Hodláte si pořídit první akvarijní rostliny, a nevíte, které jsou pro začátečníky nejvhodnější? Nebo již nějaké pěstujete a chcete je rozmnožit? Přemýšlíte, zda jsou některé druhy jedovaté a zda mohou trpět chorobami?
V předchozím díle jste se od Martina Vajbara dozvěděli, jak o akvarijní rostliny pečovat, které druhy jsou běžně k dostání a kde je pořizovat. Dnes doplní základní údaje o další důležité rady. Inspirací při ponoru do hlubin vám také může být jeho web akvarijni.cz.
Mají si pěstitelé akvarijních rostlin dát pozor na jedovaté druhy?
Ne, není to nutné. Akorát si vybavuji, že jsem v jedné z knižních příruček četl úsměvné upozornění: „Nejezte vodní rostliny.“
Zvládne začínající akvarista sám rostliny rozmnožit?
Samozřejmě. Nejjednodušší je vegetativní množení. Rostliny tvoří postranní výhonky a šlahouny, na jejichž konci roste mladá, samostatně zakořeněná dceřiná rostlina.
Dále třeba šípatkovce rodu Echinodorus vytváří květní stonky, které vyrůstají nad hladinu, kde se objevuje i květenství. Pokud tento květní stvol zatížíte a ponecháte pod vodou, vyrazí na přeslenech mladé rostlinky.
Šípatkovce rodu Echinodorus patří mezi nejoblíbenější akvarijní rostliny; foto: Helena Rindová, Pěstírna akvarijních rostlin a ryb
Druhy jako kapradiny Microsorium, Ceratopteris nebo mokřanky Hygrophila mohou vytvořit nové mladé rostliny přímo z pupenů na starých listech či stoncích. Užívanou metodou je také dělení oddenků (rhizomů).
Rostliny s dlouhými olistěnými lodyhami se dají množit řízkováním. Z postranních výhonků, z vegetačního vrcholu rostliny nebo i z prostřední části stonku nůžkami nastříhejte řízky (odnože). Původní stonek nechte zasazený a z paždí listů na něm vyrostou nové výhonky.
Jak dlouho akvarijní rostliny žijí?
Při pěstování ve správných podmínkách a při dostatečné péči (množení, přesazování a podobně) vydrží bez problémů i několik let. Osobně pěstuji jeden druh kryptokoryn již více než dvacet let.
Jaký substrát doporučujete do akvária, které si pořídí začátečník?
Jednoznačně je nejvhodnější tříděný říční štěrk nebo křemenný písek o zrnitosti dva a čtyři milimetry. Naopak naprosto nevhodné (přesto často v obchodech nabízené) jsou vápencové nebo mramorové drtě (bílé, černé) s ostrými hranami. Negativně ovlivňují vodu obsahem vápníku, který zvyšuje její pH.
Akvárium netvoří jen rostliny a rybičky, ale solitérní kameny, kamínky, písek, dřevěné kořeny a další; foto: Martin Vajbar
Trpí akvarijní rostliny nějakými chorobami? A pokud ano, dají se léčit?
Choroby se u akvarijních rostlin nevyskytují. Známá je takzvaná kryptokorynová nemoc, jež se projevuje děravěním listů a jejich následným rychlým rozpadem. Nejedná se ale přímo o nemoc, ale o reakci rostlin na radikální a prudkou změnu podmínek.
Objevuje se například při náhlé změně parametrů vody, výměně osvětlení, přesazení rostlin při dlouho odkládané výměně části vody v neudržované nádrži. Při takovém poškození rostlin postačí nechat zbytky oddenků zasazené na původním místě, rostlinám po čase opětovně dorostou zdravé listy.
Dále se do určité míry dá považovat za nemoc výskyt řas i sinic. Projevuje se pouze při závažných chovatelských chybách, jako je například nedostatečná údržba, překrmování ryb, přehnojení nádrže nebo nedostatečné osvětlení.
Je zbytečné se snažit proti řasám bojovat používáním různé chemie, neboť tyto látky mají negativní vliv na vyšší vodní rostliny a ostatní obyvatele akvária. Vhodná je celková změna podmínek v nádrži k lepšímu. Zjednodušeně řečeno: v nádrži, kde se dobře daří vodním rostlinám, je jen minimum řas a naopak.
Jakou rostlinu doporučíte našim čtenářům akvaristům?
Třeba růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum). Je to typická vodní rostlina, u které zcela chybí kořeny. Může se volně vznášet ve vodním sloupci a pod hladinou nebo je možné přichytit a upevnit ke dnu několik stonků.
Růžkatec se velmi rychle množí a jeho vidličnatě dělené listy i stonky jsou tuhé, ale velmi křehké a lámavé. Tato snadno pěstovatelná a nenáročná rostlina je vynikajícím konkurentem řas při nadbytku živin ve vodě. Na stoncích v úžlabí listů mohou vyrůstat drobné bělavé kulovité květy.
Šípatkovec velký (Echinodorus martii) kvete i v akváriu, kdy květní stvol vyrůstá nad hladinou; foto: Martin Vajbar
V praxi se Martin Vajbar snaží využívat minimum chemie a za pomoci základní techniky se tak snaží napodobit (alespoň do určité míry) přírodní biologické procesy, které pak zdárně probíhají i v miniaturním prostoru za sklem domácích akvárií.