Kdy na houby vyrazit a kde je hledat? Dají se červivé části odkrojit a je možné houbová jídla zapíjet pivem? Co dělat se zapařenými houbami? Zopakujte si, zda znáte správné odpovědi na otázky, které jsou pro dobrého houbaře zásadní.
1. Jak se jmenují jednotlivé části houby?
Houby jsou organismy složitější, než se může na první pohled zdát: Velkou část z nich totiž nevidíme. Tato část se jmenuje podhoubí (mycelium), skrývá se pod zemí a může dosahovat obrovských rozměrů.
Největší houbou na světě je zřejmě dřevokazná václavka smrková v Oregonu v USA, která zabírá téměř 10 kilometrů čtverečních.
Z podhoubí vyrůstá plodnice, která je laiky nazývána právě jako „houba“. Ta má klobouk a nohu, správně třeň. Zespodu klobouku mohou být lupeny nebo rourky. Plodnice s rourkami jsou lidmi obvykle oblíbenější, do této skupiny patří klasiky jako hřib, kozák či křemenáč, zatímco lupenatých se mnoho lidí obává, a proto je nesbírá. Přitom jde často o mnohem chutnější druhy.
Znáte největší nesmysly a mýty o sbírání hub? Podívejte se na video:
2. Jak najít v lese houby?
Houby rostou téměř všude, nejen v lese, ale i v parcích, na loukách a podél cest. Nejvíc rostou na místech orientovaných na jihozápad či severozápad, méně na místech orientovaných na východ až jihovýchod.
Nemají rády vítr, tedy hledejte spíše na místech chráněných, v závětří. Nejdůležitější je pro ně však vlhkost, vždy tedy budete úspěšnější v lokaalitách, kde se drží voda nebo kam nesvítí přímé slunce. Naopak v době, kdy teploty venku nejsou příliš vysoké, tedy na jaře či na podzim, houby preferují prosluněná stanoviště, protože sluneční paprsky povzbudí jejich růst.
3. Kdy se má chodit na houby?
Taky už jste slyšeli, že na houby se musí chodit brzy ráno? Tak to je pěkná hloupost. Houby rostou pořád a jediným důvodem, proč si přivstat, může být nepřítomnost dalších houbařů v okolí.
Houby rostou během celého roku, ale ty nejčastěji sbírané druhy najdete v období od dubna do listopadu. Ideální je na houby vyrazit několik dní po dešti, kdy je v přírodě dostatek vlhkosti. Čím větší sucho panovalo, tím delší období srážek bude potřeba, aby začaly zase růst. Růst hub nepříznivě ovlivňuje také vysoké rozpětí nočních a denních teplot.
4. Jak zjistit, jestli je houba jedlá?
Stará poučka praví, že má houbař sbírat pouze houby, které dobře zná. Pokud ale v lese houbu určit přesně nedokážete, je možné si nalezené plodnice odnést domů i s částí podhoubí a tam se je pokusit určit. K tomu můžete využít dobrý atlas hub nebo rady odborníků v mykologické poradně či v odborných skupinách na Facebooku. V takovém případě je dobré houbu vyfotit z několika úhlů, a to i rozkrojenou, aby bylo vidět, zda nemění barvu.
Existují také aplikace na rozpoznávání hub, ale rozhodně by neměly být jediným zdrojem při určování, nejsou totiž stoprocentně spolehlivé. Pokud si nejste jisti a nemáte nikoho, kdo by vám poradil, raději houbu nejezte.
5. Proč nejíst červivé houby?
Konzumací červivých hub si můžete zadělat na zdravotní problémy. Červy zanáší do plodnic škodlivé mikroorganismy, které se zde množí a způsobují jejich rozklad. V případě, že je houba již červy napadená, doporučujeme plodnice nekonzumovat.
6. Lze odkrojit kus plesnivé houby a zbytek sníst?
Ne. Stejně jako v případě jakékoliv jiné potraviny platí, že plíseň uvolňuje toxiny, které se nachází v celé houbě.
7. Proč nejíst přemrzlé houby?
Jsou houby, zejména ty zimní, kterým mráz nevadí. Do této skupiny patří například penízovka sametonohá, jidášovo ucho, hlíva. Většinu ostatních hub ale mráz poškozuje, protože způsobuje průnik ledových krystalů do buněk. Krystaly pak mohou buňky roztrahat a usmrtit. V odumřelých buňkách dochází k rozkladným procesům, které produkují různé toxiny, které mohou způsobit zažívací obtíže.
Lucie Kořistová, hrk
Jak uskladnit Jidášovo ucho
Přemrzlá houba vypadá na první pohled jinak: Jakoby se rozpadá a má mnohem vodnatější strukturu. Nepěkně voní a ztrácí barvu.
8. Co se nesmí pít na houby?
Ačkoliv se často tvrdí, že houby není možné kombinovat s alkoholem, není to tak úplně pravda. Sklenička vína či malé pivo k dobrému obědu z hub nevadí, pokud ale máte citlivější zažívání, bude lepší se alkoholu vyhnout, protože houby jsou obtížně stravitelné samy o sobě.
Existují ale houby, které není radno s alkoholem kombinovat. Jde o halucinogenní houby a také druhy ze skupiny hnojníků. Zejména hnojník inkoustový obsahuje nejedovatý koprin blokující rozklad alkoholu v těle, takže po požití alkoholu dojde vlastně k otravě tímto nápojem.
9. Co dělat se zapařenými houbami?
Že se houby nemají dávat do igelitové tašky, to už ví asi každý. Nebezpečné ale mohou být i další nádoby, do kterých někdy lidé houby uloží: plastové kýble, recyklované tašky, skleněné krabičky na potraviny... V okamžiku, kdy se zapaří, se i jedlé houby stávají jedovatými, nastartují se v nich hnilobné procesy a začnou vznikat podobné toxiny jako v rozkládajícím se mase. Jakmile máte byť jen podezření, že se houby zapařily, nebo dokonce vidíte vysráženou vodu, bez milosti je vyhoďte.
10. Jak dlouho vydrží nakrájené houby?
Čerstvé houby vydrží v chladničce tři dny, do té doby byste je měli zpracovat. Houby nakrájené na kousky můžete uložit i do mrazáku. Tam počkají na zpracování i několik měsíců. Lze je mrazit syrové i tepelně upravené, což se doporučuje zejména u větších hub.
Syrové houby je potřeba v mrazničce uchovávat v dokonale utěsněném obalu, protože jinak jejich vůně nasákne do ostatních potravin v mrazáku.