Vytrvalé rostliny vydrží na stanovišti řadu let, ale některé časem ztratí původní tvar nebo přestanou kvést. Chystáte se výsadbu obnovit nebo vytvořit nový záhon? Vyzkoušejte náš tip na směs tón v tónu.
Dva druhy trvalkových záhonů
Krása trvalek se uplatní ve všech typech zahrad. Rozeznáváme dva základní typy trvalkových výsadeb. Prvním typem jsou smíšená rabata, což jsou květinové záhony pravidelného tvaru; bývají široké 1 až 3 metry a různě dlouhé. Vyniknou v návaznosti na méně výrazné pozadí.
Dalším typem jsou volné trvalkové záhony, které nemají pravidelný půdorys a vyznačují se proměnlivostí jednotlivých skupin. Kombinují se zde různě vysoké rostliny, takže může vyniknout krása jednotlivých rostlin. Ve volných trvalkových výsadbách se více využívá nízkých plazivých trvalek s pěkným olistěním, jenž se uplatní i mimo dobu kvetení.
Modré trvalky: Záhon tón v tónu
V pestré paletě barev je modrá barva u trvalek, ale i letniček poměrně vzácná. O tom, že nebeská modř až po tmavé odstíny k létu patří, není pochyb. Máte-li modrou rádi, můžete si zpestřit záhon několika trvalkami, u nichž je tato barva nepřehlédnutelná.
Modrý rozrazil, Veronica spicata "Blau", je nenáročná trvalka. Vyžaduje plné slunce, snese i polostín, potřebuje ale půdu, která příliš nevysychá, jinak listy začínají uvadat a rostlina pak vypadá nevzhledně. Rozrazil roste vzpřímeně, proto pěkná kombinace vznikne s výsadbou boubelky, Platycodon grandiflorus "Blue", která má temně modré zvonkovité květy, je nižší a hodí se jako podrost. Boubelka vyžaduje plné slunce a podobně jako rozrazil je vděčná za trochu vody, i když by se dalo říci, že přečká všechna sucha. Pěstuje se i plnokvětý druh boubelky, jehož nízké kultivary mohou zdobit nejen záhony, ale stávají se i milým, kvetoucím dárkem v květináči. Raší až koncem dubna, takže buďte zjara trpěliví.
V popředí či skupině vynikne krásná modrá astřička s oranžovým středem, Aster alpinus "Dunkle schöne", která je vhodná i k řezu. Velmi nenáročná trvalka dorůstá výšky třiceti centimetrů a kvete od května do června.
V pozadí se bude vyjímat krásná jasná modř Delphinium Grandiflorum. Stračky potřebují slunce až polostín, za přísušku potřebují zálivku. Po odkvětu je seřízněte, neboť pak opakovaně kvetou od července až do zámrazu.
Na obrubě slunného záhonu se bude dařit levanduli, Lavandula angustifolia, která se v podvečer krásně rozvoní a navíc bude odpuzovat mšice.
Jedním z vytrvalců a přeborníků v délce doby kvetení je Chaenorrhinum origanifolium, které po celé léto nepřetržitě zaplaví okraje záhonů nádhernými modrými květy se světlým středem. Drobný hledík pokvete až do října, takže modrá nebude v záhonu chybět ani na podzim.
Čím doplnit vytrvalé rostliny
Postarejte se o nenápadné pozadí, na kterém trvalky dobře vyniknou. Vhodný je zelený živý plot, například tis nebo zerav. Ale i plot porostlý břečťanem bude mít stejný efekt.
Dobrými partnery trvalek jsou malé cibulnaté a hlíznaté rostliny. Z letních cibulovin volte například mečíky, vysoké i nízké jiřiny a různé odrůdy lilií. Na záhonu trvalek se daří i některým keřům, například různým druhům hortenzií či vajgélií.
Jak daleko od sebe sázet trvalky? Dopřejte jim prostor
Navzdory dobrým znalostem a zkušenostem nás rostliny často překvapí. Nároky trvalek na pěstování mohou být velmi různé a je třeba respektovat alespoň základní požadavky rostlin, a to zejména při vytváření větších skupin rostlin, kde kombinujeme více druhů a odrůd trvalek. Především je nutné zohlednit nároky na světlo a vlhkost půdy, důležitou roli hrají i velikost rostlin a doba kvetení.
Trvalkám byste vždy měli dopřát dostatek místa. Většinou se počítá s jedenácti rostlinami na metr čtvereční. Menší rostliny se vysazují ve vzájemné vzdálenosti dvacet až dvacet pět centimetrů, středně vysoké pak na vzdálenost třicet pět až čtyřicet centimetrů. Velké rostliny jako třeba pivoňky vysazujte od sebe na padesát až sedmdesát pět centimetrů.
