Poradíme vám, jak pěstovat v květináčích azalky (Azalea) a pěnišníky (Rhododendron), aby vám tyto krásně kvetoucí keříky v mnoha barvách brzy zjara rozzářily balkon i terasu.
Po jejich odkvětu se budete moci těšit z pěkného, sytě zeleného neopadavého olistění. Čím tedy začít?
Navštivte zahradnické centrum, kde si prohlédnete kvetoucí keře azalek a rododendronů. V nádobách se bude pochopitelně lépe dařit malým formám těchto keřů, takže vybírejte spíše z japonských a Jelínkových azalek.
Řiďte se podle budoucích rozměrů rostliny i vašeho balkonu
Tyto azalky dorůstají výšky do sedmdesáti centimetrů (některé jsou i nižší), některé kultivary po letech dosáhnou i jednoho metru. V barvách od bílé a žluté přes růžovou, červenou i oranžovou najdete keříky drobnokvěté i plnokvěté.
Od poloviny dubna rozkvétají některé světle žluté pěnišníky
Pěnišníky velkokvěté jsou velice atraktivní, pro pěstování v květináčích na běžném balkonu nebo terase se ale příliš nehodí – dorůstají velkých rozměrů. Podívejte se raději po botanických rododendronech: kvetou stejně krásně, mívají plné i jednoduché květy a v nádobách se jim daří dobře.
Některé druhy jsou na výšku opravdu miniaturní, mohou mít jen třicet centimetrů, rozrůstají se ale do šířky až jednoho metru. Plnokvěté i jednoduché květy v bílých, žlutých, růžových, červených, fialových a dvoubarevných kombinacích vám při výběru pěkně zamotají hlavu.
Botanické rododendrony bohatě kvetou a zůstávají nízké i po letech
Jaký květináč si pořídit?
Azalky a rododendrony jsou mělce kořenící rostliny, jejichž kořenový systém se rozprostírá do šířky. Podle toho musíte zvolit pěstební nádobu: raději mělkou a širší. Nechte si poradit u odborníků a kupte mrazuvzdorné květináče, v nichž rostliny spolehlivěji přezimují.
Materiál a tvar nádob je věcí vkusu, ale květináč by měl ladit nejen s rostlinou, ale i s místem, kde bude stát. Keramické květináče z pálené hlíny nebo podobných materiálů se hodí téměř všude, pěkné jsou i nádoby z umělého kamene nebo betonové květináče v různých tvarech. Dáváte-li přednost dřevu, použijte je jako obal na vlastní keramický nebo plastový květináč.
Obyčejné hliněné nebo plastové květináče jsou nejlevnější, na zimu ale potřebují zateplit. Malé velikosti využijete, koupíte-li mladé rostlinky
Kupte ještě speciální zeminu a hnojivo k tomu
Jak azalky, tak pěnišníky potřebují kyselejší půdu. Můžete pro ně koupit přímo speciální zeminu, případně namíchejte vlastní směs, a sice ze zahradní zeminy, kompostu a rašeliny.
Po výsadbě rostliny nepotřebují nejméně osm týdnů žádné přihnojování, později je pro ně vzhledem k omezenému životnímu prostoru pravidelné doplňování živin nezbytné. V nabídce jsou hnojiva granulovaná (k zapravení do půdy), tekutá (používaná ve formě zálivky) či přípravky k přihnojování na list.
Keře přihnojujte podle návodu na hnojivu, předávkování by jim nesvědčilo, a ze stálezelených azalek a pěnišníků byste mohli mít opadavé. Poslední přihnojování by mělo být koncem srpna, aby rostliny zpomalily růst a výhony do zimy vyzrály.
Na kolik vás to přijde?
Nádoba pro pěstování rostlin vás bude stát přibližně sto padesát až pět set korun: záleží na materiálu a velikosti květináče. Že si můžete pořídit i mnohem dražší koryto k sesazení několika rostlin, zjistíte ve specializovaných prodejnách.
Z azalek i rododendronů lze tvarovat bonsaje, ale nejsou to druhy vhodné pro začátečníka
Pytel substrátu pořídíte za něco víc než stokorunu, hnojivo za přibližně stejnou cenu (záleží na výrobci a velikosti balení). Samotné rostliny si nejlevněji vyberete v malých zahradnictvích specializovaných na okrasné rostliny.
Pokud nespěcháte a nepotřebujete mít hnedle vzrostlý, několikaletý exemplář, koupíte malé, pěkné a zdravé keříky azalek i pěnišníků již za pouhých třicet pět korun (sama je tak nakupuji a jsem s nimi moc spokojená), za větší rostliny dáte od sedmdesáti korun výše.
Jarní výsadba je nejlepší
Do nádob se dá sázet kdykoliv, nemusíte čekat, až rozmrzne zem. Nejvhodnější termín pro výsadbu je v tomto případě časné jaro (od března), sázet můžete až dokonce května. Podzimní výsadba po polovině září (do konce listopadu) je také možná, ale keříky z jarní výsadby jsou lépe zakořeněné a připravené na zimu.
Koupenou rostlinu brzy přesaďte do nového substrátu
Budete-li mít možnost zalévat keře dešťovou vodou, vyvarujete se žloutnutí listů způsobenému nevyváženou půdní reakcí (někdy nadbytek vápna z vody v půdě). Většina keříků pokvete již v roce výsadby.
- Tip redakce: Abyste se dočkali bohatých květů každoročně, opatrně po odkvětu uschlá květenství vylamujte.
Obavy před zimou mít nemusíte
Dobře prospívající azalky nebo rododendrony přečkají zimu bez úhony i v nádobách. V drsnějších oblastech můžete květináč zateplit bublinkovou fólií nebo vrstvou novin, kterou omotáte jutou, a postavit na polystyrenovou podložku.
Nezapomeňte keře před příchodem mrazů zalévat, jak azalky, tak pěnišníky jsou na vláhu náročné (jejich mělký kořenový systém rychle vysychá). V bezmrazých dnech je i během ledna zalijte, od března může být zálivka pravidelná (podle teploty a počasí).
Rododendron pěstovaný jako bonsaj se takto povede už opravdu zkušenému pěstiteli
Přestože jsou oba druhy stálezelené (jistě, existují i opadavé azalky), jejich listy jsou v zimním a předjarním období choulostivé na prudký sluneční svit. Na nestíněných balkonech občas dochází k poškození celé rostliny: zabalte proto olistěnou část rostliny netkanou bílou textilií (postačí i stará záclona) a tu upevněte pod korunkou nějakým úvazkem kolem kmínku.
Kupujete více rostlin? Pak si vezměte druhy, které pokvetou postupně: nejranější kvetou již v polovině dubna, pozdní až během června. A jestli se vám nelíbí nízké a rozložité keříky, pořiďte si azalku nebo rododendron zapěstované na kmínku. Jsou sice drahé, ale korunka obsypaná květy za ty peníze stojí.