Pojem vřesoviště vyvolává ponejvíce představu větrem ošlehané anglické krajiny, která jako by žila svým vlastním neuspěchaným životem. S vhodnými rostlinami vykouzlíte podobnou atmosféru i na české zahrádce, koneckonců místa hustě porostlá keři letitých vřesů v české přírodě nechybí.
Rozkládají se na osluněných stráních nebo okrajích lesů, a vřesy nejsou zdaleka jedinými rostlinami, které je tvoří. Jejich dominující zelené či šedozelené barvě listů a několikabarevné škále květů přidávají na rozmanitosti další dřeviny, traviny či kobercově rostoucí trvalky. Plody rostlin lákají zpěvné ptáky, úkryt tu nachází další drobní živočichové.

Coby inspiraci můžete navštívit například přírodní rezervaci Božidarské rašeliniště v Krušných horách
Založení vřesoviště
Vřesoviště lze vybudovat na svažitém terénu stejně jako na rovině. Aby působilo přirozeně, mělo by mít nepravidelný tvar. Důležité je celoroční oslunění místa, aby byla půda v době vegetačního období zahřívaná; jen rododendrony budou raději v polostínu.
Vřesovištní rostliny vyžadují lehkou, propustnou půdu. Dále je třeba upravit její kyselost; měla by mít hodnotu 4-5 pH. Do bezvápenatých půd stačí přimíchat buď rašelinu, listovku nebo borovou hrabanku a říční písek.
Vápenatou půdu je nutné odstranit do půlmetrové hloubky a navézt novou ze směsi rašeliny, říčního písku a borové hrabanky. Stejný postup platí pro jílovité půdy a půdy s obsahem opuky a slínu.
Základní pravidla pro výsadbu rostlin
Půdu je nejvhodnější připravit na podzim a na jaře osadit rostlinami. Zakořeněné rostliny v kontejnerech můžete vysazovat během celého vegetačního období.
Při výsadbě je třeba ponechat mezi jednotlivými rostlinami dostatek prostoru, aby se měly kam rozrůst. Volnou půdu mezi rostlinami a případné cestičky je vhodné vysypat mulčovací kůrou. Udržuje vlhkost půdy a současně zabraňuje růstu plevele.


Při výsadbě počítejte s tím, že při dobrých podmínkách se rostliny hodně rozrostou
Voda po celý rok
K zalévání vřesovištních rostlin je nejvhodnější měkká dešťová voda. Studniční je nevhodná, protože se z ní dostává do půdy vápník. Důležitá je u stálezelených dřevin vydatná zálivka i v podzimních a zimních měsících.
Listy i v zimním období vylučují vodu, kterou si rostlina ze zmrzlé půdy nevytáhne. Vřesoviště není třeba hnojit, pokud se půda zdá být příliš chudá, je nutné použít speciální hnojivo.


Český název vřesoviště je odvozen od vřesu, nejrozšířenějšího druhu rostoucího na vřesovištích
Následná péče
Údržba v dalších letech je minimální. Stačí pravidelný sestřih, který pomáhá rostlinám zhoustnout, což zabraňuje vysychání a vymrzání řídkých keříků.
Vřesy, dabécie a letní i podzimní vřesovce se stříhají brzy na jaře, druhy kvetoucí zjara až po odkvětu. Větvička se sestřihne nakrátko s celým odkvetlým květenstvím. Zkracují se i nekvetoucí dlouhé výhony.