Jak dlouho vydrží nová fasáda?

Jak dlouho vydrží nová fasáda?

Jednou z bezesporu nejexponovanějších částí domu je jeho vnější schránka. Důležité tedy je vybrat vhodnou fasádu, aby odolala všem možným rozmarům počasí a nemuseli jste se o její údržbu pravidelně starat. Spolu s odborníky poradíme, jak na to. Které materiály ideálně splní všechny vaše požadavky?

Fasáda nejenže udává domu celkový charakter, ale je také výraznou částí celkové ceny domu. Z těchto důvodů je potřeba nad jejím výběrem pečlivě přemýšlet a vzít v potaz všechny požadavky i vlastnosti stavby. U novostavby je nutné mít o ní představu už od počátku přípravy stavby domu. „Fasáda dodá domu jedinečnost a je často odrazem vkusu majitele domu. Také může svými tepelnětechnickými vlastnostmi značně ovlivnit tepelné ztráty budovy,“ vysvětluje Ing. arch. Martina Spurná.

„Nevhodný výběr barvy nebo materiálu může dokonale pohřbít celkovou estetiku domu. Dobře vybraná fasáda může naopak z ‚obyčejného‘ domu vytvořit jedinečný kousek.“ Z jakých možností tedy můžeme na trhu vybírat a na co nesmíme při výběru zapomenout?

Poloha domu je určující

Abyste si skutečně ušetřili starosti o dům po co nejdelší dobu, musíte se zamyslet především nad tím, čemu všemu bude stavba čelit. Materiál použitý na fasádě by měl být odolný vůči povětrnostním vlivům a měl by odolat změnám teplot. „Při výběru fasády je nutné brát v potaz umístění domu na pozemku a orientaci ke světovým stranám.

Důležitým kritériem jsou užitné vlastnosti fasády (tepelněizolační vlastnosti, prodyšnost atd.) s ohledem na jejich spolupůsobení s ostatními využitými materiály budovy,“ vysvětluje architektka Spurná. Materiálů, ze kterých můžete kabátek svého domu vytvořit, je řada. Liší se cenou, náročností na údržbu i délkou životnosti. Které vás zaručeně nezklamou?

Klasika, která neomrzí

Omítky jsou nejběžnější a nejjednodušší fasádní úpravou. V současnosti máme pestrý výběr omítek – vápenocementové, cementové a makromolekulární. Mohou mít různé příměsi na zlepšení vlastností, jako je vodoodpudivost, tepelná izolace nebo rychlé odpařování vlhkosti. Architektka Spurná se rozhodně nedomnívá, že by klasické fasádě odzvonilo.

„Omítnutá fasáda je stále jedním z nejpoužívanějších materiálů. Dá se skvěle kombinovat s jinými luxusnějšími a dražšími materiály, které mohou být použity jen na části stavby. Tím dostane dům jedinečný vzhled.“ Výhodou je také její nízká cena a také vysoká barevná variabilita. Fasádní nátěr lze namíchat v nekonečném množství odstínů a kombinace různých barev je nejjednodušším způsobem, jak kouzlit se vzhledem domu.

Vybere si každý

V současné době výrobci neustále posouvají vlastnosti omítek směrem vpřed, zlepšuje se jejich funkčnost a využitelnost. Nejčastěji jsou používány minerální omítky tvořené pískem a pojivem. Jsou velice tvrdé a maximálně paropropustné. Nevýhodou ale je jejich nasákavost, je tedy nutné ošetřit je omyvatelným nátěrem proti dešti.

Zcela vodoodpudivé jsou naopak disperzní omítky, které se aplikují jen v tenké vrstvě a nepotřebují už další svrchní nátěry. Také tento druh má ale jistou nevýhodu. Nelze je totiž použít na starší nátěr, který musí být zcela odstraněn. Proto se nehodí na rekonstrukci starších staveb. Pro objekty vystavené nadměrné vlhkosti se hodí sanační omítky, které se vyznačují vysokou porézností, díky které jsou extrémně paropropustné a zabraňují tak rozšiřování solí a plísní.

Nesmrtelný silikon

„Největší životnost mají silikonové nátěry. Výrobci uvádějí až 30 let, zatímco u silikátových je životnost odhadovaná na 20 let a akrylátové vydrží pouhých 15,“ popisuje Martina Spurná další z druhů fasádní omítky, který patří mezi ty nejméně náročné na údržbu. „Silikonové nátěry je možné použít na téměř jakýkoli materiál a mají vysokou vodoodpudivou schopnost. Proto se hojně využívají na stěnách často vystavovaných náporu dešťů. Kvůli těmto vlastnostem je ale nutné počítat také s vyšší cenou nátěru.“ Přestože jsou velmi odolné vůči znečištění, dají se jednou začas opláchnout proudem vody.

