vytisknout velikost písma Jak vznikly zahrady: Historie zahradního umění od antiky po středověk

V minulém díle dějin zahradní architektury jsme zavítali mezi Egypťany, navštívili Orient a Dálný Východ. Pokračujeme evropským kontinentem: érou antiky až do zahrad středověkých šlechtických sídel.

Kréta je kolébkou smuteční floristiky

Ještě než vstoupíme do bran římského impéria, zastavme se na Krétě v době mykénské kultury, která dala základ tradici, jež se uchovala dodnes. Mykéňané nejenže uctívali stromy jako posvátné symboly života, ale velmi milovali vonné květiny. Pěstovali je na volných plochách a vysazovali je na hroby, aby jejich sladká vůně mrtvého očistila od všeho zlého.

Klepněte pro větší obrázek
Strom byl spojován se životem

Řecký stereotyp dal základ formálnímu stylu

Zbytky monumentálních antických staveb můžeme spatřit dodnes, ale po zahradách bychom pátrali marně. Můžeme se jen domnívat, jak ve skutečnosti vypadaly, i když jejich přibližný popis najdeme třeba v díle Homéra.

V antickém Řecku vznikaly zahrady jako atria uprostřed budov. Jednalo se opět o pravidelné zahrady, v jejichž středu byla studna nebo fontána, která příjemně ochlazovala a zvlhčovala vzduch.

Klepněte pro větší obrázek
Borovicové háje jsou pro Řecko typické dodnes

Celé nádvoří bylo vydlážděno a jen v bočních rabatech byly vysazeny rostliny; také venkovní veřejné plochy se upravovaly. Přírodní háje a stromořadí se vysazovaly u významných budov na náměstích a podél cest.

Na návštěvě v Pompejích

Dům od prašné cesty oddělovala vysoká zeď, která již sama o sobě upoutávala pozornost vytesanými reliéfy zvířat. Vnitřek zahrady byl pravidelného půdorysu, s pečlivě udržovaným porostem stříhaného paznehtníku, protože trávu by spálil sluneční žár.

Klepněte pro větší obrázek
Paznehtník je vůči slunečním paprskům odolný

Peristyl (sloupový ochoz obytných domů) byl od středu zahrady odstíněn stříhanými cypřiši do pravidelných tvarů. Část zelené plochy byla vyhrazena středovému záhonu s nízkými keři kruhovitého půdorysu. Není bez zajímavosti, že podle zápisků Plinia Staršího to byl začátek zakládání pravidelných zahrad.

Románská realita

Přelom v zahradní architektuře nastal od konce pátého století, kdy se začal rozvíjet románský sloh. Typickou stavbou byly zprvu rotundy, které sloužily jako církevní shromaždiště věřících, později začaly církevní řády stavět baziliky a rozšiřovat je o klášterní zahrady. Ty byly využívány více hospodářsky než k okrasnému účelu.

Klepněte pro větší obrázek
Kouzlo středověkých klášterních zahrad může na některých místech dýchnout i na vás

Pěstovaly se ovocné stromy, zelenina, aromatické a léčivé rostliny, réva i chmel. A přece, mniši pěstovali i okrasné květiny, ale ne pro okrasu a světské potěšení, ale jako symbolické rostliny se vztahem k církvi, například lilie, plané růže či konvalinky.

Maurské zahrady

Pod vlivem křesťanství pak postupně vznikala v západní Evropě nová kultura, později nazvaná gotickým slohem. Přibližně v téže době ovládla Španělsko maurská kultura, která přinesla nevídané zahradnické technologie a dosud neznámé rostliny.

Klepněte pro větší obrázek
Perla zvaná Alhambra: Palacio del partal

Maurové proměnili zavodňovacími systémy až dosud neúrodné oblasti v kvetoucí zahrady, založili pomerančovníkové a citroníkové háje, meruňkové sady, broskvovny a olivové terasy. Dokladem jedinečnosti maurské zahradní architektury je pohádkový palác Alhambra ve španělské Granadě, kde v té době vymysleli inženýři spolehlivý zavlažovací systém a docílili toho, že voda řeky procházela přímo městem.

