Jak vybrat nová garážová vrata?

Vlastní garáž u domu už dávno není otázkou luxusu, jde o praktické řešení, jak ochránit svého čtyřkolového miláčka nejen před následky počasí, ale i zloději. Každá garáž pak potřebuje vrata. Ale jaká?

Možná máte u garáže ještě stará jednokřídlá či dvoukřídlá vrata a uvažujete o změně. Dobrá zpráva zní – dnes se prodávají rovněž vrata, která lidově řečeno padnou do jakékoli garáže. Pak netřeba řešit stavební úpravy, jen začištění stavebního otvoru. A pokud se ve vašem případě bez stavebních úprav neobejdete, konkrétní řešení ušité vám na míru navrhne firma, jež bude vrata montovat.

Která si vybrat?

Abyste se mezi jednotlivými typy moderních garážových vrat lépe zorientovali, nabízíme vám základní přehled.

  • Vrata mají dvě křídla, která se otevírají směrem ven. Výplň tvoří buď ocelový plech, nebo lamely z pozinku s polyuretanovou pěnou.
  • Vratové křídlo se vyklápí pod strop do prostoru garáže, i zde je třeba počítat s určitým volným prostorem před garáží. V základním provedení je výplň vrat z pozinku, na výběr je i v různých barvách, ale lze si objednat také jinou výplň, například dřevěné palubky.
  • Patří mezi nejoblíbenější. Tvoří je lamely z pozinku vyplněné polyuretanovou pěnou nebo dřevěné lamely. Jednotlivé panely vratového křídla spojují panty. Vrata se odsouvají buď pod strop garáže, nebo do boku garáže, případně po její stěně.
  • Skládají se z ocelových lamel vyplněných polyuretanovou pěnou, které se rolují do boxu na hřídel umístěnou nad překladem. Montují se uvnitř garáže takzvaně „za otvor“, přímo do stavebního otvoru nebo „před otvor“. Pro lamely obecně platí, že je lze dodávat v různých odstínech, nebo se z vnější strany opatřují plastovou fólií, imitující například dekor dřeva.
  • A která se kam hodí? Takhle otázka nestojí. „Jde o individuální potřeby zákazníka. Například chcete-li zachovat volný strop garáže, třeba z důvodu vybudování úložného prostoru, zvolíte vrata sekční odsuvná do boku nebo vrata rolovací,“ vysvětluje Jan Wendl ze společnosti Hörmann.

Sezame, otevři se!

Většinu vrat lze otevírat nejen ručně, tedy klikou, ale i pohonem. „Zde dochází k automatickému mechanickému zajištění vrat ve vodicí kolejnici, která je funkční i při výpadku proudu. Proto je při ovládání pohonem nutné vyřešit nouzové odjištění, abyste mohli vrata vždy manuálně otevřít a zavřít – způsobů je několik,“ uvádí odborník. Pohon s vodicí kolejnicí se umísťuje například nad vrata nad překlad, na strop garáže nebo na zdi garáže. A je-li garáž vybavena zásuvkou na elektřinu, není třeba dodatečně řešit přívod elektrické energie.

Hormann-vrata.jpg 
Foto: Hormann

Životnost pohonu závisí na počtu otevírání a zavírání vrat, jakmile doslouží (což však je otázka i několika desetiletí), dá se snadno vyměnit. A co ho uvede do provozu? Dálkový ovladač, ale vrata se můžou otevírat také pomocí kódovací klávesnice, čtečkou otisku prstů, klíčovým spínačem, chytrým telefonem přes internet a podobně.

Aby byla bezpečná

Od vrat jistě očekáváte nejen bezvadnou funkčnost, ale také bezpečný chod. Každý typ vrat může být opatřen určitými ochrannými prvky, pro příklad si uveďme možnosti u sekčních vrat. „Důležité je zabezpečení proti pádu vratového křídla, například kdyby praskla pružina. U určitých modelů se to řeší takzvanou pružinou v pružině – při prasknutí jedné pružiny jistí vrata další pružina. U jiných typů pružin se používá protipádová pojistka, kdy dojde k zajištění na ozubeném kole a zamezení možností otáčení hřídele. Samozřejmě všechny lamely se konstruují tak, aby se při zavírání vrat nesevřely prsty mezi jednotlivé lamely.

Jsou-li vrata ovládaná pohonem, pak každý pohon se při kontaktu s jakoukoli překážkou okamžitě zastaví. Toto standardní vybavení může být v některých případech, pokud to situace vyžaduje, doplněno různými typy infračervených závor, kdy se vrata zastaví již při přerušení paprsku ještě předtím, než dojde ke kontaktu s překážkou. Kontaktem mám na mysli pozvolné působení pohonu silou 3 až 5 kilogramů a rychlostí 22 centimetrů za sekundu, nehrozí tedy žádné poškození či úraz,“ uvádí Jan Wendl.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Doporučujeme

Články odjinud