Pokud jste si na zimu vypěstovali nebo nakoupili velké množství zeleniny, musíte ji správně uložit, aby dlouho vydržela ve výborné kvalitě. Jenže co dělat, když nemáte sklep? Brambory, mrkev a další kořenovou zeleninu můžete skladovat i jinak: zbudujte si krecht.
Co je to krecht?
I když si to dnes mnozí neumějí představit, bývaly doby, kdy lidé běžně neměli doma lednici, spižírnu ani sklep. Uchování potravin však bylo v minulosti naprosto zásadní, a tak naši předci vymýšleli různé způsoby, jak trvanlivost úrody co nejvíce prodloužit.
Jednou z ověřených a účinných metod bylo krechtování – uložení potravin hluboko do země, kde je stálá teplota, takže jde vlastně o provizorní sklep. Aby úroda nehnila, je zároveň nutné zajistit, aby do jámy nestékala voda.
Krechty používali už staří Římané, kteří do nich ukládali i zelí. V divokých dobách středověku si lidé ve svém okolí vytvářeli vícero menších krechtů, aby měli zásoby chráněné před loupežníky, kteří putovali krajem. Měli tak jistotu, že jim vždy nějaké potraviny zbudou. V minulosti se krechty používaly i na skladování zrna k osetí.
Jak udělat krecht? Co je k tomu třeba?
Základem je dostatečně velká jáma – ta by měla být hluboká zhruba 120 centimetrů. „Tato hloubka je bezpodmínečně nutná, protože po přidání kamenů jde o hloubku, v níž už země nepromrzá,“ vysvětluje na přednášce v Akademii soběstačnosti Magdalena Vožická, autorka knihy Jak přežít konec civilizace aneb Cesta k soběstačnosti. Šířka krechtu by měla být zhruba 80 centimetrů a délka záleží na velikosti úrody. Do krechtu se nevstupuje, proto volte šířku jen takovou, abyste pohodlně dosáhli do všech koutů.
Na dno jámy navrstvěte výše zmíněné větší kameny, a to do výšky 30 centimetrů. Kameny poslouží jako drenáž a zaručí, že se v jámě nevytvoří jezírko. Stojatá voda by totiž způsobila zahnívání zeleniny.
Jako tepelná izolace bude sloužit sláma, kterou položíte na kameny v dostatečné vrstvě. „Sláma v tomto případě funguje jako přírodní duté vlákno, které zahřívá a zároveň odvádí vlhkost. V krechtu tak vytváří příznivé mikroklima,“ uvádí Magdalena Vožická.
Prostor krechtu izolujte i seshora
Na jámu udělejte dřevěný poklop. Na jednu stranu je třeba připevnit snopy slámy, k poklopu je přibijte například hřebíky. Tato vrstva následně zabrání promrzání zeleniny shora.
Krecht může mít i jakýsi komín, kterým bude dovnitř proudit čerstvý vzduch. Aby do jámy nepršelo, vyrobte na něj malou stříšku. Naši předkové nicméně vytvářeli krechty bez komínků, na dřevěný poklop naskládali drny, které si odložili stranou při kopání jámy. Přidáním drnů je krecht možné lépe izolovat v době, kdy hrozí holomrazy. Do připraveného krechtu uložte kořenovou zeleninu a brambory v dřevěných přepravkách a jako ochranu proti promrzání opět můžete použít seno.
Přesný návod najdete ve videu:
Aby se k úrodě nedostaly myši
V připravené jámě rozdělejte nejprve obrovský oheň a přikládejte do něj dřevo sedm hodin. Stěny krechtu ztvrdnou natolik, že myši budou mít problém se přes ně prokousat. Vypálený krecht se může používat několik let za sebou.
Jak skladovat zeleninu bez sklepa
Do krechtu se nesmí příliš často chodit, protože každou návštěvou narušíte vytvořené mikroklima a uložené brambory a mrkev na zimu by se mohly začít kazit. Ze stejného důvodu se nesmí krecht otevírat v dobách, kdy jsou velké mrazy, protože by zelenina namrzla a pak by se začala kazit.
Z výše uvedených důvodů vždy z krechtu vyndejte zhruba 20 kilogramů brambor a odpovídající množství kořenové zeleniny, které uložíte v chladných částech domu.
Variace krechtu, které můžete vyzkoušet
Účinné a levné skladování kořenové zeleniny nabízí podobný způsob, kdy se brambory, tuřín, mrkev, pastinák uloží do slámy. Jáma má v tomto případě zhruba půl metru do hloubky a celá je vystlaná slámou, která slouží jako izolace. Také svrchu je sláma a celé „hnízdo“ je zakryté zeminou.
Tyto nadzemní kupičky mají oproti krechtu jednu velkou nevýhodu – sice zde uložíte i větší množství zeleniny, ale při jejich narušení musíte zeleninu znovu celou zakrýt, protože vrstva hlíny se snadno naruší, takže úroda by mohla namrznout.
Podzemní pevné úkryty nabízejí možnost postupného odebírání zeleniny či ovoce. Budete potřebovat větší nádobu s poklopem. Pak vykopejte o něco větší prohlubeň, abyste do ní mohli vložit izolaci v podobě slámy či pilin, usaďte nádobu a vložte do ní ovoce či zeleninu. Úrodu prokládejte slámou. Jámu zakryjte poklopem, který zespodu zaizolujete opět slámou či polystyrenem.
Provizorní sklípek vznikne zakopáním dřevěné bedny, staré ledničky a podobně. Pro větší mrazuvzdornost uložené zeleniny opět izolujte pomocí slámy.