vytisknout velikost písma Jak pěstovat masožravé rostliny

Masožravky se v dnešní době těší veliké oblibě. Důvod je prostý: jedná se vesměs o rostliny krásné a zajímavé, přitom není obtížné pěstovat je i v bytových podmínkách. Chcete se o nich dozvědět více? Sledujte náš nový seriál!

Během následujících měsíců se dočtete, jak masožravé rostliny vábí, chytají a zpracovávají svou kořist nebo kde v přírodě se s nimi můžete setkat. 

Hlavním předmětem našeho zájmu však bude jejich pěstování, které sice není ve většině případů vůbec složité, ale má svá specifika, jež je nutno dodržovat, abychom se mohli radovat z překrásně vypadajících vitálních rostlin obalených květy a rozrůstajících se do všech stran.

Zabývat se budeme vhodnými pěstebními podmínkami, to jest kam dané rostliny umístit, jak je zalévat, hnojit, přesazovat, bránit před škůdci či rozmnožovat.

Dozvíte se například také, kde vůbec masožravky sehnat, co s nimi dělat o dovolené nebo jak si jednoduše postavit zahradní pařeniště určené přímo pro ně.

Klepněte pro větší obrázek
Špirlice (Sarracenia) jsou jedny z nejčastějších a nejoblíbenějších masožravek. Hodí se jak do interiéru, tak pro celoroční pěstování venku

Líbily se už našim předkům

Takzvané masožravé (nebo také karnivorní) rostliny jsou širokou a různorodou skupinou flóry, která lidstvo již od pradávna velmi přitahovala svým neobvyklým vzhledem. O masožravosti se dříve nevědělo a různé spekulace byly potlačovány dogmatickou církví.

Hmyz nalezený v pastech nebyl považován za potravu – myslelo se, že v dutinách rostlin pouze hledal úkryt. Konvicovité láčky byly považovány za zásobárny vody, v nichž se hmyz občas náhodně utopí. U rostlin s adhezními (lepivými) pastmi se zase předpokládalo, že lepivé listy slouží jako ochrana před škůdci.

Protože masožravky vypadají často odlišně než jiné rostliny a rostou na neobvyklých záhadných místech, jako jsou různé bažiny a močály, byly v minulosti hojně používány k přípravě různých lektvarů. Některé, například rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), byly využívány i v léčitelství.

Klepněte pro větší obrázek
Tučnice (Pinguicula) s domovinou v horských oblastech Evropy jsou výbornými adepty na venkovní pěstování. Každé jaro nás potěší svými krásnými květy

V 18. století se začalo uvažovat o souvislosti hmyzu s výživou těchto rostlin – roku 1769 se zmiňuje botanicky zaměřený anglický obchodník John Ellis o možné masožravosti mucholapky podivné (Dionaea muscipula). Jeho teorie ale nebyla společností pochopena.

Nejzajímavější rostlina světa podle Charlese Darwina? Mucholapka podivná

Konečně roku 1875 byla masožravost u některých rostlin potvrzena Charlesem Robertem Darwinem, který provedl detailní rozsáhlou studii. Vydal své nejrozsáhlejší dílo Insectivorous Plants, v překladu Hmyzožravé rostliny.

To se stalo první ucelenou monografií o masožravkách a je považováno za počátek jejich systematického výzkumu. Tato Darwinova kniha je bohužel významově zastíněna jeho známějším dílem O původu druhů.

Klepněte pro větší obrázek
Láčkovky (Nepenthes) jsou rostliny z tropických deštných lesů jihovýchodní Asie. Tomu odpovídají jejich ekologické nároky

Zajímavostí je, že Charlese Darwina zajímaly masožravé rostliny možná více než celá evoluční teorie. Mucholapku podivnou (Dionaea muscipula) označil za nejzajímavější rostlinu na světě a prováděl řadu pokusů a pozorování s ní i jinými druhy (známé je například jeho zkoumání rosnatky okrouhlolisté).

