To, že byste byliny neměli sbírat na rušných, frekventovaných a potencionálně zamořených místech, jako jsou městské parky, okolí silnic, továren a skládek, vám snad ani nemusím připomínat. Vyhněte se i loukám v těsné blízkosti polí, které mohou být ošetřeny chemickým postřikem.
Sběr bylinek: Jaké jsou hlavní zásady?
Abyste si byli jisti, že si domů opravdu přinesete tu správnou bylinku, pořiďte si kapesní atlas léčivých rostlin a ten si vezměte s sebou. Pomůže vám nejen identifikovat rostlinu, ale také vám poradí, na jakém stanovišti ji hledat. Je také dobré si předem zjistit, ve kterém období je obsah léčivých látek v rostlině nejvyšší.
Zdobí voňavé kvítky levandule vaši zahradu nebo balkon? Usušte si je! Nádhernou vůni si tak budete moci vychutnávat i v zimě. V následujícím videu vám poradíme, jak na to:
Sbírejte vždy jen kvalitní a zdravé rostliny. Vyhněte se těm, které mají flekaté nebo povadlé listy, jsou nemocné, napadené plísní či hmyzem. Na sběr se zásadně vydejte za suchého počasí. Důležité je, aby byliny nebyly vlhké od rosy nebo deště. Mokré byliny totiž může velmi snadno napadnout plíseň. Ideální čas je kolem poledne, kdy jsou sluneční paprsky nejsilnější, tehdy je totiž údajně léčivá síla největší.
Nezapomeňte se na sběr vybavit proutěným košíkem nebo plátěnou taškou, které jsou vzdušné. Důležité je, aby se nasbírané léčivky nezapařily. Na mikrotenový pytlík či igelitovou tašku proto zapomeňte! Na pomoc si můžete vzít nůžky, případně nůž, pokud se chystáte na sběr bylinek pichlavých či žahavých, nezapomeňte na rukavice.
Jak sušit bylinky
Nejdůležitější je pustit se do toho co nejdříve po nasbírání, aby neutrpěla jejich kvalita. Bylinky v košíku či tašce nenechávejte déle, než hodinu. I když kolem nich cirkuluje vzduch, tím, jak jsou na sobě navrstvené, se rychle začnou zapařovat a může dojít k jejich znehodnocení. Před sušením také rostliny ani jejich části neoplachujte.
Bylinky, u kterých se sbírá celá nať, můžete svázat do svazků a sušit zavěšené. Samostatné květy, listy nebo kořeny pak rozložte na síta, rošty nebo do bedýnek vyložených savým papírem. Dejte si pozor, aby vrstva nebyla příliš vysoká. I tak je ale nezapomeňte pravidelně provzdušňovat a obracet.
Když je teplé, suché a slunečné počasí, můžete je sušit venku na vzduchu. Nikdy je ale nevystavujte ostrým slunečním paprskům, které by je spálily a připravily o léčivé látky. Síta umístěte do stínu. Pokud nemáte takovou možnost, vyberte si nějakou suchou a dobře větranou místnost, kde cirkuluje vzduch. Ideální je například půda. Sušit je ale můžete i v obývacím pokoji nebo ložnici. Na kuchyň ale zapomeňte, je tam příliš vlhko.
Správně usušené bylinky poznáte tak, že pokud je prohrábnete, tak šustí a když je vezmete do ruky, jsou křehké, rozpadají se a lámou. Důležité také je, aby měly správnou sytou barvu. Pokud vám během sušení zešedly, zhnědly nebo zčernaly, udělali jste někde chybu. Takové bylinky nejsou vhodné k použití. Bez milosti je vyhoďte a nasbírejte si nové.
Správné skladování: Na co si dát pozor?
Naše babičky používaly k jejich uložení plátěné pytlíky. Ty, stejně jako sáčky papírové, však nejsou příliš vhodné. Především při delším skladování. Kvůli přístupu vzduchu totiž bylinky časem ztrácejí účinné léčivé látky. Navíc se k nim snadno dostanou domácí škůdci, kteří by je znehodnotili. Vhodnější jsou proto uzavíratelné vzduchotěsné nádoby, které nepropouští světlo. Použít ale můžete třeba i skleněné zavařovačky se šroubovacím víčkem.
Nezapomeňte okamžitě každou sklenici či nádobu označit nálepkou s názvem bylinky a datem sběru. Místnost, do které bylinky v nádobách uložíte, by měla mít stabilní teplotu, měla by být suchá a nejlépe temná. Pokud jde ale třeba o komoru s oknem, dejte pozor na to, aby byly nádoby umístěny vždy mimo dosah slunečních paprsků.