Jste začínající pěstitel orchidejí? Nevíte si rady s pěstováním některého z běžných druhů? Zdá se vám, že vaše orchidej chřadne či málo kvete? Napište do naší poradny! Dotazy s kvalitními fotografiemi a podrobným popisem péče o rostlinu zasílejte na novou adresu hradova@mf.cz.
Do předmětu zprávy uveďte heslo Orchidejová poradna a nezapomeňte přidat své jméno a kontaktní údaje, abychom vás v případě doplnění potřebných informací o rostlinách, na něž se ptáte, mohli oslovit. Nezapomeňte prosím, že prostor pod jednotlivými díly poradny i články je určen ke čtenářským diskusím, nikoli k dalším dotazům – pro ty slouží pouze poradna.
Lenka Matoušková: Mé největší orchideji vyrostlo už šest listů od doby, co ji mám doma, a pořád se táhne ke sluníčku, takže roste křivě. Také se jí v substrátu objevili asi před rokem bílí broučci, ale vyrašilo jí mnoho nových kořenů a kvete, takže ji to nijak neomezuje. Byl mi doporučen postřik, ale nepomohlo to. Pak mi v jiné poradně řekli, že se jedná o neškodný hmyz.
Předpokládám, že se jedná o Phalaenopsis. I příslušníci téhož rodu se ve stejných světelných podmínkách chovají rozdílně. Některé phaly rostou spíše do výšky, jiné střed rostliny směřují vodorovně a listy pak přirůstají směrem ke světlu. To je zcela normální jev a nemusí vás nijak znepokojovat.
Rostlinu umístěte co nejblíže oknu, ideálně přímo na okenní parapet, a zkuste ji občas mírně pootočit. Základní tvar těla orchideje se ale určitě nezmění. Přirostlo-li rostlině tak velké množství listů a kořenů, jistě se jí daří dobře a nestrádá.
Problém je tedy asi spíše technického charakteru: rostlina zabírá příliš mnoho místa a mohla by se převrátit. Plánujete-li na jaro přesazování, pokuste se v novém květináči orchidej šetrně srovnat. Počítejte ale s tím, že dokonalý tvar rostlina nikdy mít nebude.
Při přesazování důkladně odstraňte všechen starý substrát a kořeny opláchněte vlažnou vodou. Tím se pravděpodobně zbavíte i zmiňovaných bílých broučků, kteří ale rostlinu zřejmě opravdu nijak neohrožují.
Pokud orchidej nechřadne a nepozorujete na ní v oblasti kořenů žádné poškození (hnilobné skvrnky, vykousaná místa), soužití s broučky jí pravděpodobně škodí méně než aplikace nějakého chemického prostředku. Osobně chemii na orchideje používám jen v krajním případě a i zde bych určitě dala přednost přesazení.
Ondrová: Na orchidejích (Phalaenopsis a Cattleya) se mi objevily smutnice. V květinářství jsem požádala o přípravek na malé černé mušky a dostala jsem Mospilan. Bohužel jsem se nezmínila, že tyto mušky jsou na orchidejích. Teď tedy nevím, zda mohu orchidej ponořit s květináčem do připraveného roztoku, aby se zničily larvy tohoto škůdce. Mám strach, abych neublížila těmto krásným květinám.
Použití Mospilanu na orchideje v zásadě možné je. Pěstitelé se k němu ale obvykle uchylují až v závažnějších případech, především při napadení vlnatkou. To je skutečně nebezpečný savý hmyz, jehož jedinci napadají celou rostlinu (listy, květy i kořenový systém) a mohou ji zahubit.
Jsou velmi odolní, dobře se drží a umí se výborně schovat, takže pak opravdu nepomůže ani přesazení. Vzhledem k hrozícímu poškození kořenů se ale rostlina se substrátem do roztoku neponořuje, substrát se roztokem jen důkladně prolije a nechá okapat.
