vytisknout velikost písma Jak chránit rostliny teras a balkonů před zimou

Nemáte ani skleník, ani chladnou místnost, kde by vaše balkonové rostliny mohly v pořádku přezimovat? Postarejte se jim tedy o takovou ochranu, aby dokázaly přežít i venku.

Pro takovouto ochranu rostlin se nabízí hned dvě řešení. Tím prvním je, že rostlinky i s nádobami ochráníte před promrznutím pomocí některého dobře tepelně izolujícího materiálu, jakým je například pěnový polystyren, juta či chvojí.

Druhou variantou je, že se mobilní zeleni postaráte o komplexní celoroční ochranu před zimou i horkem s pomocí termoizolačních nádob, ve kterých budou rostliny prosperovat i při extrémních výkyvech počasí. 

Klepněte pro větší obrázek
Termoizolační nádoby využijete po celý rok

Kdo může zůstat venku  

U rostlin záleží nejen na jejich vlastní odolnosti, ale také na umístění, na samotné nádobě a povětrnostních podmínkách. Mezi ty, jež se zimy nebojí, patří skalničky, dvouletky, vřes, vřesovec, okrasné trávy, kapradiny, víceleté bylinky, azalky, břečťan, přísavník, půdokryvné trvalky (bacopa, brčál a další), listnaté keříky (oblíbený je buxus, brslen, hlohyně, skimie), konifery (jehličnany), ale třeba i opuncie.  

Ke středně odolným druhům se řadí například vistárie, plamének, mučenka či venkovní ibišek. Nejen některým rostlinkám, ale i nádobám, v nichž jsou pěstovány, to v zimě venku nesvědčí.

Glazovaným květináčům, především pak těm, které mají glazuru jen z venkovní strany, tato s největší pravděpodobností popraská a časem se začne odlupovat.

Na svém místě se při velkých mrazech většinou neudrží ani dno nádob, v nichž zůstane voda. Ta nebo vzdušná vlhkost, kterou materiály nasají, bývá problémem. Když totiž teplota klesne pod bod mrazu, voda se začne měnit v led, rozpíná se, a tím dojde k porušení materiálu.

Plastové květináče a obaly jsou vyrobené z různých druhů plastů, některé mrazy snesou, jiné zkřehnou a stanou se lámavými. Zimu vydrží například běžné plastové truhlíky.  

Základní ochrana  

Máte-li možnost, umístěte nádoby s rostlinami na terase či balkonu na závětrné místo, chráněné před deštěm a sněhem, kde nebudou vystaveny ani mrazivému vysušujícímu větru, ani nadměrnému vlhku.  

Klepněte pro větší obrázek
Čím více vrstev, tím lépe bude rostlina odolávat nepřízni počasí 

U odolných rostlin, jež během období vegetačního klidu ztrácí nadzemní část, postačí uschlé větvičky a stonky odstranit, překrýt vrchní část truhlíku například chvojím a zaměřit se na ochranu kořenů. Pnoucím rostlinám přihrňte ke krčkům zeminu a ještě je svrchu zakryjte vrstvou chvojí, postarejte se samozřejmě i o ochranu kořenů.  

Kabátky pro balkonovky  

Juta, chvojí, sláma, ale také bublinková fólie a polystyren jsou vhodnými materiály, jimiž lze na zimu „přiobléknout“ své zelené miláčky. Juta či chvojí patří k estetičtějšímu typu „oblečení“, které může dokonce napomoci k zajímavému podzimnímu a zimnímu aranžmá balkonu.

Má ale i svoje proti. Bublinková fólie či obyčejný polystyren mnoho krásy nenadělají, ale jsou zase účinné a trvanlivé, navíc z polystyrenu už se dnes vyrábí i esteticky zdařilé pěstební nádoby. 

Rostliny v malých květináčcích, které by dozajista snadno promrzly, zapusťte buď do záhonu na zahradě nebo do objemnějšího truhlíku (ideální je polystyrenový), bedny a podobně a zasypte zeminou zhruba dva tři centimetry nad okraj květináče. Nic nepokazíte, pokud navrch ještě položíte chvojí. 

Malý zimní fóliovník  

Rostliny i s květináčem můžete obalit bublinkovou fólií, čímž jim vytvoříte provizorní fóliovník. Nikdy je ale nebalte celé. Za prvé by k nim nemohl vzduch a za druhé by pod takovouto ochranou mohly začít předčasně rašit a větší mráz by je zničil. 

