Naše prababičky sice většinou měly vajíčka domácí, přesto ale potřebovaly překlenout období, kdy jich byl nedostatek. V zimě totiž slepice žijící v klasických venkovských kurnících snášejí méně často a mají běžně ve snůšce několikatýdenní výpadky. Vzpomeňte si na triky, které používaly vaše maminky a babičky na jejich dlouhodobé uskladnění.
Jak na to
Ať už si ale vyberete kterýkoliv z níže uvedených způsobů konzervace, musíte použít vejce co nejčerstvější. Pokud si nejste jisti jejich stářím, ponořte je do osmiprocentního solného roztoku. Čerstvá vejce zůstanou u dna, starší se budou vznášet nebo dokonce vyplavou na povrch. Důležité je také, aby skořápka byla čistá a zcela neporušená. Nikdy je ale nemyjte, abyste neporušili jemnou bílkovinnou vrstvu, která je chrání zvenčí před kontaminací mikroby. Pro ukládání použijte skleněné nebo kameninové nádoby nejlépe o objemu asi pět litrů. Vejce vždy skládejte špičkou dolů.
Naložte je do „skla“
Nejčastějším přípravkem používaným pro konzervaci vajec je vodní sklo. Jde o křemičitan sodný, který pořídíte v některých drogeriích, na internetu nebo ve specializovaných gastro obchodech. Dostanete ho nejčastěji v podobě roztoku. Cena se pohybuje okolo padesáti korun za litr. Výhodou je, že vodní sklo dobře ucpává póry ve vaječných skořápkách a izoluje jedno vejce od druhého. Když se náhodou jedno začne kazit, nevyteče a nezpůsobí zkažení ostatních vajec.
Koupený roztok zřeďte převařenou vodou v poměru jedna ku osmi, tedy na litr vodního skla použijte osm litrů vody. Získaným konzervačním roztokem zalijte do nádoby naskládaná vejce asi tři centimetry nad povrch. Hrdla ovažte nejlépe pergamenovým papírem. Nádobu uskladněte v chladu a temnu. Roztok má tendenci vysychat, rosolovatět a tuhnout, proto jej čas od času dolévejte vodou. Takto konzervovaná vejce vydrží až jeden rok. Použít je můžete do vaření i pečení.
Použijte vápenný roztok
Dalším hojně používaným způsobem našich předků bylo využití hašeného vápna. To seženete v hobby marketech nebo stavebninách pod označením hydroxid vápenatý nebo taky vápenný hydrát. Dvacetikilový pytel vás vyjde okolo osmdesáti korun. Při práci s ním ale vždy používejte rukavice, jde totiž o žíravinu.
Kilo vápna důkladně rozmíchejte v deseti litrech vody, přeceďte, abyste se zbavili větších nečistot. Nebuďte překvapeni, když velká část vápna zůstane nerozpuštěná. Roztok znovu dobře rozmíchejte a hned ho nalijte na naskládaná vejce. Všechna musí být ponořena. Hrdlo nádoby ovažte igelitem nebo celofánem a uložte na temném a chladném místě.
Nerozpuštěné vápno pokryje během několika dnů vejce i stěny nádoby a nálev zůstane čirý. Vejce občas zkontrolujte, částečně vyschlý nálev doplňujte novou vápennou vodou. Zakalený nálev je příznakem kažení vajec, ta je pak třeba rychle spotřebovat. Takto uskladněná vejce vydrží jedenáct měsíců.
Zasypte je pšenicí
V dnešní době trochu neobvyklou, přesto ale generacemi osvědčenou metodou je uložení vajec do pšenice z letošní úrody. Kromě ní budete potřebovat jen dřevěnou bedýnku. Na její dno nasypte asi pěticentimetrovou vrstvu zrní a opatrně začněte skládat vajíčka. Ta se nesmí dotýkat jedno druhého ani stěn bedýnky. Nakonec je zase zasypte vrstvou pšenice a postup podle potřeby několikrát zopakujte.
Obilí funguje jako izolační vrstva. Nakonec bedýnku uložte v chladné komoře nebo ve sklepě, kde nemrzne. Správně uložená vejce by vám měla vydržet celý rok a chutnat budou jako čerstvá.
Naolejujte je
Vyzkoušet můžete i techniku prepperů. Stoupenci tohoto hnutí chtějí být připraveni přežít za všech okolností. Doma tak mají zásoby jídla na několik let. Ti ke konzervaci vajec používají čistý minerální olej. Ten se nejčastěji využívá k mazání a konzervaci strojů a malou lahvičku pořídíte do pětatřiceti korun (koupíte ho v e-shopech na internetu). Stačí si ho jen nanést do dlaní a vajíčka jím důkladně ze všech stran potřít. Takto ošetřená je pak uložte do běžných obalů na vejce a skladujte v chladnu a temnu. I v tomto případě je údajně zaručena trvanlivost dvanáct měsíců.
Zamrazte je
Posledním způsobem je uložení syrových vajec v mrazáku. Nikdy je do něj ale nedávejte celá. Skořápka by popraskala a obsah vytekl. Tato metoda se nepoužívá, pokud potřebujete zakonzervovat větší množství. Jsou pro to hned dva hlavní důvody. Tím prvním je skutečnost, že rozmražená vajíčka mají poněkud omezenější využití a navíc trvá dlouho, než jsou připravena k použití. Druhým důvodem je, že celé žloutky se nedají mrazit společně s bílky.
Buď je musíte rozšlehat a zamrazit třeba ve formičkách na led, v takovém případě vám vydrží půl roku, nebo musíte žloutky a bílky oddělit a zamrazit je zvlášť. Protože ale žloutky mají v mrazu tendenci vysychat a hrudkovatět, je dobré přimíchat do nich cukr nebo sůl. A to podle toho, k jakému účelu je budete později používat. Na šálek žloutků stačí jedna lžíce. Oddělené vydrží zmražené až jeden rok.