vytisknout velikost písma Jak správně provést letní řez ovocných stromů

Ovocné stromy prořezáváme z mnoha různých důvodů. Letní řez ovocných dřevin omezuje bujení a podporuje tvorbu květních pupenů, což přinese vysokou plodnost i snadnou dostupnost při sklizni.

Nezapomeňte, že letní řez potřebují i pnoucí a okrasné keře!

Nezapomeňte, že letní řez potřebují i pnoucí a okrasné keře!

První polovina června je vhodná k letnímu řezu mladých stromků, zvláště těch vysazených na podzim či zjara. Odstraňujeme konkurenční výhony směřující do koruny a vyrůstající kolmo vzhůru. Ty zakrátíme přibližně o polovinu a za dva týdny doupravíme řezem na takzvanou patku.  

Mladý stromek se musí ohýbat

Současně se můžeme pustit do ohýbání výhonů rostoucích šikmo vzhůru do vodorovné polohy, abychom zpomalili jejich růst, a tím podpořili tvorbu nových pupenů. Tyto výhony však nebudeme chtít využít k založení korunky.  

Klepněte pro větší obrázek
Letní řez potřebují obzvlášť mladé stromky 

Proč je řez důležitý?

Červenec je optimálním obdobím pro řez jádrovin a rovněž třešní, višní a raných slivoní. Někdo je řeže před sklizní, jiný až později, ale hlavní podstatou je řez podporující tvorbu hojivého závalu po obvodu ran, vedoucí současně k lepšímu vyzrávání plodonosných výhonů.

Předsklizňovým řezem pak podstatně zpomalíme vegetační růst, a stromy tak budou moci dodávat větší množství živin ovoci. Například jablka po takovém zásahu více vyrostou, lépe se vybarví, zlepší se jejich skladovatelnost a současně sníží výskyt hořké pihovatosti.  

Jak na řez jabloní a hrušní?

Letní řez jádrovin, to znamená jabloní a hrušní, je velmi důležitým zásahem. Ovlivníme jím totiž úrodu v příštím roce. Nejdříve musíme vyřezat zahušťující a křižující se větve.

Pak zakracujeme větve, jež chceme přinutit k plodnosti. To znamená, že boční obrost řežeme na patku nebo na čípek, prodlužující větve krátíme na šest až osm pupenů.

Klepněte pro větší obrázek
Letním řezem pomáháme stromu ke kvalitnější úrodě v příštím roce 

U jabloní poznáme ukončení letošního prvního růstu podle letorostu, který má na konci listový pupen. Pokud jsou na koncích větví malé lístečky, není ještě růst ukončen a s řezem je třeba počkat.  

Peckoviny řežeme na sklonku léta

Řez broskví, meruněk, slivoní, švestek, což jsou všechno peckoviny, si naplánujeme na polovinu srpna. Broskve už jsou sklizeny, proto vezměte nůžky a pilku do ruky a pusťte se do díla.

Postup je stejný jako u jabloní a hrušní: vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zakrátíme asi na polovinu a boční výhony zkrátíme na dvě očka. Dlouhé větve musíme zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To proto, aby se po řezu měla možnost větev prodlužovat.

Klepněte pro větší obrázek
Někteří lidé se mylně domnívají, že broskvoně a meruňky nepotřebují žádný řez, natož v létě  

Důkladného řezu se u peckovin není třeba bát. Zvlášť broskvoně jsou vitální, a když postranní obrost necháme nedotčený, budou výhony slabé a ponesou menší plody než na prodlužujících se kosterních větvích.

U slív a švestek je řez úplně stejný, i když do poloviny srpna jsou stromy ještě obaleny plody. Řežeme ale jen letošní větve, na kterých se plody nevyskytují

Drobnému ovoci řez prospěje

Jakmile sklidíme úrodu ze stromkových rybízů, formujeme jejich korunku, která ráda přerůstá, a keř tak ztrácí typický tvar. V průběhu června až července zakrátíme o jednu třetinu všechny výhony směřující kolmo nahoru.

Klepněte pro větší obrázek
Úprava prospěje i drobnému ovoci 

Při řezu udržujeme tvar korunky. Také u malin musíme po odplození staré výhony ořezat až u země. Remontantní maliník (dvakrát plodící) řežeme až na podzim, po druhé sklizni. U ostružin a malinoostružin provádíme řez stejným způsobem jako u malin. Dobré nářadí je základ

Při řezu je potřeba pracovat s kvalitními a správně naostřenými nástroji. Patří mezi ně různé typy pil a pilek sloužící k odstraňování silných a pevných větví. Na slabší výhony stačí zahradnické nůžky.

Protože všechny řezy by měly být hladké, doporučujeme k začišťování ran po odřezaných větvích použít speciální zahnutý nůž – žabku. Řezné rány větší než jeden centimetr ošetříme stromovým balzámem, aby nedošlo k napadení dřeva infekcí a k vysychání.

Klepněte pro větší obrázek
Kvalitní nářadí je nutností, bez něj rostlinám spíše uškodíte 

Veškeré odumřelé, nemocné a slabé větve ořezáváme až na zdravé dřevo. Odřezané větve ihned odklidíme. Měkké části můžeme zpracovat drtičem a kompostovat, napadené části spálíme.

Nemáme-li dostatek zkušeností, držíme se při řezu zásady, že slabší řez zdravého dřeva je bezpečnější než řez nadbytečný, kterým v horším případě docílíme nadměrné tvorby vlků a zahuštění koruny.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i na dveře

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i…

Nenechte si zkazit náladu sychravým počasím. Raději využijte dary, které nám podzimní příroda nabízí, a pusťte se do výroby nějaké krásné dekorace. Inspiraci najdete v galerii.

11.  11.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořechy

Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořech…

Skladování vyloupaných vlašských ořechů má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Mají totiž tendenci brzy žluknout, rychle chytají plíseň a chutnají molům. Prozradíme vám proto, jak a kam je uložit, aby vydržely jako čerstvé až do příští sezóny.

10.  11.  2017 |
Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostlinám

Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostliná…

Podobnou otázku si na podzim klade každý, kdo má na zahradě alespoň jeden listnatý keř či strom. Odvézt, zkompostovat, nebo organický materiál využít přímo na zahradě?

7.  11.  2017 |