Smutnice tak nebezpečné nejsou. Likvidaci obvykle zahajujeme pomocí žlutých lepových destiček, na které se zachytí létající dospělci a tím dojde k výraznému snížení populace. Zbylé larvy zlikviduje i výraznější přisušení substrátu. Lepové desky zapíchněte přímo do květináče a vynechte jednu pravidelnou zálivku.
Catlejím ani Phalaenopsisům tak určitě neublížíte. V případě, že by vás smutnice obtěžovaly i dál, doporučuji rostliny v jarním období přesadit do kvalitního substrátu. (Larvy smutnic si obvykle přineseme s novým substrátem. Jako prevence poslouží propaření substrátu v mikrovlnné troubě.)
Sylva Burianová: Mám dotaz ohledně pěstování orchidejí v hydroponii. Konkrétně by se jednalo o rody Oncidium, Phalenopsis a křížence Miltonií. Hlavně posledně jmenovaná skupina mi přišla pro svoje nároky na stabilní vláhu ideální.
Zajímalo by mne, které další druhy se pro tento způsob hodí, nebo vyloženě nehodí, jakou velikost a tvar zrn doporučujete. Mám na mysli kuličky keramzitu nebo nepravidelné keramzitové "kamínky", které se více slehnou. Bude i při slehnutí dostatečný přístup vzduchu ke kořenům?
Dále mi není jasné, jak postupovat u orchidejí, které si nepotrpí na vyschnutí substrátu. Mám nechat vysychat vodu (myslím teď u Miltonií), nebo udržovat keramzit stále vlhký? Zdá se mi, že keramzit dost nasákne, proto si nejsem jistá, zda stálá vlhkost rostlině neublíží.
A můj poslední dotaz: Květináč s keramzitem (a samozřejmě s ukazatelem) postavit do misky s vodou (jako klasická hydroponie), nebo použít květináče, kde voda do keramzitu vzlíná přes knot?
Množství vašich dotazů svědčí o pochybnostech, které (oprávněně) máte. Nepatřím k příznivcům podobných výstřelků, a s pěstováním orchidejí v hydroponii tedy nemám žádné praktické zkušenosti, proto mohu nabídnout jen pár úvah.
Orchideje, jež zmiňujete ve svém dotazu (Phalaenopsis, Oncidium, Miltonia), patří mezi epifyty, tedy vzdušné orchideje – rostliny, které v přírodních podmínkách rostou přisedle na větvích stromů, a jejich kořeny volně visí. Ke zdárnému růstu potřebují neustálý koloběh oplachování a osychání, to vše při vysoké vlhkosti vzduchu.
Zkušení pěstitelé se těmto podmínkám snaží přiblížit pomocí vhodně zvoleného substrátu, jehož rozhodující vlastností je dobrá vzdušnost. Choulostivější rostliny se dokonce vyvazují na kůru a pěstují volně jen proto, aby se riziko přemokření a následného uhnití kořenů snížilo na minimum.
Základní princip hydroponického pěstování je v soustavě dvou květináčů. Vnitřní, perforovaný, je naplněn keramzitem, jenž má dvě funkce: upevnit kořeny rostliny, a protože se jedná o porézní, nasákavou látku, udržet ve svých zrnech tekutinu. Vnější květináč je naplněn vodou s přidáním výživných látek.
Nemyslím si, že by toto prostředí bylo pro citlivé kořeny orchidejí optimální. Neumím si prakticky představit, jak by zde bylo možné navodit zmiňovaný koloběh omývání a osychání, jak zde dosáhnout nezbytné vysoké vzdušnosti.
Budou-li kořeny stále ponořeny ve vodě, jak se to doporučuje u hydroponicky pěstovaných běžných pokojových rostlin, záhy uhnijí. Necháte-li keramzit vyschnout, princip hydroponického pěstování nebude zachován a orchidejím brzy zaschnou i zelené kořenové špičky.