Přírodní dřevěná izolace

Jestliže patříte mezi milovníky přírodních materiálů, je dřevo zcela jasnou volbou, protože kromě vysoké trvanlivosti zároveň slouží jako ideální izolace, která vám ušetří náklady na topení. I bez povrchové úpravy vydrží dřevěná fasáda minimálně 25 let. Pokud ji nebudete nijak opečovávat, dřevo se bude přirozeně měnit. Díky slunečnímu záření totiž oxiduje a mění svou barvu ze světle hnědožluté na šedou. Nijak se tím přitom nemění kvalita, ale jde jen o vizuální proměnu.

Když naopak budete vyžadovat stálost vzhledu domu, můžete pravidelně natřít povrch dřeva olejovým nátěrem, který podtrhne strukturu dřeva a dodá mu tmavý odstín. Povrchová úprava jakéhokoli dřevěného materiálu zaručí nejen odolnost proti povětrnostním vlivům, ale ochrání ho také před dřevokaznými houbami a jiným škůdcům.

Není dřevo jako dřevo

Oproti klasické fasádní omítce musíte počítat s tím, že si za dřevěnou fasádu poměrně výrazně připlatíte. Nemusíte se ale nechat vyšší cenou odradit, protože celé roky nebudete muset investovat do opravy fasády, což se u většiny klasických omítek říci nedá. Na trhu najdete různé druhy dřeva, které jsou vhodné pro palubovky, prkna nebo i desky. Nejdelší životnost můžete očekávat u štípaného šindele, kde nedochází k porušení dřevěných vláken, podobně jako u nehoblovaných prken.

Obě varianty jsou schopné odolávat dlouhé roky nepříznivým vlivům počasí a majitelé se o ně nemusí vůbec starat. Pro bezúdržbové fasády je v našich podmínkách ideální sibiřský modřín, z domácích dřevin pak dub, který patří mezi dražší materiály. Oblíbené je modřínové dřevo, módní se stalo také dřevo exotických tropických stromů, které je vysoce odolné.

Na kámen stačí proud vody

Zcela bez starostí můžete být také, když si vyberete kamennou fasádu. Její životnost prodloužíte hned při realizaci, když kámen správně naimpregnujete proti vlhkosti. Tím docílíte toho, že se stane zcela nenasákavým a odolným vůči nečistotám. Impregnace může být nenápadná, která vzhled kamene nezmění, nebo taková, která rozjasní barvu a strukturu kamene. Následné roky bude stačit, když jednou začas omyjete fasádu pouhým tlakem vody bez jakýchkoli chemických přípravků. Jak často bude tato procedura nutná, záleží především na umístění domu a prašnosti okolí. Oživení barev kamene dosáhnete opětovným nanesením impregnace.

Efektní a zcela bezúdržbový plech

Humpolecký architekt Luděk Rýzner se před deseti lety rozhodl svůj dům obložit cortenovým plechem a dodnes si toto rozhodnutí nemůže vynachválit. „Tento typ opláštění je opravdu bezúdržbový. Od doby montáže se fasáda ani nemyla, ani nijak neudržovala,“ popisuje Luděk Rýzner. „Jedinou nevýhodu spatřuji v tom, že po určitých letech musíte počítat s minimálním pouštěním rzi.

Spoustu lidí také odrazuje, že se jedná o rezatý plech. Ale to je otázkou estetického vnímání a individuálního vkusu.“ Plechová fasáda je skutečně dlouhověká. Nejčastější typy jsou hliníkové, které svůj vzhled nemění, a titanzinkové, u nichž probíhá proces optického stárnutí. U těch speciálnějších budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Odměnou vám bude téměř nesmrtelná fasáda s dobrými izolačními vlastnostmi.

Sklo jen pro odvážné

Mezi moderními trendy můžeme najít také skleněné fasády. Ty se ale nehodí pro každého. Nejenže je jejich cena opravdu vysoká, ale ne každá stavba splní všechna potřebná kritéria, aby na ni šlo sklo umístit a spíš celkovému vjemu z domu neuškodilo. „Skleněné fasády jsou jistě použitelné i v případě rodinných domů, v současné době se jedná spíš o nestandardní řešení. V případě jejího využití je třeba zamezit přehřívání interiéru a vyřešit clonění.

Někteří lidé mohou mít také problém s otevřením interiéru okolním pohledům. Takové řešení vyžaduje dostatečný pozemek pro zajištění soukromí,“ vysvětluje architektka Spurná možná úskalí. Sklo je také nutné pravidelně čistit, což není zcela jednoduchá a levná záležitost. Přesto jeho použití může domu dodat zcela nenahraditelné kouzlo. Ať už zvolíte jakýkoli materiál, vždy je potřeba mít na paměti nejen funkčnost fasády, ale také charakter, který celkové stavbě dodá.

A jakou izolaci?

K izolaci fasád se tradičně používají tepelněizolační pěnové či extrudované polystyreny a soklové desky nebo izolanty z minerálních vláken v podobě desek s kolmou či podélnou orientací vláken či fenolických desek. Důležitou otázkou je tloušťka izolace, která se řídí vlastnostmi použitého staviva a jeho tloušťkou. Izolační materiály se ke stěnám kotví hmoždinkami a pro každý materiál a stěnu jsou předepsány konkrétní hmoždinky, včetně jejich rozmístění.

