Čím různorodější je výběr druhů pro vřesoviště, tím pestřejší bude výsledný efekt. Foto: iStock

Čím různorodější je výběr druhů pro vřesoviště, tím pestřejší bude výsledný efekt. | Foto: iStock

Vřesoviště je krásné i v zimě. Foto: iStock

Vřesoviště je krásné i v zimě. | Foto: iStock

Vřesy se dobře kombinují s vřesovci a suchomilnými travinami. Foto: iStock

Vřesy se dobře kombinují s vřesovci a suchomilnými travinami. | Foto: iStock

Kytice z vřesu vydrží ve váze celou zimu. Foto: iStock

Kytice z vřesu vydrží ve váze celou zimu. | Foto: iStock

Podzimní aranžmá s dýněmi doplněné jeřabinami a vřesy v květináči. Foto: iStock

Podzimní aranžmá s dýněmi doplněné jeřabinami a vřesy v květináči. | Foto: iStock

Med z vřesu je plný zdraví prospěšných látek a navíc nádherně voní i chutná. Foto: iStock

Med z vřesu je plný zdraví prospěšných látek a navíc nádherně voní i chutná. | Foto: iStock

Vřesoviště je krásné i v zimě. Foto: iStock
Vřesy se dobře kombinují s vřesovci a suchomilnými travinami. Foto: iStock
Kytice z vřesu vydrží ve váze celou zimu. Foto: iStock
Podzimní aranžmá s dýněmi doplněné jeřabinami a vřesy v květináči. Foto: iStock
6
Fotogalerie

Vřesy, které rozzáří vaši zahradu: Jak je správně pěstovat v květináči i na zahradě

Vřesy jsou ideálním zpestřením pozdně letní a podzimní zahrady. Aby se jim dařilo, potřebují nejen dostatek slunce, ale hlavně kyselou a dobře propustnou půdu. Jejich pěstování však není složité – stačí dodržet několik základních pravidel pro výsadbu, zalévání a prořezávání. Ať už v záhonech nebo truhlících, vřesy vytvoří krásné barevné koberce, které oživí vaši zahradu.

Jak se starat o vřes: Nejprve mu dopřejte kyselou půdu

Vřesy v přírodě rostou v borových či vyschlých rašeliništích. Proto potřebují půdu propustnou, výživnou a – co je nejdůležitější – kyselou s pH 5,5 až 6. Takový substrát získáme buď hotový v zahradnických centrech, speciálně namíchaný pro vřesovištní rostliny, nebo zeminu bez obsahu vápna promísíme s rašelinou a pískem.

Pokud máte možnost získat odplozený substrát po pěstování žampionů, máte vyhráno a nemusíte se starat o přihnojení chlévskou mrvou či průmyslovými hnojivy.

S čím kombinovat vřes? Podívejte se na video:

Kdy vřes sázet a kam, jak ho zalévat a hnojit

  • Zeminu pro vřes je nejlepší si připravit na podzim a osázet na jaře. Pokud si však pořídíte už zakořeněné rostliny v kontejnerech, pak lze založit vřesoviště kdykoli v průběhu vegetačního období. Výsadbu si dobře promyslete, jelikož vřesu nedělá dobře přesazování.
  • Aby kvetl, vyžaduje dostatek slunce. Vhodné je také stanoviště poblíž rododendronů, azalek a jehličnanů.
  • Vřes příliš nezalévejte. Přihnojte ho na jaře, a také jen mírně. Použijte hnojivo pro rododendrony, které nesmí obsahovat vápník. 

Kdy stříhat vřes a jak na to

  • Jednou ročně, nejlépe brzy na jaře, mu zkraťte výhony zhruba o jednu třetinu. Keře pak lépe kvetou a tvoří hustý porost. Jednou za tři až čtyři roky proveďte zmlazovací řez.

Proč vřes rezaví

Občas se stane, že vřes začne rezavět. Děje se tak z několika důvodů, které obvykle souvisejí s nesprávnou péčí nebo podmínkami růstu. Mezi nejčastější příčiny patří:

  1. Nesprávné pH půdy: Vřes vyžaduje kyselý substrát (pH 5,5–6). Pokud je naopak příliš zásaditý, rostlina nedokáže vstřebávat potřebné živiny.

  2. Nedostatek živin: Jedná se především o nedostatek železa a hořčíku, což je důsledek nedostatečně kyselé zeminy.

  3. Přemokření nebo špatná drenáž: Pokud je půda příliš vlhká, kořeny vřesu mohou zahnívat. Vřes potřebuje dobře propustnou půdu, která se nezamokřuje.

  4. Sucho: Na druhou stranu i dlouhodobý nedostatek vody může vést k rezavění listů, protože rostlina trpí stresem.

  5. Špatné zimování: Pokud není vřes na zimu správně chráněn, může dojít k poškození mrazem, což se opět projevuje rezavými listy.

  6. Nemoci nebo škůdci: Rezavění listů mohou způsobit i houbové infekce nebo některé druhy škůdců.

Vřesoviště na zahradě má svá pravidla. Seznamte se s nimi

Vřesoviště má mít nepravidelný tvar a jemně členitý povrch; vzniknou tak suchá i vlhčí místa, která vyhoví rozdílným požadavkům rostlin. Čím menší plocha bude k dispozici, tím skromnější by mělo být jejich druhové zastoupení a barevná pestrost.

Základ vytvoří vřes obecný a různé druhy vřesovců. Jeho romantická krása a pestrá hra barev nejlépe vyniknou v kombinaci s rostlinami s různou dobou kvetení, většími kameny, drobnějšími keříky (janovec, medvědice, brusinka či borůvka), některými trvalkami (např. divizna a rozchodníky) a okrasnými trávami (kostřava, ostřice aj.). Z široké nabídky barevných odrůd si vyberte ty, které se vám líbí nejvíce. Nebojte se kombinovat různé barvy.

Vždy vysaďte více kusů rostlin ve skupinách s odstupem od 25 do 50 centimetrů, aby byl porost pěkně hustý. Kulisu na okrajích mohou tvořit zakrslé borovice, poléhavé jalovce či zerav, z listnáčů například dřišťál nebo brslen a v pozadí samozřejmě zakrslé a drobnokvěté odrůdy pěnišníků (rododendrony a azalky). Ale smiřte se s tím, že potrvá téměř tři roky, než vřesy, vřesovce, medvědice, azalky a rododendrony spolu s drobnými jehličnany a dřišťály vytvoří prakticky celoročně kvetoucí pestrobarevnou mozaiku.

Pěstování vřesu v truhlíku: Jak na to

Rovněž pěstování vřesu v truhlíku a květináči je snadné, jelikož jde o nenáročnou rostlinu. Je potřeba zajistit kvalitní drenáž na dně nádoby, aby mohla odtékat voda. Do truhlíků a květináčů lze použít směs rašeliny a klasické zahradní zeminy v poměru 2 : 1. Pokud přidáte ještě kůru, zamezíte vysychání vřesu.

Ponecháte-li nádobu s vřesem přes zimu venku, obalte ji netkanou textilií nebo obložte polystyrenem, aby kořeny nevymrzly. I v zimě je třeba vřes zalévat, ovšem jen málo a raději v době oblevy. 

Doporučujeme

Články odjinud