vytisknout velikost písma Jak vznikly zahrady: Historie zahradního umění od antiky po středověk

V minulém díle dějin zahradní architektury jsme zavítali mezi Egypťany, navštívili Orient a Dálný Východ. Pokračujeme evropským kontinentem: érou antiky až do zahrad středověkých šlechtických sídel.

Kréta je kolébkou smuteční floristiky

Ještě než vstoupíme do bran římského impéria, zastavme se na Krétě v době mykénské kultury, která dala základ tradici, jež se uchovala dodnes. Mykéňané nejenže uctívali stromy jako posvátné symboly života, ale velmi milovali vonné květiny. Pěstovali je na volných plochách a vysazovali je na hroby, aby jejich sladká vůně mrtvého očistila od všeho zlého.

Klepněte pro větší obrázek
Strom byl spojován se životem

Řecký stereotyp dal základ formálnímu stylu

Zbytky monumentálních antických staveb můžeme spatřit dodnes, ale po zahradách bychom pátrali marně. Můžeme se jen domnívat, jak ve skutečnosti vypadaly, i když jejich přibližný popis najdeme třeba v díle Homéra.

V antickém Řecku vznikaly zahrady jako atria uprostřed budov. Jednalo se opět o pravidelné zahrady, v jejichž středu byla studna nebo fontána, která příjemně ochlazovala a zvlhčovala vzduch.

Klepněte pro větší obrázek
Borovicové háje jsou pro Řecko typické dodnes

Celé nádvoří bylo vydlážděno a jen v bočních rabatech byly vysazeny rostliny; také venkovní veřejné plochy se upravovaly. Přírodní háje a stromořadí se vysazovaly u významných budov na náměstích a podél cest.

Na návštěvě v Pompejích

Dům od prašné cesty oddělovala vysoká zeď, která již sama o sobě upoutávala pozornost vytesanými reliéfy zvířat. Vnitřek zahrady byl pravidelného půdorysu, s pečlivě udržovaným porostem stříhaného paznehtníku, protože trávu by spálil sluneční žár.

Klepněte pro větší obrázek
Paznehtník je vůči slunečním paprskům odolný

Peristyl (sloupový ochoz obytných domů) byl od středu zahrady odstíněn stříhanými cypřiši do pravidelných tvarů. Část zelené plochy byla vyhrazena středovému záhonu s nízkými keři kruhovitého půdorysu. Není bez zajímavosti, že podle zápisků Plinia Staršího to byl začátek zakládání pravidelných zahrad.

Románská realita

Přelom v zahradní architektuře nastal od konce pátého století, kdy se začal rozvíjet románský sloh. Typickou stavbou byly zprvu rotundy, které sloužily jako církevní shromaždiště věřících, později začaly církevní řády stavět baziliky a rozšiřovat je o klášterní zahrady. Ty byly využívány více hospodářsky než k okrasnému účelu.

Klepněte pro větší obrázek
Kouzlo středověkých klášterních zahrad může na některých místech dýchnout i na vás

Pěstovaly se ovocné stromy, zelenina, aromatické a léčivé rostliny, réva i chmel. A přece, mniši pěstovali i okrasné květiny, ale ne pro okrasu a světské potěšení, ale jako symbolické rostliny se vztahem k církvi, například lilie, plané růže či konvalinky.

Maurské zahrady

Pod vlivem křesťanství pak postupně vznikala v západní Evropě nová kultura, později nazvaná gotickým slohem. Přibližně v téže době ovládla Španělsko maurská kultura, která přinesla nevídané zahradnické technologie a dosud neznámé rostliny.

Klepněte pro větší obrázek
Perla zvaná Alhambra: Palacio del partal

Maurové proměnili zavodňovacími systémy až dosud neúrodné oblasti v kvetoucí zahrady, založili pomerančovníkové a citroníkové háje, meruňkové sady, broskvovny a olivové terasy. Dokladem jedinečnosti maurské zahradní architektury je pohádkový palác Alhambra ve španělské Granadě, kde v té době vymysleli inženýři spolehlivý zavlažovací systém a docílili toho, že voda řeky procházela přímo městem.

Daidalos přežil až do středověku

Zámecké zahrady, tak, jak je známe dnes, se ve středověku začaly teprve vyvíjet. Především francouzští králové se vyloženě vyžívali v zahradní architektuře, která od přírodně upravených ploch dospěla až k pravidelným květinovým záhonům a vodotryskům.

Klepněte pro větší obrázek
Labyrinty patřily k oblíbeným prvkům zahrad

Další, zcela ojedinělý zahradní prvek, který se na francouzských zahradách objevil, nás vrací do paláce tyrana Minoa na Krétě, kde Daidalos vynalezl a zkonstruoval první bludiště. Odkud se dostal prvek zahradního labyrintu do francouzských zahrad není historicky doloženo, ale později se již žádná zahradní úprava bez labyrintu neobešla.

Městské parky pod zákonem

Vrcholné období gotiky umožnilo velký rozmach italské zahradní architektury. Ve středověkých městech se zahradničení věnovali jak šlechtici, tak i běžní občané. Ti s vyšším postavením je měli pro potěšení a okrasu, chudší pěstovali zeleninu a prodávali ji na trhu.

Klepněte pro větší obrázek
Veřejné parky hrají důležitou úlohu v životě člověka

A najednou chybělo místo, kde by se lidé mohli projít a setkávat. Proto byl vydán zákon, kde je městu Florencii přiznán statut “komuny pratum“, což je něco jako nynější obec s právem samostatného hospodaření. Město koupilo domy, zbouralo je a vybudovalo veřejný park.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak ostříhat levanduli, aby byla příští rok obsypaná květy

Jak ostříhat levanduli, aby byla příští rok o…

Právě teď je ten pravý čas. Levandule odkvétá a správný řez ovlivní nejen její tvar a vzhled, ale i to, kolik květů a v jaké kvalitě bude napřesrok mít.

30.  7.  2017 |
Jak zpracovat a uchovat cukety na zimu

Jak zpracovat a uchovat cukety na zimu

Také máte cuket, že nevíte, co s nimi? Vyzkoušeli jste snad už všechny způsoby úpravy a oblíbená zelenina vám už, jak se lidově říká, leze krkem? Uchovejte si je na zimu, kdy se vám po jejich chuti bude stýskat. Způsobů je hned několik.

28.  7.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Netradiční dekorace dodají zahradě styl

Netradiční dekorace dodají zahradě styl

Malé i větší drobnosti jsou třešničkou na dortu, která možná chybí vaší zahradě. Něco, co jí dodá styl, šmrnc a díky čemu se v ní můžete cítit velmi příjemně.

10.  8.  2017 |