Z podzimních aster, známých také pod názvem hvězdnice, se v něžných barvách růžové, modré, fialové a karmínové nejčastěji pěstují novoanglické (Aster novae – angliae) a novobelgické (Aster novae – belgiae). Obě jsou původem ze Severní Ameriky, u obou druhů najdete odrůdy kvetoucí časně, poloraně a pozdně. Můžete mít proto záhon kvetoucí od počátku září až do konce října.
Tyto astry se uplatní ve smíšených skupinách trvalek nebo v pozadí záhonů – jsou totiž poměrně vysoké; některé odrůdy dosahují výšky půldruhého metru (například pozdní modrofialová astra ‘Barr’s Blue’). Na plochu jednoho metru čtverečního sázejte nejvýše čtyři rostliny.
Jaký druh astry zvolit
Zatímco astry novoanglické i astry novobelgické vytvářejí mohutné, neúnavně kvetoucí trsy, hodící se k záhonovým výsadbám, jejich příbuzná Aster dumosus je mnohem nižší, dorůstá výšky od patnácti do padesáti centimetrů, je však stejně bohatě kvetoucí. Kvést začíná v srpnu a krom barev obvyklých pro vysoké astry je v sortimentu i raná purpurově červená ‘Jenny’. Nejnižší odrůdy těchto aster jsou vhodné k osázení skalek či jako obruba záhonů, výborně se hodí i k pěstování v nádobách na terase nebo na balkoně.
Co hvězdnice potřebují, aby dobře rostly
Vysoké astry raší zjara později a z počátku rostou pomalu. Nemilují přemokřené půdy, zálivku ale vyžadují pravidelnou po celou dobu vegetace. Dlouhodobý nedostatek vláhy a písčitá půda jim neprospívají, rostliny málo kvetou a trpí padlím.
Ve výživné a vápenité půdě na slunném stanovišti snáší i kratší období sucha dobře. Přihnojení kvalitním kompostem už před výsadbou by mělo být pravidlem, přísun živin přivítají vzhledem k své mohutnosti i během růstu.
Vysoké astry zesílí, pokud je počátkem července asi o polovinu zastřihnete. Oddálíte tím sice dobu kvetení asi o dva týdny, rostliny však budou pevnější.
Nejvyšší odrůdy je dobré včas volně vyvázat, tak, aby trsy zachovaly přirozený tvar. Větrem polehlé či polámané astry se špatně vyvazují a upravují.
Množení aster je jednoduché
Namnožit si astry je jednoduché: Rozdělte na jaře trs na menší díly a zasaďte na vybrané místo. Pokud starší rostliny začnou „vyholovat“ od středu trsu, je nejvhodnější doba je rozdělit a získat přitom nové rostliny.
Nač dát pozor při nákupu chryzantém
Doby, kdy byly chryzantémy jen smutečními květinami, jsou za námi a jejich nevšední krásu oceníte v trvalkovém záhonu i ve váze. Pro venkovní výsadby jsou určeny chryzantémy zimovzdorné – listopadky.
Při nákupu rostlin buďte opatrní a nestyďte se zeptat, zda je odrůda pro venkovní výsadbu vhodná: Některé nabízené odrůdy by vám vydržely jen do prvních mrazů. Bez obav kupte chryzantémy ze skupiny Multiflora, hodící se jak na záhony, tak pro pěstování v nádobách.
České chryzantémy
Víc než tři stovky chryzantém vyšlechtil Jan Dvořák a Šlapanické chryzantémy se staly pojmem. Získávaly ocenění na výstavách v celém světě. Z rozsáhlého sortimentu ale po smrti šlechtitele mnoho nezůstalo, snad jen ‘Šlapanická Eliška’ – červená listopadka s výrazným žlutým středem – bývá na zahradách častěji k vidění.
Jak je připravit na zimu
Venkovní chryzantémy přezimují v našich zimách obvykle bez potíží. Prospěje jim přisypání keříku lehčí zeminou (kompost s rašelinou bude to pravé). Tam, kde jsou zimy tužší, použijte ještě lehký kryt z chvojí. Nesestříhávejte je na podzim, nechte střih na jaro, kdy odstraníte kryt, rozhrabete zeminu a listopadku nad zemí zkrátíte. Mrazuvzdorné listopadky pro pěstování v nádobách potřebují k zdárnému růstu směs rašeliny a ornice (zahradní zeminy) plus pravidelné přihnojování. Na zimu je zapusťte i s nádobou do záhonu, zasypte zeminou a přikryjte chvojím.
Znáte 5 pravidel, s nimiž vám chryzantémy vydrží roky?
Možná po neblahých zkušenostech nevěříte, ale listopadky opravdu vydrží mnoho let. Aby tomu tak bylo, dopřejte jim:
- středně těžkou, propustnou a humózní půdu;
- pravidelné přihnojování v době vegetace každé dva týdny;
Rychle rostoucí chryzantémy takovouto péči ocení bohatým kvetením – rané odrůdy už koncem srpna, pozdní rozkvétají až po polovině října. Nejdéle po pěti letech trsy zjara přesaďte, přitom je můžete rozdělit a chryzantémy si namnožit.
Škůdci a choroby, které rostlinám hrozí
Ani listopadkám se nevyhýbají škůdci a nemoci. Mezi nejúpornější škůdce patří mšice napadající poupata a později i květy, které deformují. Ihned po zjištění výskytu je nutné použít chemický postřik, například přípravkem Karate Zeon 5CS.
Velmi nebezpečné je háďátko kopretinové, žijící uvnitř pletiv chryzantém. První příznaky jeho výskytu jsou zaměnitelné s jiným škůdcem či chorobou, výsledkem jeho přítomnosti jsou deformované květy a bezlisté stonky.
Škůdce přezimuje v půdě a zjara napadá rostliny v místě drobných poškození listů. Odpudit ho mohou afrikány nebo dezinfekce půdy (granulovaný Basamid).
Septorióza se šíří na rostlinách v deštivém počasí, poškozuje listy hnědočernými skvrnami. Pomáhá Dithan M45 aplikovaný po deseti dnech alespoň třikrát.
Bílá rez chryzantém napadala původně jen skleníkové kultury, v současnosti se objevuje i na venkovních rostlinách. Houba vytváří na svrchní straně listů žluté skvrny s ložisky výtrusů na rubu listů, jež schnou a opadávají.
Silně napadené rostliny je třeba spálit, jako prevence poslouží zálivka podmokem. Z chemických přípravků doporučuji použít Baycor 25WP nebo Dithan M45. Napadené listy před postřikem odstraňte a ošetření opakujte alespoň pětkrát, vždy po týdnu. Věřím, že vašim rostlinám se neduhy vyhnou a přeji vám krásné pozdní léto plné barev.