Nejčastěji se systém zakládá pomocí soklového profilu s okapničkou, ale systém je možno založit bez soklového profilu, pouze s použitím skleněné síťoviny a montážní latě. Desky nebo lamely tepelného izolantu se lepí zespodu nahoru na vazbu a hmoždinky se osazují po zatvrdnutí lepicí hmoty. Potom se na desky nanese stěrková hmota a do ní se vtlačí skleněná síťovina. Po pětidenním vyzrání se nanáší penetrační nátěr a teprve po jeho zaschnutí přijde na řadu omítka. Je jasné, že se musí dbát na provedení detailů, jako jsou nároží, stavební otvory, sokl, podstřešní část fasády atd. Základem úspěchu je kromě diagnostiky a přípravy plochy také založení izolace pomocí soklové lišty.

Zateplení dřevostaveb

U staveb s nosnou konstrukcí na bázi dřeva nebo dřevěných deskových materiálů je podstatné, zda se jedná o stavbu s difuzně uzavřenou nebo difuzně otevřenou konstrukcí obvodového pláště. U konstrukcí difuzně uzavřených je ze strany interiéru instalována paronepropustná vrstva, která zabraňuje vstupu vodní páry. Difuzně uzavřené dřevostavby se běžně zateplují zateplovacími systémy určenými na podklady z desek na bázi dřeva a není zde kladen důraz na jejich paropropustnost.

U difuzně otevřených konstrukcí naopak vstup vodní páry do konstrukce povolujeme a vhodnou skladbou obvodového pláště zajišťujeme, aby v konstrukci nedocházelo ke hromadění vlhkosti. Tyto konstrukce nelze zvenčí obalit málo propustným zateplovacím systémem, který v sobě kombinuje například desky z pěnového polystyrenu s akrylátovou omítkou.

Skladba zateplení difuzně otevřené dřevostavby pak vypadá následovně: nosnou konstrukcí obvodového pláště jsou dřevěné hranoly, na které jsou z vnitřní strany připevněny desky OSB na laťovém roštu. Prostor mezi nosnou konstrukcí obvodového pláště a laťovým roštem je vyplněn prodyšnou vláknitou tepelnou izolací. Z vnější strany jsou na dřevěnou nosnou konstrukci připevněny dřevovláknité desky. Jako povrchovou úpravu fasády difuzně otevřené konstrukce obvodového pláště je třeba použít prodyšnou hmotu na vytvoření armované základní vrstvy a prodyšnou tenkovrstvou omítku.

Foukaná izolace

Jako velmi účinný doplněk zateplení fasády je zateplení stropu, protože teplo jak známo stoupá vzhůru a nejvíce ho uniká stropem. V posledních letech se kromě klasického zateplení deskami z minerální vaty či polystyrenem na zateplení stropů osvědčila foukaná izolace. Zateplení stropu či podkroví foukanou izolací lze v současné době provést skelným minerálním vláknem nebo minerálním vláknem z čediče. Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma materiály je rozdílná dosažená objemová hmotnost po zafoukání. Z toho vyplývá, že každý z těchto tepelněizolačních materiálů je vhodný k zateplení rozdílných konstrukcí domu.

Difuzní otevřenost či uzavřenost

Dřevostavby se dají postavit jako difuzně otevřené nebo difuzně uzavřené. U difuzně otevřených systémů dům tzv. dýchá a vodní pára se přirozeně dostává ven skrz konstrukci – skrz stěnu a minerální vatu ve fasádě. Na vnitřní straně stěny se pak nachází OSB deska nebo parotěsná fólie (difuzně otevřená stěna s parobrzdou nebo parotěsnou fólií). Naproti tomu difuzně uzavřený systém má na vnější straně stěny materiál, který vodní páru nepropouští – většinou je to polystyren na OSB desce. Zde je tedy důležité, aby se vlhkost z vnitřního prostředí nedostala do konstrukce.

Investice, která se vrátí

Ačkoli jsou sanační omítky dražší než běžné fasádní, nenechte se mýlit. Odborníci tvrdí, že pouhých 5 % vlhkosti navíc dokáže snížit tepelněizolační schopnost fasády až o 50 %. Navíc je životnost sanačních omítek několikanásobně delší než životnost těch běžných. Investice se vám tak v dlouhodobém horizontu rozhodně vyplatí.

Předezděné fasády

Mezi opravdu bytelné, ale také finančně náročné patří fasádní zdi, které vytvářejí obal celého domu. Většinou se tyto stěny vyzdívají z lícových cihel, klinkerových cihel, vápenopískových cihel nebo přírodních kamenů. Tento druh fasády dodá domu specifický charakter a pyšní se dlouhou životností bez jakékoli péče.

Keramický obklad znovu v módě?

Už od meziválečného období jsou keramické obklady hojně využívány. Oblibu si získaly zejména pro snadnou údržbu a trvanlivost. Fasádní cihly a keramické pásky se upevňují na pevný a čistý povrch a vždy je třeba dbát na pečlivé spárování. Pak se dočkáte skvělého a originálního výsledku.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Doporučujeme

Články odjinud