vytisknout velikost písma Jak "zadělat" na kompost, základ dobré úrody

Nakupovat množství umělých hnojiv, případně shánět chlévský či koňský hnůj je poměrně nákladné – jak finančně, tak i časově. Není nic lepšího, než si vyrobit hnojivo z vlastních zdrojů a mít ho stále k dispozici.

Važte si odpadu

Odpad ze zahrádky je cenným materiálem pro kompostování, proto ho nevyhazujte. Všechno, co nespotřebujete, se bude hodit – každý organický odpad se časem rozloží a poslouží jako jedinečné hnojivo.

Co oči nevidí

Kompost jako ozdobný prvek okrasné části zahrady, případně viditelný z odpočinkového koutu, není to pravé. Umístěte ho tak, aby nerušil celkový dojem ze zahrady, nejlépe do vzdálenějšího koutu, kde o něm budete vědět vy, ale neuvidí ho každý, kdo k vám zavítá. Můžete použít i předsadbu z rychle rostoucích keřů, které kompost dokonale ukryjí.

Klepněte pro větší obrázek
Kvalitní kompost se sám od sebe nevytvoří..

Nejlépe je mu ve stínu

Pro založení kompostu vyberte místo zastíněné stromy nebo keři. Kompost by neměl nikdy vyschnout, proto jej v suchém počasí zalévejte vodou (můžete použít i ředěnou hnojůvku, pokud ji máte, protože urychluje jeho zrání).

Zvolené místo by mělo mít šířku maximálně dva metry a délku podle vašeho uvážení: víte nejlépe, kolik vám ze zahrádky po sklizni nebo po jarním či podzimním úklidu vznikne odpadu. Výška kompostu by měla být nejvýše do jednoho a půl metru: je-li nižší, pohodlněji se na něj ukládá materiál a lépe se s ním manipuluje při prohazování.

Kompost není smetiště

Často se zapomíná, že kompost je živá organická hmota, která zraje a vytváří humus bohatý na živiny a půdní organismy. Nenakládejte na něj proto popel z uhlí (vysoký obsah sirných látek), mikrotenové sáčky, plastové obaly nebo fólie.

Ani vyčesaná srst psů nebo koček není vhodnou složkou, stejně jako staré hadry z umělých tkanin, časopisy a obchodní letáky na lesklém tuhém papíře.

Co má zelenou

Do kompostu se hodí odpady ze zahrady a z kuchyně – listí, natě a stvoly ze zeleniny, slupky od zeleniny a ovoce, posekaná tráva, drny, jehličí, dokonce i mech a lišejníky. Dobře se rozloží i rozdrcené větve, piliny, hobliny, dřevěný popel nebo drcená (roztlučená) vápenná omítka. Své místo zde mají pochopitelně i zemina a písek, močůvka, hnojůvka nebo i trus domácích zvířat.

Klepněte pro větší obrázek
Důkladně rozlišujte, co na kompost patří, a co ne

Co má červenou

Do kompostu rozhodně nedávejte větší kusy dřeva, papírové obaly od potravin, vlněné pleteniny, kořeny stromů – všechno jsou to organické materiály, ale těžko a velmi pomalu se rozkládají.

V žádném případě by se do něj neměly dostat ani zbytky masa a vařených jídel, nemocné rostliny, nakažené a hnijící nebo plesnivějící ovoce. Vytrvalé plevele, jako je pampeliška, svlačec, pýr nebo popenec do něj nikdy nedávejte s kořeny. Odkvetlý plevel se semeny si klidně počká i několik let na příležitost, aby se mohl s kompostem rozvést po zahradě a pořádně se rozmnožit.

Pěkně po vrstvách

Kompost rozhodně nevytvoříte, když vyklopíte kolečko odpadu na vybrané místo a necháte ho osudu. Za den nebo za týden přidáte další hromádku odpadu a budete čekat, co to udělá. Připravte se na to, že vůbec nic!

„Podlahu“ kompostu by měla tvořit drenážní vrstva, může být z drcených cihel nebo štěrku. Na ni pak postupně ukládejte vhodný odpad do vrstev, a to rovnoměrně po celé ploše. Silnější a větší rostliny, jako jsou rajčata nebo okurky, rozsekejte na menší kusy, aby se rychleji rozkládaly.

Posečenou trávu nedávejte do kompostu ve větší než pěticentimetrové vrstvě, má sklon se slehávat a zůstává nerozložená i po třech letech. Dobré je smíchat vrstvu trávy s jiným, hrubším materiálem, třeba větvičkami ze stříhání živého plotu.

Stačí patnáct centimetrů

Vrstva organického odpadu nemá být vyšší, pak ji dobře utužíte a zasypete slabou vrstvou zeminy. Do další vrstvy lze přimíchat kromě odpadu ze zahrádky i trus domácích zvířat – drůbeže, králíků, holubů – prosypat mletým vápencem nebo přidat k obohacení kompostu minerální hnojivo.

Nic se nemá přehánět, stačí kolem pěti kilogramů superfosfátu na metr krychlový. Alespoň jedenkrát do roka se má kompost proházet kvůli provzdušnění a rychlejšímu rozkladu = zrání. Klasický kompost je hotov za jeden až tři roky, podle použitého materiálu.

Pro malou zahrádku se hodí kompostér

Z okrasné zahrádky bude ke kompostování spíš jen listí z okrasných stromů, stvoly ořezaných trvalek a letniček, posečená tráva a odpady z kuchyně. Všechno lehce rozložitelný materiál, pro který se bude hodit úhledný kompostér (kompostérům jsme věnovali samostatný článek: http://www.abecedazahrady.cz/default.aspx?section=61&server=1&article=1144).

Klepněte pro větší obrázek
Plastové kompostéry nevypadají vůbec špatně, nebudete je tedy muset skrývat

Je to povětšinou plastová nádoba, do níž se vrchem sype odpad ke kompostování a po vyzrání se odebírá ve spodní části nádoby hotový kompost. Podle velikosti se ceny pohybují od zhruba osmi set korun za nejmenší až po necelé čtyři tisíce za kompostéry na víc jak dva kubíky hmoty.

Urychlovač kompostu

Přípravky, které značně urychlí zrání kompostu, jsou vhodné i do volných kompostů. Použitím urychlovače se zkrátí doba rozložení organické hmoty na necelý půlrok a hlavně – kompost se nemusí přehazovat! Výborně se urychlovač uplatní v kompostérech.

Zabraňuje hnití a výskytu plísní nebo houbových chorob. Balení na zpracování dvou až pěti kubíků hmoty stojí kolem sto šedesáti korun. Zkuste se podívat například na stránky firmy, která vyrábí tyto biopřípravky (www.subio.cz)

Všestranný a levný

Hotový vyzrálý kompost musí být sypký, mírně hrudkovitý. Časem zjistíte, že kompostu není nikdy dost: potřebují ho růže, okrasné keře i stromy a trávník bude za prosypání obzvlášť vděčný.

Klepněte pro větší obrázek
Kompost se vám bude hodit každou chvíli

Trvalky, letničky a hlavně zelenina – všechno se dá přihnojit kompostem. Ovocné stromy přivítají takovouto výživnou nastýlku, z níž se budou postupně uvolňovat živiny ke kořenům. Kompost můžete přidávat i do směsí zemin.

Co se dá koupit

Na éru „kalifornských žížal“ si možná ještě vzpomenete, každý na nich chtěl zbohatnout a málokomu se to povedlo. Dnes se prodává kvalitní vermikompost – za pět měsíců ho z lehce rozložitelného odpadu vyrobily speciální druhy žížal na betonové podlaze kompostáren.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |