Krásné, křehké a většinou silně aromatické, takové jsou cibuloviny v našich zahradách. Za jejich svěžestí však stojí důkladná péče po celý rok. Cibuloviny prostě musíme hýčkat jako své miláčky v luxusním kosmetickém salonu. Pak se nám odvděčí bohatstvím květů.
Voda, základ života
Většina cibulovin jsou dužnaté rostliny, které potřebují na počátku vegetace dostatek vody. Opravdu pravidelnou zálivku však vyžadují pouze rostliny vysazené v nádobách, zavlažování venkovních ploch se provádí v případě suchého jara a nástupu léta, na lehkých vysychavých půdách a při dopěstovávání malých dceřiných cibulek.
Cibuloviny vysazované na jaře je vhodné při nedostatku srážek zalévat průběžně během vegetace až do ukončení kvetení. Naopak po skončení vegetace většina cibulovin vyžaduje suché léto. A mnohé druhy dokonce nesnášejí vlhkou zimu (pěknosemenec,ladoník).
Kompletní výživa pro zdravý růst a kvetení
Před výsadbou cibulovin provádíme tzv. základní hnojení. Do půdy je možné zarýt dobře rozložený kompost nebo rašelinu pro dodání organické hmoty a kombinované hnojivo, v němž má rostlina dostatek základní i stopových minerálů. Během vegetace provádíme přihnojování několika metodami.
Do půdy můžeme dodat dusík pomocí jednosložkových hnojiv (např. ledek) nebo kombinovaných hnojiv s převahou dusíku (např. Kristalon- Start). Průměrně by se rostlinám mělo dodat během vegetace 13 g čistého N na 1 m2. Toto množství by se však mělo cibulovinám servírovat postupně, minimálně ve dvou dávkách.
První dávka hnojiva se aplikuje v době rašení listů, kdy vykukují ze země teprve špičky listů. Druhá pak 3–4 týdny po první. Granulky hnojiva je nutné mírně zapravit do půdy, neměly by zůstat ležet na listech, kde mohou způsobit poškození pletiva. Při druhém hnojení je možné použít tekuté hnojivo určené přímo pro cibuloviny.
Většinou v něm bývají minerály a stopové prvky, jež potřebuje rostlina k zdárnému kvetení. Pamatujme však na to, že hnojíme především kvůli cibulím pro příští rok. Rostlina nám sice tohoto roku může vykvést i bez hnojení, pokud jí ale nedodáme dostatek živin, nevytvoří dostatečně silnou a květu schopnou cibuli pro následující sezónu.
Ochrana a péče
Na záhony krásně rozkvetlých tulipánů, na cibule lilií a narciců či na květní poupata hycintů se čas od času přijdou přiživit nezvaní hosté. Škůdce je zapotřebí hubit a choroby léčit či jim předcházet vhodným způsobem pěstování.
Během vegetace je nutné pečlivě sledovat porosty cibulovin a odstraňovat rostliny napadené houbovými a virovými chorobami. Napadené jedince je nutné vyrýt i s cibulí a zlikvidovat. Cibuloviny s vysokým květenstvím a velkými těžkými květy je vhodné opatřit oporou.
Jestliže nechceme cibuloviny dále množit semenem, je vhodné po odkvětu odstranit jejich semeníky, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen a soustředila veškerou sílu do tvorby nové cibule pro příští rok. Některé druhy cibulovin vyžadují přikrývku půdy, která má cibule chránit v zimním období před účinky mrazu nebo také před přílišnou vlhkostí.
Jako účinná ochrana proti mrazu se osvědčila vrstva rašeliny, listí nebo slámy. Ochrannou vrstvu je nutné před příchodem vegetace rostliny odstranit. Proti vlhkosti cibule chráníme buď vyjmutím z půdy a skladováním v suchu a temnu, nebo přikrytím fólií či sleněnou tabulí přímo na stanovišti.