Nejpřirozenější způsob rozmnožování smrků (a dřevin vůbec) představuje výsev semen, tedy generativní množení. Používá se u základních druhů, zatímco pro kultivary je vhodné upřednostnit roubování či řízkování – vegetativní množení. Pokud se chcete o výsev a následné pěstování vybraného druhu smrku pokusit poprvé, začněte pořízením kvalitního osiva (seženete v zahradnictvích) a jeho stratifikací.
Stratifikace semena: O co přesně jde?
Jedná se o proces, kdy se v semenech procházejících obdobím chladu a mrazu odbourávají látky, jež brání jejich vyklíčení. Tím, že semena vystavíme chladu a vlhku, sjednotíme působení růstových hormonů, takže semena vyklíčí hned prvním rokem, což v přírodě není obvyklé – v ní některá tzv. přeleží.
Stratifikace semen se u různých druhů jehličnanů (ano, listnáčů též) svou délkou liší. V případě smrku se jedná o období jednoho měsíce. A nyní prakticky – jak se do ní pustit? Vyzkoušet můžete dva postupy: stratifikaci v ledničce či ve sklepě, která se dělá ideálně začátkem února, nebo přímo venku v půdě, kterou je ideální udělat už před zimou.
Stratifikace v zahradě
Suchá semena nejprve namočte po dobu čtyřiadvaceti hodin nebo čerstvá rovnou promíchejte s asi třemi díly vlhkého, ostrého písku a dejte do nádoby (písek i nádoba musí být čisté) chráněné hustým pletivem. To proto, aby se k semínkům nedostali ptáci nebo hlodavci. Nádobu zahrabejte v zahradě do záhonu a nechte pracovat přírodu. Teď se ptáte, co je to ostrý písek: To je písek například z potoka či štěrkopísek, je hrubší než písek kopaný. Můžete ho koupit jako písek, který se používá k betonování, nebo si naberte písek v potoku či říčce. Stratifikaci přímo venku je ideální udělat už před zimou, abyste měli jistotu, že semena budou venku v chladu minimálně měsíc, protože některé zimy jsou velmi teplé.
Stratifikace v lednici
Nechcete-li nádobu umístit ven, zakryjte ji fólií či průhledným víčkem, abyste mohli výsev kontrolovat, a dejte ji do ledničky, kde zůstane až do jara. Nemáte-li v lednici dost volného místa, uložte nádobu do vlhkého a chladného sklepa. Písek je třeba udržovat mírně vlhký. V případě stratifikace vevnitř v lednici či ve sklepě ji proveďte na začátku února, protože výsev u smrku se doporučuje na březen.
Tip redakce: Abyste zabránili případným plísním, použijte zálivku dvouprocentním roztokem formalínu.
Výsev smrku krok za krokem
Po stratifikaci přichází v březnu výsev. Vyčištěnou nádobu vyplňte sterilizovanou směsí rašeliny (jehličnaté hrabanky), dobře vyzrálého kompostu a ostrého písku v poměru 2 : 1 : 1. Semena rozložte s dostatečnými rozestupy na substrát a zasypte pískem ve vrstvě, která odpovídá dvoj až trojnásobku průměru semen.
Tip redakce: Pokud vyséváte jen několik semen, dejte každé do samostatného květináčku, semenáčky pak budou mít více prostoru.
Výsevní nádoby umístěte do pařeniště či skleníku a substrát v nich udržujte mírně vlhký a přistíněný. Pařeniště je důležité větrat! Teplota vzduchu v něm by měla být mezi deseti až třiceti stupni Celsia. Po dvou týdnech přihnojte vzešlé výsevy slabými roztoky dusíku, koncem června je začněte otužovat. V srpnu už budou semenáčky zvyklé na venkovní teploty. V této době budou potřebovat fosfor a draslík, naopak dusík v hnojení naprosto vysaďte.
Přes zimu ještě nechte semenáčky ve výsadbových nádobách. Sazeničky už jsou přivyklé na běžné teploty, stačí nádobky zahrábnout do země, aby v nich rostlinky nenamrzly. Nicméně někdo upřednostňuje pro jakékoli sazeničky v nádobách chráněnější umístění ve skleníku/pařeništi, nesmí se ale zapomenout na zálivku. Ať už venku na záhoně či v pařeništi či skleníku.
Školkování sazenic
Na začátku dalšího jara, ještě před rašením, sazeničky školkujte. Tedy: semenáčky vyzvedněte ze substrátu, zkraťte jejich kořenový systém a vysaďte na zvolené místo. Pokud ale chcete vypěstovat větší sazenice, zasaďte je zpátky do půdy na záhon, ale ve větším sponu, tedy aby měly více místa než v květináči. Dělá se to tak hlavně v případě, když jich je víc a plánujete výsadbu do míst, kde by malé sazenice zahlušila tráva, ožrala zvířata, omylem byste je mohli posekat apod. Když je máte pohromadě na chráněném místě, je větší šance, že bez úhony ještě přirostou. Semenáčky, které jsou pořád ještě slabé, nechte v původní nádobě a školkování odložte na následující rok.
