vytisknout velikost písma Jak založit zahradní jezírko

Voda a vodní stavební prvky mají odedávna své stálé místo ve ztvárňování zahrad. I když dnes převažují spíš užitkové nádrže, například bazény, zahradní jezírko je stále nepřekonané. Poradíme vám, jak na něj.
Jak založit zahradní jezírko
Přírodní jezírko

Ideální jezírko je dlouhé a nepravidelného tvaru, protože tímto způsobem získáte nejdelší břeh. Přirozené prostředí břehu hraje velmi významnou roli, neboť právě v těchto mělkých zónách se voda rychleji ohřívá a to má stěžejní vliv na rozvoj rostlinného a živočišného planktonu.

Klepněte pro větší obrázek

Jezírko musí být uprostřed dostatečně hluboké, aby v zimě úplně nezamrzlo. V praxi to znamená, že nejhlubší část by měla být 0,8–1 m hluboká. I středně hluboké zóny jsou významné, protože i ty jsou životním prostředím pro určité druhy.

Abychom vybudovali ideální zahradní jezírko, je třeba mít na paměti, že jeho břehy by měly být jak pozvolné, tak strmější. Část břehu, která je nejprosluněnější, musí mít také nejmírnější sklon. To je nezbytné pro takové živočišné druhy jako jsou například obojživelníci. Naopak některé druhy vodních rostlin vyžadují přechody poněkud strmější.

Oproti zavedeným pohledům na kvalitu a čistotu vody v jezírku, voda by měla být chudá na živiny a čistá. Paradoxně čím chudší voda na živiny bude, tím větší bude i druhová rozmanitost rostlin a živočichů v ní žijících.

Jak vodu v jezírku udržet

Jediný materiál, který se k tomuto účelu nejlépe hodí a v minulosti se také jako jediný i používal, je jíl. Vytvořit v současné době jezírko z jílu jako základního materiálu je však velmi nákladná záležitost a nejen to – také velmi namáhavá práce. Vrstva jílu, se kterou musíme počítat, musí být dostatečně hluboká (min. 30 cm) a musíte ji opravdu dostatečně upěchovat. Na tuto jakoby základní vrstvu musíte navršit další vrstvu písku o síle nejméně 15 cm.

Klepněte pro větší obrázek

V současnosti máme k dispozici celou řadu moderních a efektivních řešení. Můžeme si například zakoupit již hotový plastový výlisek jezírka. Toto řešení je však to z nejméně šťastných, protože veškeré výlisky na našem trhu jsou nedostačujících rozměrů, voda se v nich přehřívá a následně kazí. Bez odpovídající filtrace nemohou plnit úlohu, pro kterou vodní plochu ve své zahradě pořizujeme. Dále můžeme zřídit jezírko kamenné, které je zhotoveno z vyskládaných kamenných prvků, či jezírko s vybetonovaným podkladem.

Obě tyto varianty řešení jsou možné a patří k finančně nákladnějším. Nejpoužívanějším materiálem je dobrá a pevná PVC fólie. Ta je levná a lehce se přizpůsobí našim tvůrčím ambicím.

Nejpoužívanější – fóliové jezírko

Rozhodnete-li se řešit vaše jezírko pomocí PVC fólie, nenechte se zviklat příznivou cenou fólie o tloušťce 0,5 mm. Doporučujeme volit fólii o tloušťce 0,8 a ještě raději 1 nebo 2 mm, protože taková fólie obstojí a neprotéká, nehledě na skutečnost, že se při pokládání i lépe sváří.

1. Chemické svařování

Chemické spojování fólií spočívá v rozleptání obou stran prostředkem na bázi tetrahydrofuranu. Očištěné, bezprašné, suché a předem na míru nařezané fólie přeložíme stranou, kterou chceme svařovat tak, aby se vzájemně překrývaly o 5–7 cm. Mezi přeložené části po celé šířce přesahu štětečkem jednostranně naneseme svařovací prostředek v délce zhruba 30 cm.

Části k sobě opět přiložíme a v celé délce zatížíme dlouhým sáčkem s pískem. Po uplynutí 30 sekund až 1 minuty je spoj hotov a vy můžete tímto způsobem postupovat po celé délce svaru. Pokud je svařována větší délka než 2 metry, pracujte vždy od středu ke krajům.

2. Svařování horkým vzduchem

Spoje se překryjí stejně jako u kapalného svařování minimálně o 4 cm, šířka sváru musí ale minimálně obnášet pouze 2 cm. Tryska horkovzdušného přístroje se vede tak, aby v překryvu klouzala a 2–3 mm před hranou sváru zůstane viditelná. Jestliže následuje silikonovo-kaučukový váleček, nažhaví se oblast horního a dolního spoje a spoj se bezodkladně silou přitlačí tzv. přítlačným válečkem. Vystoupne tak tzv. svárový červ, malý výstupek podél svařeného švu.

Spoje se kontrolují tak, že se podél spáru přejede s lehkým tlakem šroubovákem, tupým hřebíkem nebo 2 cm širokou tryskou svařovacího přístroje. Malá chybná místa se vykáží výstupky na horní straně spoje a mohou se rovnou horkým vzduchem přivařit.

Biologická rovnováha

Díky osazení rybami, jejich krmení, spadu listí a odumřelým zbytkům rostlin je rybniční voda nasycena organickým materiálem. Organická bílkovina je mikroorganismy rozkládána. Při spotřebování kyslíku vzniká amonium NH4, případně amoniak NH3, který je pro živočichy v jezírku velmi jedovatý.

Čím vyšší je hodnota pH vody, tím více se posouvá poměr amonia a amoniaku směrem k amoniaku. Nebezpečná koncentrace amoniaku ve vodě je již od pH 8,5. Optimální hodnota pH leží mezí 7 a 8.

Bakterie rodu Nitrosomonas přeměňují vznikající amonium nebo amoniak za pomoci kyslíku na nitrit NO2. Tento pochod se jmenuje nitritace. Nitrit je, zrovna tak jako amoniak, silným jedem pro ryby a musí se rychle zpracovat. Bakterie rodu Nitrobacter přeměňují nitrit NO2 za použití kyslíku na nitrát NO3. Tomuto pochodu říkáme nitratace.

Nitrát jako konečný produkt odbourávání bílkovin je nepostradatelnou živinou pro všechny rostliny. Pro ryby není nitrát nebezpečný. Vznikající nitrát slouží jako hnojivo pro nový růst rostlin. Díky zbytkům rostlin se dostává zase zpět odumřelý organický materiál do jezírka, čímž se koloběh uzavírá.

Řasy a kalná voda

Vznikající nitrát slouží jako hnojivo pro nový růst rostlin. Ve vztahu k hustotě porostu rostlin je ale spotřebována jen část nitrátu. Přebytečné množství, kterého je stále víc díky neustálému koloběhu, vede k neodvratnému přehnojení. Důsledkem jsou řasy a zelená a kalná voda.

Vlivem přehnojení dochází nejprve k přemnožení řas. Po spotřebování všech živin odumírá větší díl populace řas. Při následném rozkladném procesu pomocí mikroorganismů dochází k silnému spotřebovávání kyslíku. To může vést především v noci k jeho akutnímu nedostatku, který působí velmi negativně na všechny druhy živočichů v jezírku.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnice vypadá?

Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnic…

Pokud jste se probudili s větším či menším množstvím svědivých pupínků na těle a jste si jistí, že to není kopřivka ani komáří štípnutí, máte zřejmě před sebou velký problém. Asi máte doma štěnice. Prozradíme vám, kde se schovávají, jak je poznat a co s nimi dělat.

18.  10.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |