Tradiční kořenovou zeleninou k uskladnění jsou pozdní odrůdy mrkve a petržele. V oblibě je také nenáročný pastinák, který dobře roste i ve vyšších polohách a dává vyšší výnosy než petržel. Určitě vám na zahradě nechybí ani bulvový celer nebo černý kořen, skladovat můžete i červenou řepu nebo zimní odrůdy ředkve.
Kořenová zelenina vydrží venku do října. Jak ji sklidit?
Se sklizní kořenové zeleniny spěchat nemusíte. Její pozdní odrůdy vydrží v zemi ještě do konce října, v letech s příznivým počasím ji můžete sklízet do poloviny listopadu a nejotužilejší pastinák přežije bez úhony zimu na záhonech. Pozor si dávejte jen u salátové červené řepy a určitě ji skliďte před prvními mrazy, protože namrzlé bulvy se k uskladnění nehodí.
Zelenina na uskladnění musí být nepoškozená, proto se k jejímu „dobývání“ nejlépe hodí rycí vidle. Obzvlášť choulostivá je křehká mrkev (dokonce ještě více než černý kořen). Abyste ji nepoškodili, podrývejte ji opatrně v meziřádcích.
Salátové červené řepě neodřezávejte listy, ale stejně jako u celeru je opatrně vykruťte. Snažte se, aby zůstal střed (srdíčko) nepoškozen, jinak bude bulva uvadat. A pokud jde o ředkve, ty ke skladování by měly mít průměr od pěti do osmi centimetrů, menší zpracujte raději hned.
Uskladnění ve sklepě: teplota do 4 °C
Za předpokladu, že jste sklidili kořeny a bulvy nepoškozené, čisté a suché (ale ne proschlé), můžete úrodu přesunout na zimní úložiště. Zeleninu dejte do beden, zasypte ji do písku tak, aby z ní byl vidět jen kousek, a uložte do tmavého sklepa.
Teplota ve sklepě by neměla překročit čtyři stupně (např. mrkev je chladnomilná a při vlhkosti vzduchu kolem devadesáti procent jí nejlépe vyhovuje teplota těsně nad nulou, pak nejdéle vydrží). Nebojte se proto sklep s uskladněnou kořenovou zeleninou větrat i v zimě, nižší teploty jí jen prospívají.
Myslete také na to, že i ve vlhkém sklepě písek vysychá a s ním i uskladněná zelenina. Občas tedy musíte písek pokropit.
Skladování ve skleníku nebo pařeništi
K uskladnění můžete použít i prázdný skleník, je ale potřeba se postarat o to, aby zemina s uskladněnou zeleninou trvale nepromrzla. Kořenovou zeleninu založte do skleníkových záhonů a zakryjte silnější netkanou textilií.
Jakmile se objeví trvalejší mrazy, přidejte další vrstvu zateplení, například bublinkovou fólii – má výborné tepelně izolační vlastnosti. V pařeništi můžete zeleninu založit přímo do země, zakrýt textilií a zasypat listím.
Jak dlouho vydrží zelenina a co proti plísni?
Všechno, co uskladňujete, musíte čas od času prohlédnout. Nejvíce ztrát způsobují skládkové choroby – různé hniloby a plísně. Proti nim odborníci někdy doporučují postřik (např. Dithanem), záleží na vás, jak jste nakloněni používání chemie. Každopádně napadenou zeleninu ihned vyhazujte, protože hniloba a plíseň by se mohly šířit i na zdravé kusy.
V tmavém sklepě, založená do písku vydrží mrkev víc jak půl roku, podobný vytrvalec je i celer a kupodivu stejně dobře snáší skladování i ředkve. Pastinák pro zimní spotřebu bude i po čtyřech měsících jako čerstvý (zbytek nechte přes zimu venku). Jen salátová řepa bude po třech měsících na hranici svých možností.
Ke konci zimy zbývá někdy jen trochu zeleniny, kterou chcete ještě uchovat, a je zbytečné ji nechávat v písku. Pro krátkodobé uskladnění dobře poslouží i větší mikrotenové sáčky, do kterých zeleninu narovnáte.
Ještě před tím do nich udělejte děrovačkou pár otvorů (stačí i dírky propíchané nožem), aby zelenina mohla dýchat. Sáčky uzavřete sešívačkou nebo zatavte a nechte na regále ve sklepě. Měsíc až šest týdnů vám kořenová zelenina vydrží i takto uskladněná.