vytisknout velikost písma Jak v září pečovat o rostliny

Okrasná zahrada

• Do země patří na jaře kvetoucí cibuloviny, kterým nevadí zimní mráz. Vysazujeme nejprve narcisy, pak tulipány a nakonec hyacinty a kosatce.

• Ze země naopak vyjímáme odkvetlé cibuloviny a hlízy, které by v zimě zmrzly. Patří sem mečíky, pryskyřníky a begonie.

• Pokud hodláme svůj kus půdy zkrášlit jehličnany (koniferami) a stálezelenými dřevinami, je čas vysadit je. Kupujeme teď rostliny s kořenovým balem či v kontejnerech a po výsadbě dbáme na řádnou zálivku, aby dřevina co nejrychleji zakořenila.

• Myslíme na příští rok a vysazujeme na záhony dvouletky vyseté na jaře.

• Trvalky jsou teď většinou po odkvětu, odstraníme suché stonky a velké trsy můžeme rozdělit a rozsadit. Tím si je snadno namnožíme.

• Růže jsme přestali přihnojovat v červenci. Teď jim dodáme maximálně draslík, aby dřevo vyzrálo a bylo odolné proti vymrzání. Odstraňujeme také odkvetlé stonky a planné výhony – vlky.

• Pokud jsme trávník nezaložili na jaře, můžeme se do toho pustit právě v září. Je nejvyšší čas, dny jsou ještě dost teplé na to, aby semeno vyklíčilo a do zámrazu dobře zakořenily rostliny. S výsevem nečekáme déle než do poloviny září.

• Pozor na balkonové rostliny. První mrazíky mohou přijít znenadání a některé tropické druhy jako mučenka či banánovník by mohl chlad poškodit. Naopak první mrazíky přežije olivovník či fíkovník. 

Ovocná zahrada

• Děti spěchají zase do školy a my do zahrady sklidit všechnu tu úrodu. Švestky, hrušky, jablka a pozdní broskve, to vše nám teď plní košíky a mísy. Zdravé ovoce můžeme uskladnit, ale poškozené a padané musíme hned zpracovat.

• Stromy také kontrolujeme a odstraňujeme napadené a poškozené části i plody. Nikdy nenecháváme plody na stromě ani pod ním, jsou semeništěm chorob a škůdců. Přihnojíme je draselným hnojivem, aby dřevo vyzrálo a bylo odolnější proti vymrzání.

• Vlašské ořechy sklízíme, až jsou skutečně zralé a začnou samy padat. Sušíme je na slunci a čerstvém vzduchu. Čím důkladněji je na zimu připravíme, tím méně budou později plesnivět.

• Kdo pamatuje na prababičky a jejich zvyky, možná si vzpomene na jejich způsob uskladnění ovoce. Tak třeba švestky v sušených kopřivách vydrží až několik týdnů. Také hrušky a jablka se dříve balily do papíru. Vyžaduje to však trpělivost a čas.

• Pozdní odrůdy ovoce mohou přejít mrazíkem. Pak mají ještě výraznější vůni a sladší chuť.

• Také bobulové ovoce se snadno rozmnožuje řízky. Větvičku s šesti pupeny seřízneme a zasadíme do pařeniště tak, aby dvě třetiny s pupeny bez listů byly pod zemí. 

Zeleninová zahrada

• Sklízíme rajčata, papriky, lilky, patizony, cukety, malé dýně, fazolky, červenou řepu a další druhy zeleniny. Je čas konzervování a zamrazování zásob na zimu.

• Po sklizni záhony zbavíme zbytků, které mohou napadat škůdci a choroby. Zeminu pohnojíme kompostem či uleželým hnojem a zpracujeme. Ideální je zelené hnojení. Po sklizni vysejeme na záhon směs brukvovitých a bobovitých rostlin, mladé rostliny pak zaryjeme.

• Vyséváme špenát, zimní salát a ředkvičky. Také mangold a cibule pro jarní sklizeň patří do země.

• Vysazujeme podzimní česnek a některé druhy listové zeleniny.

• Růžičkové kapustě zaštípneme špičku, aby se podpořil růst růžiček.

• Sklízíme kořeny čekanky, z nichž ve sklepě budeme rychlit bílé puky.

• Choulostivé byliny, zvláště rozmarýnu a bazalku, už by mohly zářijové mrazy poškodit. Proto je přeneseme do interiéru.

• Věnujeme pozornost také kompostu. Přeskládáme ho a se zbytky ze zahrady dodáme rovněž hnojivo. 

Vychutnejte si pěkné zářijové dny a věnujte se sklizni úrody. Ačkoli máte práce nad hlavu, nezapomínejte ale na to nejdůležitější: užívejte si příjemný pobyt na zahradě a kochejte se krásami přírody!