Mangold (Beta vulgaris subsp. Cicla) u nás není příliš znám, ačkoliv se jedná o chuťově zajímavou rostlinu s množstvím vitaminu C. Botanicky se řadí do čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae), tudíž je příbuzný s řepou. Poradíme vám, jak jej pěstovat.
Historie mangoldu je poměrně bohatá – s jeho pěstováním, šlechtěním a popisováním začali už obyvatelé starého Egypta. Dnes se mangold pěstuje pro listy a řapíky, přičemž listy nahrazují špenát, řapíky chřest.
Na záhoně i v pařeništi
Semeno mangoldu klíčí velmi dobře jak v pařeništi, tak ve volné půdě. V pařeništi předpěstovávejte především řapíkaté kultivary mangoldu, které jsou náročnější na teplo.
Listový mangold vysejte v dubnu přímo na záhon. Pokud se vám podařilo vysít jej hustě, po vyklíčení mladé rostlinky vyjednoťte a přepikýrujte. Trvá zhruba tři týdny až měsíc, než mangold doroste do stadia, v němž je s ním možné manipulovat.
Některé odrůdy se dají využít pro sklizeň listů i řapíků
Teplo a dostatek živin
Mangold není náročný na pěstování. Bohatě mu postačuje umístění v závětrné poloze a má rád kvalitní půdy, které disponují dostatkem živin. Pravidelná zálivka je samozřejmostí. Na místech, jež jsou bičována dešti a na něž svítí přímé slunce, se mangoldům příliš nedaří.
Listy mangoldu patří do salátů a pomazánek, řapíky jsou lahůdkou
Při správné péči můžete velmi brzy po přepikýrování sklízet, protože sazenice rostou jako z vody a vytváří dostatek listů nebo řapíků. Při dlouhotrvajícím sklízení listů si jiště povšimnete toho, že rostliny začnou zhruba v srpnu vybíhat do květu.
Tato vyvíjející se květenství pravidelně odstraňujte, aby rostliny věnovaly všechnu energii tvorbě listů, nikoli květů. Mangold se kvetením neuvěřitelně rychle vyčerpává, což vede k úplnému zastavení tvorby olistění.
Kultivar 'Rhubarb Chard'
Sklizeň ukončete někdy v polovině měsíce října, kdy se listy tvoří už jen velmi pomalu. Rostliny ponechte na stávajícím místě, je totiž možné, že na jaře znovu obrazí a porostou dál. Proti vymrznutí je můžete ochránit nahrnutím zeminy ke kořenům a zakrytím pomocí průtažné folie a chvojí.
Odrůd není moc
Kultivary 'Lucculus' (s bílými řapíky) a 'Rhubarb Chard' (s řapíky červenými) lze využít nejen pro sklizeň listů, ale i řapíků, které jsou široké až šest centimetrů. Poslední z odrůd, nazvaná 'Perpetual Spinach', je náhražkou špenátu – poskytuje pouze silné listy.
Kultivar 'Lucculus'
Na nemoci ani škůdce netrpí
Ze škůdců napadajících mangold mohu zmínit snad jen mšice. Postižené jedince poznáte podle silně zkroucených, případně deformovaných listů. Přítomnost mravenců mšice téměř vždy prozradí. Velmi silně napadené exempláře mohou i zakrnět, pokud se jim nedostane včasné a rychlé pomoci.
Proti mšicím účinkuje postřik mýdlovou vodou nebo chemickými prostředky na bázi insekticidů. Je nutné rostlinu postříkat celou, protože tito škůdci neobývají jen jednu její část – mravenci je roznesou široko daleko od místa původního výskytu.
Takto vypadají zdravé rostliny; mají silné řapíky a lesklé a velké listy
Hniloba kořenů mangoldu je způsobená velmi špatnou péčí – častým zaléváním velkými dávkami vody, případně zasazením mladé rostliny do trvale zamokřené země. Hnijící kořeny prakticky nelze nijak zachránit, následkem takovéhoto zacházení s vegetací je její úhyn.