Smrk v květináči: Vypěstujte si svůj vánoční stromek
Smrk se dá pěstovat nejen v zahradě, ale i v květináči jako balkonová dřevina. Jeho růst lze regulovat podle toho, jak prostorný květináč mu dáte. Nezapomeňte na odtok vody a drenážní vrstvu. Ve vegetační době jej přihnojujte a dopřejte mu dostatek vody. Můžete si tak ze semínka vypěstovat svůj vlastní venkovní vánoční stromek, který si vždy na zimu ozdobíte. Doma v interiéru by mu ale dobře nebylo.
Pokud si však neumíte představit Vánoce bez tradičního, živého řezaného smrčku u vás v obýváku, mohl by vás oslovit následující tip. Máte-li část volného prostoru někde v rohu zahrady, zkuste si vypěstovat několik sazenic smrků, nechte je potom vyrůstat ve volnějším sponu a postupně je využijte na Vánoce coby interiérový, řezaný stromek.
Nejznámější druhy smrků: Který si vybrat?
Známe kolem padesáti druhů smrků, jež se od sebe odlišují vzhledem. Pravděpodobně nejznámějším je smrk ztepilý (Picea abies). Tento původem evropský neopadavý jehličnan může mít až čtyřicetimetrovou výšku. Díky své špičaté, štíhlé koruně vynikne jako solitéra i ve skupinové výsadbě. Lze z něj vytvarovat vyšší stříhaný plot, ale v běžných zahradách se uplatní jeho kultivary 'Acrocona', 'Aurea', 'Compacta', 'Echiniformis', 'Humilis', 'Inversa', 'Little Gem' a mnohé další, z nichž některé vyrostou pouze do půlmetrové výšky, a tak vás nemusí trápit obava z přerostlého stromu.
Smrk ztepilý roste rychle
Smrk ztepilý se nehodí do suchých, teplých oblastí s vápenitou půdou, je choulostivý na znečištěné prostředí a větrné polohy, v nichž mu hrozí vývraty. Samičí šištice, asi šesticentimetrové, jsou zbarveny červeně nebo zeleně, samčí bývají červené a pouze dvoucentimetrové. Zralé šišky jsou převislé a mají hnědou barvu. Tento druh smrku roste poměrně rychle, udává se, že výšky 180 centimetrů dosáhne asi za 9 až 10 let.
Smrk pichlavý známý jako stříbrný
Stejné výšky dosáhne smrk pichlavý (Picea pungens) o rok později, ale jeho výhodou je vyšší odolnost – snáší i znečištěné ovzduší, netrpí vývraty a daří se mu v různých půdách. Ve své domovské západní části severoamerického kontinentu dosahuje až třiceti metrů, jeho koruna je hustá, kuželovitá, pěti až osmicentimetrové šišky podlouhlé, nejdříve zelené, později pískově béžové. U nás je známý pod názvem smrk stříbrný. Mezi jeho kultivary vhodné do zahrad patří například 'Argentea', 'Montgomery', 'Koster', 'Endtz', 'Glauca pendula' či 'Glauca Procumbens'.
Smrk omorika: Jeho šišky nepřehlédnete
Ve vápencových pohořích Balkánu je doma až pětatřicetimetrový smrk omorika (Picea omorica), nazývaný také Pančičův na památku jeho objevení profesorem Pančičem roku 1875. Má ze všech smrků nejštíhlejší korunu, koncové větvičky mu mírně převisají. Jehlice jsou z vrchní strany tmavě zelené a lesklé, na spodní straně mají dva výrazné bílé pruhy – z toho důvodu bývá občas zaměňován za jedli. Samčí šištice jsou světle červené, samičí purpurové. Mladé šišky mají nepřehlédnutelnou tmavě fialovou až namodralou barvu, a když dozrají, zhnědnou.
Smrk omorika odolává vývratům, sušším půdám, mrazu i znečištěnému ovzduší, což z něj dělá ceněnou solitéru. Oblíbené jsou i jeho kultivary 'Expansa', 'Nana', 'Pendula' či 'Gnom'. Zajímavostí je, že dřevo tohoto druhu se používalo díky své kvalitě na výrobu lodních stěžňů a trámů.
Smrk východní: Atraktivní solitéra i doplňková dřevina
Štíhlá, hustá kuželovitá koruna a krátké, sytě zelené nepichlavé jehlice, lesklé na povrchu jsou typické pro smrk východní (Picea orientalis). Dřevina původem z Kavkazu může dorůst až do třicetimetrové výšky, uplatní se tedy v parkových výsadbách či v rozlehlých zahradách. Její šupinatá hnědá kůra získává stářím šedivý odstín. Zhruba osmicentimetrové šišky jsou zbarveny purpurově, po dozrání přechází jejich barva v hnědou. Smrk východní je otužilý, snese i sušší ovzduší a mezi jeho zajímavé kultivary patří například 'Aurea', 'Gracilis', 'Compacta' nebo 'Nutans'.