Vyznejte se v systému masožravých rostlin

Ačkoli by se to mohlo logicky nabízet, masožravé rostliny si nejsou všechny navzájem příbuzné – jedná se o několik na sobě nezávislých vývojových větví, které se dokázaly podobně adaptovat na prostředí, v němž rostou.

Klepněte pro větší obrázek
Jednoduchá taxonomie masožravých rostlin: čeledi a rody

Je známo 16 rodů zařazených do 8 čeledí. Určit počet druhů je obtížnější: časté jsou případy, kdy se z poddruhu stane samostatný druh, je objeven nový druh nebo se jen odborníci nedokáží dohodnout, zda se jedná o samostatný druh, či jen nižší taxonomickou jednotku.

Přibližně se však jedná o 600 až 700 druhů. Spousta z nich je silně variabilních, tudíž rozeznáváme mnoho poddruhů, forem, variet a také mutací.

Jak se pozná pravá masožravka?

K tomu, aby se rostlina mohla pokládat za masožravou, musí splňovat některé podmínky. Musí dokázat kořist nalákat, polapit, strávit a ve svůj prospěch použít látky z ní získané.

Existují rostliny, které splňují jen některé z potřebných podmínek, tudíž je mezi opravdu masožravé neřadíme (například rody Ibicella, Proboscidea, Roridula a další).

Klepněte pro větší obrázek
Bublinatky (Utricularia) nás upoutají především květy. Jejich téměř mikroskopické podzemní pasti ocení spíše odborníci

Známe 5 základních typů lapacích systémů – pastí. Jsou to pasti adhezní, čepelové, gravitační, podtlakové a pasti typu vrš. Na informace o tom, jak fungují, u kterých rostlin se vyskytují a jakou kořist jsou schopny polapit, se můžete těšit v příštím díle seriálu Jak pěstovat masožravé rostliny.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že letos houby možná vůbec neporostou? Pak budete překvapeni. V posledních dnech nosí houbaři domů plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké. Mrkněte se na galerii úlovků ze sezóny 2019.

28.  5.  2019 |
Samosběr jahod 2019: Kde si nasbírat jahody a ušetřit? Přehled míst v celé ČR

Samosběr jahod 2019: Kde si nasbírat jahody a…

Milujete čerstvé jahody? Pokud člověk nemá zahradu a nechce jahody kupovat v obchodě, nabízí se samosběr jahod. Přinášíme vám přehled míst v jednotlivých krajích České republiky, kde si můžete nasbírat jahody.

12.  6.  2019 |
Jak zaštipovat rajčata? Jednoduchý návod pro začátečníky

Jak zaštipovat rajčata? Jednoduchý návod pro …

Zaštipování rajčat je jednoduché, přesto byste ho ale neměli podceňovat. Pokud ho totiž uděláte správně, máte velkou šanci na kvalitní úrodu.

4.  6.  2019 |
Mšice a boj proti nim

Mšice a boj proti nim

Mšice jsou nejčastěji se vyskytujícím škůdcem, který napadá téměř jakýkoliv rostlinný druh. Překvapit vás mohou nejen na zahradě, ale i v bytě. Z rostlin sají šťávu, tím je připravují o živiny a oslabují je, navíc se velmi rychle množí. Když už se na rostlinách objeví, je proto nutné urychleně zakročit. Jak je poznáte a jak s nimi bojovat?

28.  5.  2019 |
Recept, který musíte vyzkoušet: Bezinková limonáda

Recept, který musíte vyzkoušet: Bezinková lim…

Květy bezu černého si možná běžně sušíte nebo z nich děláte bezinkový sirup. Vyzkoušeli jste ale už někdy domácí bezinkovou limonádu? Pokud ne, neváhejte a pusťte se do její přípravy. Je výborná a ve vedru vás osvěží.

7.  6.  2019 | | 2 N/A