lidmi a samozřejmě budete moci využívat pozemek k relaxaci své i vaší rodiny. Jako rodiče určitě oceníte, že součástí většiny komunitních zahrad bývají i herní prvky pro děti: prolézačky, pískoviště, skluzavky. Komunitní zahrady se často, stejně jako například Kuchyňka, budují z dlouhodobě nevyužívaných a zanedbaných prostorů, takže součástí komunitního života je z počátku promýšlení a plánování designu pozemku, výstavba pergoly, chaty, dřevníku, výsadba stromů, tvorba záhonů apod.
- Druhým příkladem je komunitní zahrada Tygr v petrželi na ostrově Štvanice v Praze 7, kde si můžete pronajmout jeden či více paletových záhonků o rozměrech 120x80x40 centimetrů a pěstovat na něm rostliny dle svého výběru. Členský poplatek volíte ze tří variant:
1. Pěstuji a účastním se (cca 1000 Kč ročně) – jedná se o základní členství, kdy se podílíte na chodu zahrady a staráte o svou pěstební plochu.
2. Pěstuji a nemám čas (cca 1500 Kč ročně) – tzv. pohodlné členství, kdy se nepodílíte se na chodu zahrady, nestaráte se o svou pěstební plochu, ale chcete zde být.
3. Mám čas a nepěstuji (cca 250 Kč ročně) – jste členem bez záhonu, nepěstujete, ale chcete zde být a účastnit se akcí a chodu zahrady.
- Pro porovnání rozličných podob členství v komunitní zahradě uvádíme do třetice MetroFarm, opět z Prahy 7 (Císařský ostrov), kde na rok 2021 zaplatíte částku 1300 Kč. Za to získáte 5 metrů čtverečních plochy k pěstování a k vypůjčení zahradnické nářadí.
Zahrádkářské kolonie: Máte svou zahradu, ale počítejte i s prací na tom, co je společné
Pokud chcete najít pozemek, který byste měli k užívání jen vy sami, ale přitom by za vámi stála organizace, kde o zkušené zahrádkáře není nouze, představuje řešení zahrádkářská/zahrádková kolonie neboli osada. Většinou ji provozuje spolek, který jednotlivé parcely pronajímá svým členům – u nás je nejtradičnějším Český zahrádkářský svaz, respektive jeho místní základní organizace. Vlastníkem pozemku bývá obec, stát, spolek či individuální majitel. V případě ČZS tvoří osada jeden hospodářský a organizační celek jednotlivých zahrádek a ke společnému užívání slouží stavby a zařízení zřizované a udržované z členských příspěvků (oplocení pozemku, komunikace, vodovody, skladiště apod). Uživatelé zahrádek jsou povinni krom platby za členství a podnájemného zúčastnit se veškerých prací na výstavbě společných zařízení, na údržbě těchto zařízení i dalších prací určených výborem.
Na takovéto zahradě můžete pěstovat ovocné stromy, keře, zeleniny, květiny až na pár výjimek dle svého uvážení. Mezi výjimky patří například vysazování lesních stromů, jehličnanů, vysokokmenů a ořešáků (pro jejich velikost). Je třeba dodržovat pravidla zabezpečující, že nebudete obtěžovat své sousedy – zakázáno je budovat otevřená hnojiště, ukládat odpadky jinam než na vyhrazená místa, vytvářet komposty blíže než v metrové vzdálenosti od plotu, pálit odpad, hloubit studny a bazény apod. – v podstatě vše, čeho by se člověk měl v rámci dobrých sousedských vztahů vyvarovat i na svém vlastním pozemku. Většinou nelze chovat hospodářská zvířata (výjimkou mohou být včely, pokud vám to sousedé schválí). Povinností je zahradu řádně a trvale obdělávat, sekat vzrostlou trávu, odstraňovat plevelné a náletové rostliny vyšší jak 15 centimetrů, udržovat pořádek a včas provádět hubení všech škůdců pěstovaných rostlin, pokud ochranu nebude organizace provádět společně.
V zahrádkářské osadě si většinou můžete postavit i chatu
Na rozdíl od komunitních zahrad si v rámci zahrádkářské osady při Českém zahrádkářském svazu smíte po souhlasu propachtovatele (a bude-li to třeba po povolení stavebního úřadu) na pozemku postavit chatu. Pakliže byste se chtěli ucházet o takovou zahrádku, vězte, že podmínkou je být členem ČZS. Dále je třeba podat písemnou žádost místní základní organizaci – a budete zařazeni do pořadníku. Při přidělování zahrad dostávají přednost lidé s dětmi a také ti, kteří jsou schopni přispět k činnosti osady. Je ovšem třeba velké trpělivosti, pořadníky jsou vesměs velmi dlouhé.
Na webových stránkách Českého zahrádkářského svazu najdete konkrétní podmínky základní organizace, která má vámi vybranou osadu na starost. Zde také zjistíte, komu žádost podat a zda je momentálně nějaký zahradní dílec volný. Pokud jej získáte, většinou je to zkušebně na rok. Převod zahrádky je podmíněn finančním vyrovnáním s předchozím podnájemcem (za chatku, vybavení, nářadí a plodné porosty). Počítejte ještě s platbou podílu za vodu a na účelový fond pro provoz osady.
- Podívejme se tentokrát do Brna: V koloniích na Kraví hoře je 565 zahrad: Největší je Kraví hora II s 355 zahradami, následují Kraví hora I se 153 a Malina s 57 zahradami. Cena podnájemného pro rok 2021 činí 14,50 Kč za metr čtvereční.
Zahradu do nájmu můžete samozřejmě získat i v jiných zahrádkářských osadách než v rámci ČZS. V inzerátech bývají k vidění nabídky přenechání pronájmu zahrady za odstupné, případně pronajímatel hledá nové nájemce a odstupné neplatíte.
Pronájem zahrady od soukromého vlastníka
Poslední variantou, a ta vám přinese největší svobodu, co se rozhodování o podobě zahrady a její údržby týče, je uzavřít smlouvu o nájmu pozemku přímo s konkrétním vlastníkem. Kontaktovat ho můžete sami, pokud se vám zalíbí pozemek evidentně nevyužívaný a neobhospodařovaný nebo vás zaujme inzerát v médiích. Při srovnávání cen nájmů je nutné pečlivě srovnávat i možnosti, které zahrada nabízí – je-li v ní k dispozici voda (k zalévání i pitná), elektřina, jak je vyřešen odpad, poskytuje-li zahrada nějaké zázemí (chata, přístřešek), mohu-li k ní dojet autem, zda-li je oplocená, je na ní už něco vysazeno apod. Co na zahradě můžete dělat, je třeba s majitelem pečlivě domluvit. Většinou není problém sázet ovocné stromy, přivézt si karavan či obytný kontejner, postavit chatku.