Houbaři mají zpravidla strach, aby si žampion nespletli se smrtelně nebezpečnou muchomůrkou zelenou. Proto když sebranou houbu bezpečně identifikují jako žampion, dále už nepřemýšlejí, zda se jedná opravdu o jedlý žampion, protože málokdo tuší, že by žampion mohl být i jedovatý.
Pečárka zápašná: Žampion, který způsobuje otravu
Po požití jedovatého žampionu zápašného, kterému se odborně říká pečárka zápašná, můžete skončit v nemocnici na výplachu žaludku. Otrava se projeví 1–3 hodiny po konzumaci, a to nevolnostmi a intenzivním zvracením. Žaludeční křeče jsou zákeřné v případě, že trpíte žaludečními vředy, pak hrozí jejich protržení. Jedovatý žampion přitom roste celoročně, hlavně na loukách a v parcích.
Jak poznat žampion zápašný? Podle barvy a vůně
Mezi jedlé druhy patří žampion polní (pečárka polní), žampion ovčí (pečárka ovčí) a žampion dvouvýtrusný (pečárka dvouvýtrusná). Od jedovatého žampionu zápašného je odlišíte především podle barvy a vůně.
BARVA. Když zápašný žampion poškrábeme na hlavičce nebo nožičce, okamžitě žloutkově zežloutne. Po chvíli ranka zešedne a vrátí se do matné podoby. Když škrábnete některý z jedlých žampionů, například ovčí, není poznat žádná reakce, ale po čase poškozené místo lehce zežloutne.
VŮNĚ. Jedlé žampiony voní krásně, většinou anýzem nebo po hořkých mandlích, nejedlý buď nevoní vůbec nebo po karbolu. Vůně je ale ošemetný faktor, protože lidé se slabším čichem, například kuřáci, karbol ani neucítí a žampion jim nebude smrdět.
VIDEO TIP: Jaké jsou nejčastější letní otravy? Z hub a přípravků. Podívejte se sami.
11x lahodná houbová polévka: Se smetanou, bulgurem i s brokolicí