Daidalos přežil až do středověku

Zámecké zahrady, tak, jak je známe dnes, se ve středověku začaly teprve vyvíjet. Především francouzští králové se vyloženě vyžívali v zahradní architektuře, která od přírodně upravených ploch dospěla až k pravidelným květinovým záhonům a vodotryskům.

Klepněte pro větší obrázek
Labyrinty patřily k oblíbeným prvkům zahrad

Další, zcela ojedinělý zahradní prvek, který se na francouzských zahradách objevil, nás vrací do paláce tyrana Minoa na Krétě, kde Daidalos vynalezl a zkonstruoval první bludiště. Odkud se dostal prvek zahradního labyrintu do francouzských zahrad není historicky doloženo, ale později se již žádná zahradní úprava bez labyrintu neobešla.

Městské parky pod zákonem

Vrcholné období gotiky umožnilo velký rozmach italské zahradní architektury. Ve středověkých městech se zahradničení věnovali jak šlechtici, tak i běžní občané. Ti s vyšším postavením je měli pro potěšení a okrasu, chudší pěstovali zeleninu a prodávali ji na trhu.

Klepněte pro větší obrázek
Veřejné parky hrají důležitou úlohu v životě člověka

A najednou chybělo místo, kde by se lidé mohli projít a setkávat. Proto byl vydán zákon, kde je městu Florencii přiznán statut “komuny pratum“, což je něco jako nynější obec s právem samostatného hospodaření. Město koupilo domy, zbouralo je a vybudovalo veřejný park.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak připravit svatojánský likér: Ořechovice krok za krokem

Jak připravit svatojánský likér: Ořechovice k…

Noc na svatého Jana chápali naši předkové jako magickou. Během ní trhali nezralé ořechy, z nichž připravovali svatojánský likér. Chcete si ho také vyrobit? Ponocovat kvůli tomu nemusíte. Vyzkoušejte náš recept na ořechovku z vodky. Chutnat vám bude, ať už ořechy natrháte kdykoli, a čarovné účinky bude mít také, pokud jí vypijete dostatečné množství.

dnes |
Hortenzie: Nejčastější chyby v pěstování

Hortenzie: Nejčastější chyby v pěstování

Záhonové i nádobové hortenzie mají podobné nároky. Pokud nekvetou, bývá příčinou pěstitelská chyba. Podívejte se na jejich přehled a zjistěte, co vaší rostlině pomůže.

6.  6.  2018 |
Samosběr jahod 2018: Kde si nasbírat jahody a ušetřit? Přehled míst v celé ČR

Samosběr jahod 2018: Kde si nasbírat jahody a…

Milujete čerstvé jahody? Pokud člověk nemá zahradu a nechce jahody kupovat v obchodě, nabízí se samosběr jahod. Přinášíme vám přehled míst v jednotlivých krajích České republiky, kde si můžete nasbírat jahody.

2.  6.  2018 |
Jak pěstovat rakytník řešetlákový, aby plodil co nejvíc?

Jak pěstovat rakytník řešetlákový, aby plodil…

O rakytníku je známo, že jeho plody mají obrovské množství vitaminu C, je velmi přizpůsobivý a snese téměř jakékoliv podmínky. Přesto se některým pěstitelům nedaří donutit keř k tomu, aby plodil pravidelně a vydatně. Co za tímto neúspěchem může stát a jak pěstovat rakytník tak, aby byla sklizeň vydatná?

13.  6.  2018 |
Mšice a boj proti nim

Mšice a boj proti nim

Mšice jsou nejčastěji se vyskytujícím škůdcem, který napadá téměř jakýkoliv rostlinný druh. Překvapit vás mohou nejen na zahradě, ale i v bytě. Z rostlin sají šťávu, tím je připravují o živiny a oslabují je, navíc se velmi rychle množí. Když už se na rostlinách objeví, je proto nutné urychleně zakročit. Jak je poznáte a jak s nimi bojovat?

včera |