vytisknout velikost písma Jak pěstovat masožravé rostliny

Masožravky se v dnešní době těší veliké oblibě. Důvod je prostý: jedná se vesměs o rostliny krásné a zajímavé, přitom není obtížné pěstovat je i v bytových podmínkách. Chcete se o nich dozvědět více? Sledujte náš nový seriál!

Během následujících měsíců se dočtete, jak masožravé rostliny vábí, chytají a zpracovávají svou kořist nebo kde v přírodě se s nimi můžete setkat. 

Hlavním předmětem našeho zájmu však bude jejich pěstování, které sice není ve většině případů vůbec složité, ale má svá specifika, jež je nutno dodržovat, abychom se mohli radovat z překrásně vypadajících vitálních rostlin obalených květy a rozrůstajících se do všech stran.

Zabývat se budeme vhodnými pěstebními podmínkami, to jest kam dané rostliny umístit, jak je zalévat, hnojit, přesazovat, bránit před škůdci či rozmnožovat.

Dozvíte se například také, kde vůbec masožravky sehnat, co s nimi dělat o dovolené nebo jak si jednoduše postavit zahradní pařeniště určené přímo pro ně.

Klepněte pro větší obrázek
Špirlice (Sarracenia) jsou jedny z nejčastějších a nejoblíbenějších masožravek. Hodí se jak do interiéru, tak pro celoroční pěstování venku

Líbily se už našim předkům

Takzvané masožravé (nebo také karnivorní) rostliny jsou širokou a různorodou skupinou flóry, která lidstvo již od pradávna velmi přitahovala svým neobvyklým vzhledem. O masožravosti se dříve nevědělo a různé spekulace byly potlačovány dogmatickou církví.

Hmyz nalezený v pastech nebyl považován za potravu – myslelo se, že v dutinách rostlin pouze hledal úkryt. Konvicovité láčky byly považovány za zásobárny vody, v nichž se hmyz občas náhodně utopí. U rostlin s adhezními (lepivými) pastmi se zase předpokládalo, že lepivé listy slouží jako ochrana před škůdci.

Protože masožravky vypadají často odlišně než jiné rostliny a rostou na neobvyklých záhadných místech, jako jsou různé bažiny a močály, byly v minulosti hojně používány k přípravě různých lektvarů. Některé, například rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), byly využívány i v léčitelství.

Klepněte pro větší obrázek
Tučnice (Pinguicula) s domovinou v horských oblastech Evropy jsou výbornými adepty na venkovní pěstování. Každé jaro nás potěší svými krásnými květy

V 18. století se začalo uvažovat o souvislosti hmyzu s výživou těchto rostlin – roku 1769 se zmiňuje botanicky zaměřený anglický obchodník John Ellis o možné masožravosti mucholapky podivné (Dionaea muscipula). Jeho teorie ale nebyla společností pochopena.

Nejzajímavější rostlina světa podle Charlese Darwina? Mucholapka podivná

Konečně roku 1875 byla masožravost u některých rostlin potvrzena Charlesem Robertem Darwinem, který provedl detailní rozsáhlou studii. Vydal své nejrozsáhlejší dílo Insectivorous Plants, v překladu Hmyzožravé rostliny.

To se stalo první ucelenou monografií o masožravkách a je považováno za počátek jejich systematického výzkumu. Tato Darwinova kniha je bohužel významově zastíněna jeho známějším dílem O původu druhů.

Klepněte pro větší obrázek
Láčkovky (Nepenthes) jsou rostliny z tropických deštných lesů jihovýchodní Asie. Tomu odpovídají jejich ekologické nároky

Zajímavostí je, že Charlese Darwina zajímaly masožravé rostliny možná více než celá evoluční teorie. Mucholapku podivnou (Dionaea muscipula) označil za nejzajímavější rostlinu na světě a prováděl řadu pokusů a pozorování s ní i jinými druhy (známé je například jeho zkoumání rosnatky okrouhlolisté).

