vytisknout velikost písma Jak vznikly zahrady: Historie zahradního umění ve starověku

Když pomineme rajskou zahradu, z níž byl vyhnán Adam s Evou, prvopočátkem zahradního umění byla snaha soustředit rostliny okolo sebe jako symbol krásy, bohatství a úcty.

Zahrady starověkých dynastií

První zmínky o vzniku zahrad se datují přibližně před čtyřmi tisíciletími před naším letopočtem. Tehdy se v Egyptě začala rozvíjet vyspělá civilizace v úrodných nížinách Nilu. Zahradnická kultura byla úzce spjata s rozvojem zemědělství a architekturou honosných paláců faraónů a královských úředníků.

Klepněte pro větší obrázek
Okolí Nilu bylo vhodné pro okrasné zahrady i pro pěstování kulturních plodin

Egyptská zahrada byla rozšířeným obytným prostorem úzce spojeným s domem. Projekt zahrnoval všechny architektonické zahradní prvky: plochy užitkové i okrasné, bazénky, besídky, stromy i keře. Okolo vodní nádrže, která byla vždy středem zahrady, se vysazovaly smokvoně (fíkovníky) a datlové palmy.

Dřeviny poskytovaly stinné místo k odpočinku a není bez zajímavosti, že právě stínu si Egypťané cenili právě tak jako dřeva a plodů. Vodní nádrž zkrášlovala hejna barevných rybek a květy lotosů, mezi Egypťany tolik oblíbené.

Klepněte pro větší obrázek
Papyrus je s Egyptem neoddělitelně spjat

Dlážděné plochy dokonce zdobily rostliny v přenosných nádobách. Například královna Hatšepsut tímto způsobem pěstovala myrrhu. Aby zahrada poskytovala potřebnou intimitu soukromého prostoru, byla od okolí oddělena vysokou zdí a doplněna drobnými stavbami, pergolami a loubími.

Zahrady divukrásných zázraků

Nádherou a přepychem vynikaly zahrady další starověké říše - Mezopotámie. Především Babyloňané, kromě cedrových hájů, zakládali takzvané visuté zahrady na stupňovitých terasách, které jsou považovány za jeden ze sedmi divů světa. Tyto zahrady, vystavěné jako stupňovité chrámy, dal vybudovat král Nabukadnezar pro svou manželku Semiramis.

Klepněte pro větší obrázek
Réva vinná se pěstuje od nejstarších dob

Společným znakem těchto zahrad byla jejich pravidelnost, důmyslná síť zavlažovacích kanálů, které zpříjemňovaly klima pod rozpáleným nebem. Okolo vysokých zdí byly vysázeny stálezelené dřeviny jako například cedry, cypřiše, vavříny a palmy. Hojně se využívalo také rostlin v nádobách, révy i ovocných a popínavých dřevin.

Zahrady plné vůní a barev

Ve srovnání s rozkvětem egyptského zahradního umění a Mezopotámie se přibližně ve stejném období rozvíjela zahradní architektura v Asii. První perskou zahradu nechal založit vladař Kýrus I. u svého paláce.

Kamenná vodní koryta a nádrže vedoucí do paláce, chrámu a pavilónu spolu tvořily nedílný celek a poskytovaly vodu pro sady, které byly šachovnicovitě uspořádány. Srdcem zahrady byla fontána, ale vodní prvek nebyl jediným osvěžením. O přírodní klimatizaci se postaraly vysoké topoly a cypřiše, vysázené vždy na protilehlých stranách zahrady, orientované v řadách na východní a západní straně.

Klepněte pro větší obrázek
Zahrady byly chápány jako další prostor k životu

Tím bylo docíleno zastínění zahrady po celý den. Ze zahrady proudil do paláce vzduch ochlazený pomocí různých přírodních kanálů. Květinové záhony tvořily koberec nesmírně pestré barevné škály a zároveň poskytovaly směsici nádherných vůní, na které si Peršané tak potrpěli.

Zahrady věčnosti

Z dalších asijských kultur vzniklo mnoho nádherných nepravidelných zahrad především v Číně a Japonsku. Čínské zahradní umění vychází z filozofického chápání světa jako vesmírného celku, v němž vše vzniká a zaniká vzájemným působením dvou elementů, a to ženského “jin” představujícího zemi a mužského “jang” představujícího nebesa.

Klepněte pro větší obrázek
V čínské zahradě se neobjevuje žádný prvek náhodně

Symbol “jin” představují především zrcadla vodních ploch, “jang” kameny a za neutrální se považují rostliny. Tato teorie sloužila k tomu, aby byl zahradě dán rytmus a aby vznikl dokonalý obraz přírody. Zahradní scenerie propojují a zároveň oddělují pavilony, branky, můstky, zdi a ploty.

Zahrady objevování

Na rozdíl od jiných zahradních koncepcí jsou japonské zahrady uspořádány tak, aby bylo možno z určitého místa pozorovat určitou scenerii. Tím se odlišují od ostatních zahradních architektur, kde je půdorys utvářen plošnými obrazci a rozdělen záhony. Japonská zahrada je věrným obrazem přírody a uměleckým dílem, které lze charakterizovat zejména prvky asymetrie, prostoty a hry světla a stínu.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |