Kiwi vs. mini kiwi
Kiwi, jak je známe z českých supermarketů, je plodem liány aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa). Plod obsahuje velké množství vitaminu C, kromě toho ale také draslík a vitamin E. Jeho slupka je hnědá, chlupatá, dužnina zelená s bílým středem. Tyto rostliny se v našich zahradách ovšem nepěstují, zmrzly by. Jejich domovem je jižní Čína.
Rod aktinidie ale obsahuje mnohem víc druhů, vědci jich napočítali 55. Patří sem keře vysoké až 6 metrů či liány dlouhé až 30 metrů. Kromě aktinidie lahodné se ke konzumaci pěstuje také velkoplodá aktinidie čínská (Actinidia chinensis). Další druhy, jako je aktinidie kolomikta (Actinidia kolomikta) s drobnějšími plody, aktinidie stříbrná (Actinidia polygama) či aktinidie význačná (Actinidia arguta), bývají označovány jako mini kiwi. Jejich plody jsou menší a drobnější, ale obsahují více sacharidů než běžné kiwi. Pokrývá je jemná slupka bez chloupků, která se před konzumací nemusí loupat.
Jak rychle oloupat kiwi? Podívejte se na video:
Kiwi si můžete vypěstovat sami
Aktinidie jsou teplomilné rostliny, takže se jim obecně v Česku bude dařit spíše v teplých oblastech, například na jižní Moravě, kde se pěstuje vinná réva. Potřebují chráněné stanoviště, kde nebudou příliš vystavené síle zimních větrů.
Také potřebují hluboké, dobře propustné a lehce kyselé půdy, které mají dostatek živin. Proto je dobré půdu předem připravit a zapravit do ní dobře vyzrálý kompost či hnůj, který je třeba dostat alespoň 60 centimetrů hluboko. Do takto připravené půdy se vysazují rostliny, asi tři metry od sebe. Živiny rostlině dodávejte pravidelně, každoročně na jaře přihnojte například dusíkatými hnojivy nebo cereritem.
Aktinidie potřebují pravidelnou zálivku, ale nesnesou ani příliš mokrou, ani příliš suchou půdu.
Samičí, samčí, nebo samosprašné rostliny? Aby aktinidie plodila, nesmíte se splést
Aktinidie jsou nejčastěji dvoudomé, což znamená, že vedle samičí rostliny musí růst i samčí rostlina, která se postará o opylení květů. Obvykle stačí jedna samčí rostlina na čtyři až pět samičích. Pokud byste pěstovali rostliny jen jednoho pohlaví, plodů se nedočkáte.
Neoplodněný květ opadává i se stopkou, naopak oplodněný květ zůstává a postupně se místo něj začne tvořit malý plůdek. Nezanedbáte-li tento faktor a vyberete samičí rostlině správnou samčí rostlinu, dočkáte se bohaté úrody.
Existují i samosprašné odrůdy, které se opylují samy. Není tedy potřeba pěstovat rostlinu druhého pohlaví ani mít opylovače. Uvádí se ale, že samosprašné odrůdy nedávají tak bohatou úrodu jako dvoudomé rostliny.
Než se pustíte do pěstování kiwi, ujistěte se, že kupujete takové odrůdy, které vyhovují vašim potřebám.
Pěstování u opory
Pokud se rozhodnete pěstovat aktinidii, která tvoří liány, je třeba ji pěstovat u opory. Dobře poroste pergolu a svědčí jí i mřížka na stěnách. K opoře se přivazují základní větve a šlahouny, které přinesou nové plody. Základní větve vyvazujeme ve vzdálenosti zhruba 50 centimetrů od sebe, v délce zhruba 2 až 3 metry.
Vynikající odrůdy, které by neměly uniknout vaší pozornosti
- Odrůda 'Domino' je samičí, popínavá rostlina, která má zhruba tři centimetry velké plody se žlutozelenou slupkou, jež na první pohled připomínají jablko. Ovoce dozrává na přelomu září a října. K opylení je nutné vysadit i samčí kultivar 'Weiki'.
- Velmi zajímavou odrůdou je 'Sentyabraskaya': mini kiwi se středně velkými plody výraznější chuti. Bílé květy lehce voní po citronech. Plodí na konci září a října. K opylení potřebuje například odrůdu 'Adam'.
- Pokud naopak toužíte po velkých plodech, vyzkoušejte odrůdu 'Jumbo'. Plody jsou jasně zelené, dozrávají v říjnu až listopadu, mají měkkou, příjemně sladkou dužninu. Lze je jíst i se slupkou, která je lehce nakyslá. Rostlina je popínavá, dorůstá do výšky 8 metrů. Zkombinujte se samčím kultivarem 'Weiki'.
- Kultivar 'Purpurna Sadowa' je odrůda s fialovočervenými plody, které dozrávají od konce září do října. Jsou malé a konzumují se celé. Rostlina dorůstá do výšky 8 metrů a je mrazuvzdorná. K opylení je potřeba samčí kultivar, například 'Weiki'.
- Kultivar 'Bingo' vyniká červenými plody, které chuťově lehce připomínají ananas. Dozrává v období září a října. Dorůstá do výšky 8 metrů. Jako opylovače potřebuje samčí kultivar 'Weiki'.
- Vaší pozornosti by při výběru rozhodně neměla uniknout odrůda 'Vitakola', která pochází z České republiky. Jde o mini kiwi s plody dorůstajícími do velikosti 4 centimetrů, jsou oválné a nazelenalé. Jejich chuť je sladkokyselá, konzumují se i se slupkou. Na rozdíl od ostatních odrůd dozrávají již na začátku srpna. Jde o mrazu odolnou popínavku dorůstající do výšky až 7 metrů. Vhodným opylovačem je kiwi 'Adam'.
Samosprašné odrůdy
- Odrůda 'Jeny' má plody podobné jako kiwi známé z obchodů, jen jsou trošku menší a nejsou tak chlupaté. Plodí zhruba koncem září nebo začátkem října.
- Odrůda 'Issay' je popínavá, dosahuje výšky okolo čtyř metrů. Plody jsou jen 5 centimetrů velké, mají jasně zelenou slupku i dužninu. Plod je svěží, aromatický a sklízí se od září do poloviny listopadu.
- 'Viti-Kiwi' je popínavá odrůda, která dorůstá do 8 metrů výšky. Plody jsou bez semínek, slupka se neloupe, chuť je vyvážená, nasládlá a aromatická.
Řezem k lepší sklizni
Aktinidie plodí nejčastěji na jednoletém dřevě. Proto je třeba starší větve a šlahouny odstraňovat. Jsou ale i odrůdy, které plodí na dvouletém dřevu, je tedy nutné nastudovat podmínky své rostliny.
V prvních letech je třeba zastřihnout boční výhonky u 2. až 4. očka, později zde vyrostou další plodivé větve. V červnu, když nasadí plody, je čas výhonky seříznout za posledním plodem, aby se rostlina nevysilovala jejich vyživováním a mohla energii poslat na tvorbu plodů. Další čas řezu následuje ihned po sklizni. Rozhodně nestříhejte rostlinu až před zimou, snížíte její schopnost přežití.
Zimování aktinidie: Záleží na druhu a odrůdě
Pokud pěstujete aktinidii kolomiktu, jejímž zástupcem je například už zmíněná 'Vitakola', nemusíte zimování vůbec řešit, protože tento druh aktinidií je mrazuvzdorný a vydrží teploty až −40 °C. Rostliny mohou poškodit jen pozdní jarní mrazíky. Podobně jsou na tom druhy aktinidie význačná a stříbrná, u nichž se obecně udává odolnost k −30 °C (na rozdíl od velkoplodých druhů, které mají tendenci vymrzat již při −12 °C). Zajímejte se o mrazuvzdornost konkrétních odrůd, které si pořizujete, ač patří ke stejnému druhu, může se lišit.
Mladé rostliny umístěte před zimou do skleníku či zimní zahrady. Pokud to není možné, chraňte jejich kořeny nahrnutím izolačního materiálu (kůry, listí, chvojí) a samotnou rostlinu pak přikryjte netkanou textilií. Stejně postupujte i u starších rostlin, které už není možné stěhovat.