S textilií jen na kryté místo  

Jutu nebo netkanou textilii je nejvhodnější použít tam, kde na ně nebude pršet nebo sněžit, zvláště v případě, že s nimi chcete zakrýt nádoby svrchu. Když jednou nasáknou vodou, jen těžko v chladných dnes vyschnou. Těžká mokrá tkanina zamezí přístupu vzduchu k rostlinám a stane se i nevítaným zdrojem hniloby.  

Klepněte pro větší obrázek
Některé typy ochrany nesmí zmoknout 

Polystyren pod „nohy“  

Nejrozšířenějším izolačním materiálem současnosti je dozajista pěnový polystyren. Zateplují se s ním fasády domů a stejně dobře poslouží k ochraně balkonových rostlin před mrazem.

Vyrábí se z něj truhlíky či různé termonádoby, jež lze velmi dobře použít jako termoizolační obaly na květináče. Proti prochladnutí i vlhkosti od země poslouží dobře silná polystyrenová deska, na kterou květináče a nádoby postavíte.  

Termoizolační kontejnery a nádoby  

Nejjednodušším řešením jsou termoizolační nádoby, do nichž se vkládá běžný květináč. Mohou být pouze z polystyrenu nebo z plastu či kovu s izolační vložkou. Další možnost zastupují truhlíky s termovložkou z pěnového polyuretanu s přepadem pro nadbytečnou vodu (například Vedex). Účinnost ochrany závisí na tloušťce izolačního materiálu.  

Klepněte pro větší obrázek
Termoizolační kontejnety chrání rostliny v létě před slunečním žárem a v zimě před mrazem 

Komplexním řešením pro pěstování a ochranu rostlin jsou termoizolační samozávlahové kontejnery, které dokáží ochránit kořenový systém před mrazem až do asi minus dvaceti stupňů Celsia a před slunečním žárem až do plus třiceti pěti stupňů. 

V těchto kontejnerech (dodává je firma Patio Romántico ) přečkají zimu bez úhony nejen jehličnany, nýbrž i jiné druhy, aniž by nutně musely patřit k odolným. Navíc se vyrábí v různých velikostech i stylových provedeních, takže si lze vybrat ten nejvhodnější právě pro určitou terasu či balkon. íce se o termoizolačních nádobách a kontejnerech dozvíte ve starším samostatném článku Termoizolační samozávlahové kontejnery a nádoby.
 

Přenosné (mobilní) fóliovníky  

Jako ochranu pro drobnější zeleň zkuste použít takzvané balkonové skleníčky, lépe fóliovníky, jež ochrání rostlinky před větrem, deštěm či sněhem. Nemají ovšem příliš velké izolační schopnosti, takže méně odolné druhy budete muset ještě zabezpečit před mrazem.  

Klepněte pro větší obrázek
Fóliovníčky se prodávají většinou i s regály; foto: domacky.cz

Nejsou-li opatřeny větracími otvory či neproudí-li vzduch odspodu, nechte je vždy trochu pootevřené, aby k rostlinám mohl vzduch. Výhodou těchto fóliovníčků je, že se dají po zimě snadno složit a uklidit třeba do sklepa. Většinou k nim patří i vnitřní regálek, který můžete používat pro umístění rostlin celoročně.  

Na zálivku nezapomínejte ani v zimě  

V běžných plastových samozavlažovacích truhlících voda zmrzne, proto ji před příchodem zimy vylijte a rostliny zalévejte jen horem a pouze tolik, aby nedošlo k přemokření zeminy, která by při uhození mrazů zmrzla a kořeny rostlin v ní stejně tak.  

Zálivka je i v zimním období důležitá tak jako po zbytek roku. Rozdíl je jen v její četnosti a vydatnosti. Rostliny přezimující v chladných místnostech nebo venku zalévejte mírněji a jen tehdy, když substrát vysychá. Vyhněte se přemokření, jinak vám rostlinky shnijí. Samotnou zálivku provádějte jen v bezmrazých dnech, kdy nehrozí výrazný pokles teplot ani v noci.  

Kolik co stojí a kde co seženete  

Chvojí se kupovat nevyplatí, pokud ho neposkytne vaše vlastní zahrádka nebo přátelé, zkuste raději jiný, levnější materiál. Například juta stojí v Řempu od čtyřiceti korun za metr a bublinková fólie kolem deseti korun za metr. Netkanou textilii seženete v hobbymarketu od padesáti korun za balíček (s pěti až deseti metry textilie o šířce od jednoho metru).  

Polystyrenové desky zakoupíte v různých tloušťkách v hobbymarketech, cena za metrovou desku se pohybuje už od pěti korun, ale jedná se o tenké desky o tloušťce pouhý centimetr – lépe je použít tří- až pěticentimetrovou tloušťku.  

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |