„Plastové lahve mají zničující dopad na čistotu oceánů a životního prostředí obecně a nejlepší samozřejmě je vůbec je nepoužívat. Když už jich však je na světě tolik, je lepší je využít k znovu budování než je zahrabat do země či pálit ve spalovnách,“ řekl si Kanaďan Robert Bezeau. Svou vizi nakládání s plasty se rozhodl vyzkoušet v Bocas del Toro na ostrově Colón v Panamě. Sem ročně dorazí sto tisíc turistů, kteří zůstanou zhruba pět dní. Navíc vše, co se na ostrov doveze, je zabaleno v plastu, který tu zůstane. To je spousta odpadu, který se válel na plážích a podél silnice.
Komunita kolem Bezeaua nabídla řešení. Podle nich budou lidé odpad sbírat, když k tomu budou mít motivaci. Ekologové se tedy rozhodli prodávat turistům za malý příspěvek samolepky, turisté je nalepí na lahev, kterou už nepotřebují, a vyhodí ji. Jedna samolepka má hodnotu pěti centů a ten, kdo takto olepenou lahev přinese do sběrného dvora, za ni dostane odměnu ve formě jídla nebo kreditu do telefonu. V průběhu 18 měsíců nashromáždil Robert Bezeau společně s dobrovolníky více než milion lahví.
Plastové domy nepotřebují klimatizaci
Z PET lahví pak tým dobrovolníků staví domy, které mají spoustu výhod. Jsou natolik odolné, že odolají i zemětřesení, udržují si příjemnou a stálou vnitřní teplotu. Plastové lahve se vyskládají do kovové konstrukce, která se nakonec obloží vnější fasádou a zevnitř se udělají omítky. Nikdo nepozná, z čeho je dům postaven. Domy slouží jako vzdělávací centrum, bar, poskytují návštěvníkům ubytování.
Podle propagátora této myšlenky lze PET lahve využít k mnoha věcem:
- jako izolačí materiál
- ke stavbě rychlých domů po přírodní katastrofě
- ke stavbě budov pro hospodářská zvířata
- ke stavbě bazénů
- k budování nádrží na vodu
- k budování septiků
- k výstavbě vodovodních řadů a odvodňovacích cest
- ke stavbě komerčních skladů
- ke stavbě stodol
- na stavbu silnic
Troška ekologických faktů
Pokud jste se narodili po roce 1978, budete žít zhruba 80 let a každý měsíc vypijete 15 vod balených v plastu nebo využijete jiných plastových obalů (na kosmetiku, domácí čisticí prostředky a podobně), za svůj život zanecháte na planetě zhruba 14 400 plastových obalů. Na stavbu jednoho plastového domu o rozloze 100 metrů čtverečních je třeba zhruba 14 000 plastových lahví, takže uhlíková stopa, kterou zde zanecháte, se zmenší na minimum.
Pokud se utěšujete myšlenkou, že plasty třídíte, a tedy se staráte o jejich recyklaci, následující řádky se vám nebudou moc dobře číst. Ve skutečnosti se recykluje jen malá část plastů (asi 30 procent), a to ta, co pochází z vyspělých zemí světa. Lidé v rozvojových zemích, kde jich je mnohem víc, si s recyklací moc hlavu nelámou.
Plastu trvá asi 500 let, než se v přírodě zcela rozloží. A pokud se recykluje a vyrobí se z něj například oblečení, škodit nepřestane. Při každém praní se z takového oblečení uvolňují mikročástečky, které voda odplaví do oceánů, kde se dostává do těla ryb a ptáků. V potravním řetězci se pak dostane i do lidského těla.