Vyznejte se v systému masožravých rostlin

Ačkoli by se to mohlo logicky nabízet, masožravé rostliny si nejsou všechny navzájem příbuzné – jedná se o několik na sobě nezávislých vývojových větví, které se dokázaly podobně adaptovat na prostředí, v němž rostou.

Klepněte pro větší obrázek
Jednoduchá taxonomie masožravých rostlin: čeledi a rody

Je známo 16 rodů zařazených do 8 čeledí. Určit počet druhů je obtížnější: časté jsou případy, kdy se z poddruhu stane samostatný druh, je objeven nový druh nebo se jen odborníci nedokáží dohodnout, zda se jedná o samostatný druh, či jen nižší taxonomickou jednotku.

Přibližně se však jedná o 600 až 700 druhů. Spousta z nich je silně variabilních, tudíž rozeznáváme mnoho poddruhů, forem, variet a také mutací.

Jak se pozná pravá masožravka?

K tomu, aby se rostlina mohla pokládat za masožravou, musí splňovat některé podmínky. Musí dokázat kořist nalákat, polapit, strávit a ve svůj prospěch použít látky z ní získané.

Existují rostliny, které splňují jen některé z potřebných podmínek, tudíž je mezi opravdu masožravé neřadíme (například rody Ibicella, Proboscidea, Roridula a další).

Klepněte pro větší obrázek
Bublinatky (Utricularia) nás upoutají především květy. Jejich téměř mikroskopické podzemní pasti ocení spíše odborníci

Známe 5 základních typů lapacích systémů – pastí. Jsou to pasti adhezní, čepelové, gravitační, podtlakové a pasti typu vrš. Na informace o tom, jak fungují, u kterých rostlin se vyskytují a jakou kořist jsou schopny polapit, se můžete těšit v příštím díle seriálu Jak pěstovat masožravé rostliny.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět chyb, kterými ničíte vánoční hvězdu

Pět chyb, kterými ničíte vánoční hvězdu

Rok co rok si pořizujete vánoční hvězdu, ale její konec bývá neslavný? Na vině je jedna či hned několik pěstitelských chyb, jichž se dopouštíte. Zjistěte, co děláte špatně, a řiďte se našimi radami. Názornou ukázku najdete i ve videu v úvodu článku.

7.  12.  2019 |
Adventní věnec tradiční i netradiční. Vyrobte si ho za pár korun!

Adventní věnec tradiční i netradiční. Vyrobte…

Je tu první adventní neděle a s ní i čas zapálit první svíčku na adventním věnci. Pokud ho ještě nemáte, nepanikařte. Vyrobit si ho můžete i rychle a levně, jen z toho, co máte doma. Pro inspiraci pro vás máme více než padesát fotek.

26.  11.  2019 |
Čas na barborky! Jak to udělat, aby vykvetly, a co vlastně symbolizují?

Čas na barborky! Jak to udělat, aby vykvetly,…

Se svátkem Barbory, který připadá na čtvrtý prosinec, je spojen starý lidový zvyk. Pokud si svobodná dívka v tento den natrhá větvičky třešní nebo višní a ty jí na Štědrý den rozkvetou, dotyčná se do roka vdá.

2.  12.  2019 |
Studený porcelán: Jak vyrobit ozdoby na stromeček ze škrobu a jedlé sody

Studený porcelán: Jak vyrobit ozdoby na strom…

Hmota, které se říká studený porcelán, je lehká, tvárná, skvěle vypadá, a co je nejdůležitější, připravíte ji doma za pár korun. Vyzkoušejte to! Vyrobte si z ní třeba nové vánoční ozdoby. Našli jsme pro vás návod na jejich výrobu.

27.  11.  2019 |
Návštěva potřebuje jen půl minuty, aby zhodnotila váš domov. Čeho si všimne jako první?

Návštěva potřebuje jen půl minuty, aby zhodno…

Nezáleží na tom, zda preferujete retro, skandinávský, nebo třeba boho styl. Návštěvu na první pohled zaujmou úplně jiné věci. A během chvilky vás ohodnotí. Prozradíme vám, čeho si všímá jako první – co byste tedy měli ohlídat, aby se u vás návštěva cítila dobře.

29.  11.  2019 |