I když bohatě kvetoucí Phalaenopsisy v různých „zázračných“ květináčích, jež vídám na reklamních fotografiích, vypadají velice působivě, obávám se, že se jedná jen o jakési jednorázové pěstování a po odkvětu většina podobných rostlin zahyne. Neznám jediného zkušeného pěstitele orchidejí, který by takto rostliny dlouhodobě a úspěšně pěstoval nebo o tom byť jen uvažoval.
Výjimečně jsem se setkala s použitím keramzitu namísto klasického kůrového substrátu, nejednalo se zde ale o hydroponické pěstování a zálivka se prováděla klasickým prolitím. Pro takový způsob zalévání je ale keramzit málo nasákavý, takže Phalaenopsis brzy putoval do klasického kůrového substrátu.
Pokud vás hydroponické pěstování přesto láká, vyberete jen jednu „pokusnou“ rostlinu, v jarním období ji převeďte na hydroponii a minimálně po dobu jednoho roku pozorujte. Teprve potom bude možné říci, zda se pokus podařil. Přednost dejte květináči s knotem a keramzitu, který neslehne.
A jakou použít vodu? Rozhodně se vyhněte běžné vodovodní: kořeny by po čase obalila vrstvou soli. V dešťové vodě by se po delším stání v květináči mohly začít množit bakterie, takže ji zbavte případných pevných nečistot a převařte. Použít můžete i demi vodu s mírným přídavkem hnojiva.
Lenka Čápová: Dostala jsem krásnou orchidej. Když květy odkvetly a opadaly, po nějaké době se opět objevila poupata. Ta však nikdy nevykvetla a opadala. Navíc listy jsou zkroucené, měkké. Zalévám dle návodu: jednou týdně na hodinu do vody. Co tedy dál?
Foto: Lenka Čápová
Vaše orchidej potřebuje neodkladnou pomoc. Pravděpodobně následkem přelití má nefunkční kořenový systém a zachrání ji jen rychlé přesazení. Podrobný postup k záchraně podobně postižených Phalaenopsisů najdete zde.
Jako substrát pro přesazení použijte mech, čistou piniovou kůru (Floria) či dobře propláchnuté cocochipsy. Máte-li cestu do Prahy, podívejte se v sobotu 20. února na burzu Živá Exotika v KD Ládví. Při troše štěstí se tam i v zimním období dá sehnat živý rašeliník, který je pro rekonvalescenci nemocných orchidejí ideální.
Pro další péči o Phalaenopsisy doporučuji nezalévat striktně po sedmi dnech, ale zálivku vždy citlivě přizpůsobit momentálnímu stavu a vlhkosti substrátu. Interval mezi jednotlivými zalitími se v závislosti na okolních podmínkách může prodloužit třeba až na dva týdny.
Z vaší fotografie se zdá, že substrát není příliš vzdušný. V takovém případě se může stát, že nestačí mezi zálivkami dostatečně proschnout a uhnití kořenů je jen otázkou času. Kratší sucho orchidej nijak nepoškodí, přemokření ji však může zabít.
Markéta Struppová: U orchideje Dendrobium phalaenopsis mi začínají žloutnout listy. Při prvním zjištění jsem omezila zálivku a květinu přemístila na západní okno, tam to žloutlo stále dál, tak jsem ji opět přemístila na východní stranu asi dva metry naproti oknu. Prosím o radu a doporučení, jak se dále o květinu starat.
Také v případě vašeho Dendrobia bude příčina potíží pravděpodobně v nefunkčních kořenech. Doporučuji podobný postup jako u předchozí odpovědi: přesazení a kontrolu kořenů. Dendrobia jsou vzhledem ke svému sympodiálnímu růstu poněkud vitálnějšími pacienty.
Při nastavení správných podmínek může i na úpatí poškozené, žloutnoucí či bezlisté pahlízy vyrazit nová, zdravá pahlízka, někdy stará pahlíza vytvoří silné keiki. Rostlinu bez obav umístěte přímo na okenním parapetu, ve vzdálenosti dvou metrů od okna již nemá dostatek světla.
(Jiným případem by ale bylo žloutnutí listů pouze u nejstarších pahlíz. V případě, že mladých pahlíz je větší počet, jsou pevné, nesvraštělé a nesou zelené listy a žloutnutí se projevuje jen u těch starších, jedná se o přirozený vývoj a není důvod ke znepokojení. Bez fotografie je ale další určení nemožné.)
Alena Macháčková: U orchidejí Phalaenopsis se mi objevily bílé snad výtrusy na listech, hlavně v srdíčku rostliny u nového lístku. U kořenů jsem postřehla pohyb jakýchsi miniaturních rychlých potvůrek světlé barvy – po stole od orchidejí přilezla jedna větší, trochu plochá, po okrajích sněhobílá, uprostřed slabě dohněda, velikosti asi dva milimetry.
Rostliny jsem propláchla, ale bílé částečky a bílé nánosy jsou vidět uvnitř květináče – nánosy jsou na kořenech. Potřebuji poradit, resp. ráda bych zjistila nepřítele, abych s ním mohla úspěšně bojovat, a radu, jaký postup zvolit.
Rostliny jsou zasazeny pouze do kousků kůry, jak byly zakoupeny, květináče jsou silně prokořeněné, nevím, zda mohu přesadit v tomto období, nebo musím čekat do jara, a zda je vhodný substrát, nebo musí být zase jenom kousky kůry.
Přesné určení škůdce, který napadl vaše orchideje, je bez fotografie velmi obtížné. Může se jednat o více druhů. To, co popisujete jako bílé výtrusy, částečky a nánosy uvnitř květináče, by mohl být červec jménem vlnatka. Fotografii a popis likvidace najdete v jednom z předchozích dílů poradny v odpovědi paní Dicerové.
Bílé nánosy, které vidíte uvnitř květináče, ale mohou být i projevem plísně. V případě, že vaše orchidej chřadne, nečekejte na jaro a pusťte se do přesazování hned. Rostlinu vyjměte z květináče, odstraňte důkladně všechen starý substrát a vše pečlivě prozkoumejte.
Jestliže na kořenech skutečně objevíte vlnatky, opláchněte je společně s celou rostlinou roztokem Mospilanu. Pokud se jedná o plíseň, postačí výměna substrátu. Skutečně musíte použít pouze kůrový substrát, doporučit lze třeba piniovou kůru (Floria). Listy rostliny pak postříkejte některým z následujících prostředků.
Na nejčastěji se vyskytující savé škůdce je jako první pomoc výborný Fast M, Agrion Delta či Perfect Plant Insecticide. Jedná se o již naředěné přípravky, které může pěstitel mít stále doma a v případě potřeby je ihned použít. Škoda jen, že Perfect Plant je v provedení spray: rovnoměrný postřik je o poznání obtížnější než u přípravků s mechanickým rozprašovačem.
Další skupinou jsou tekuté koncentráty, které je možné zakoupit ve velmi malém balení a lze je jednoduchým způsobem doředit vodou (obvykle 0,5 až 1 ml na litr vody). Patří sem Summithion Super – silnější prostředek na běžné savé škůdce a skupina prostředků proti sviluškám (Omite, Talstar, Apollo).
Šetrnějším, leč méně účinným prostředkem je ekologický Biool. Lze jej doporučit spíše na preventivní postřik. Zvláštním případem je zmiňovaný Mospilan, který se prodává v práškové podobě, a je tedy třeba požadovanou dávku pečlivě odvážit.
V posledních letech se bohužel ukazuje, že škůdci jsou velmi odolní a na účinnou látku daného postřiku si snadno zvyknou. Nedaří-li se útočníka zlikvidovat, je třeba vyzkoušet chemické prostředky různého složení. Postřik je nutné zhruba v intervalu 10 až 14 dní několikrát zopakovat, aby došlo k likvidaci všech vývojových stádií hmyzu.
Čtenářské příspěvky byly v případě potřeby redakčně upraveny.