Rádi byste si pochutnali na vlastní úrodě rajčat, ale nemáte zahrádku ani balkon? Řešením by mohl být hydroponický způsob pěstování, díky kterému můžete pěstovat nejen rajčata, ale i další svou oblíbenou zeleninu či bylinky kdekoliv ve svém bytě. Třeba i ve sklepě nebo na střeše. Podmínkou však je, že rostlinkám dopřejete dostatek vody, světla, živin a vzduchu.
Pokud se chcete do tohoto způsobu pěstování pustit, nejprve je třeba ujasnit si, v čem spočívá. Hlavním znakem je absence klasické půdy, což má své výhody i nevýhody. Za výhodu se dá považovat, že bez zeminy nepřijdete do styku se sporami různých plísní, které se v ní nacházejí. To oceňují hlavně alergici. Nebudete muset odstraňovat plevel, nebudete řešit škůdce vyvíjející se v zemině, budete mít minimální spotřebu vody k zálivce. Pokud patříte mezi přelévače, rostliny neohrozíte. Nevýhodou by mohlo být, že rostliny na vás budou mnohem závislejší než při klasickém pěstování: Na vás bude, abyste jim poskytovali vhodný živný roztok se správným pH, o což se běžně stará půda sama.
Domácí hydroponie od začátku: Jaký substrát použít?
Co budete k hydroponickému pěstování rajčat potřebovat? Začněme od výsevu. Semínka si vyberte jako při klasickém pěstování, vyhněte se ale jejich vysetí do zeminy. Jaký substrát tedy v hydroponii použít? Zvolte jednu z variant, pro které je typická lehkost, vzdušnost a schopnost absorpce a uchování vody, což splňují například:
- Keramzit – klasika, již zná každý pěstitel. Jedná se o pálený jíl v podobě kuliček různých frakcí. Výborné na něm je, že po propláchnutí se dá použít opakovaně.
- Kokosová drť – tedy drcená kokosová vlákna. Obsahují bakterii trichoderma, díky které vzniká mykorhizní podpora rostliny. Kokosovou drť je potřeba smíchat s keramzitem nebo perlitem.
- Jiffy – sadbovací tablety z rašeliny a kokosu. Při růstu sazeniček v nich se nerozvíjí plíseň krčků známá jako padání klíčních rostlin. Rašelina se v přírodním zahradničení nepoužívá, aby byla zachována rašeliniště a aby nedocházelo k jejich devastaci.
- Perlit – je sklo vulkanického původu, které se vyskytuje v přírodě. Po rozdrcení na zrna a zahřátí na minimálně 850 stupňů Celsia zvětší zrna svůj objem až patnáctkrát a vzniká bílý, expandovaný perlit, který stabilizuje vlhkost v půdě a zlepšuje využívání hnojiv.
- Rockwool – známý také jako kamenná vlna. Žlutozelený materiál, s nímž klasický zahrádkář příliš zkušeností asi nemívá. Strukturou se podobá vatě, vzniká taháním čedičových vláken a prodává se ve formě kostek, drti nebo rohoží. Zamezuje růstu mikroorganizmů, nehnije. Dá se však použít pouze jednou.
Živný roztok ve správném složení: Bez kontrol se neobejdete
Jakmile sazeničky rajčat vyrostou do dostatečné velikosti, přesaďte je do vhodné nádoby (podrobněji viz níže) s vybraným substrátem k upevnění kořenů a nachystejte pro ně živný roztok, který potom doplňujte dle potřeby rostlin. Jeho základem je voda, ke které musí kořeny dosáhnout. Budete-li používat kohoutkovou, nechte ji vždy přes noc odstát, aby z ní chlór vyprchal a nedostal se ke kořenům. Do vody nejdříve přimíchejte živiny a dobře promíchejte. Změřte pH roztoku a upravte ho, pokud to bude třeba. Po přidání kyseliny nebo zásady promíchejte vodu a chvíli počkejte. Opakujte měření a případně opět upravujte pH. K jeho snížení se používá v období růstu kyselina dusičná, v době květu kyselina fosforečná. Naopak ke zvýšení pH je to hydroxid draselný.
Živiny dodáte některým z minerálních hnojiv, což se hodí pro začátečníky. Skvěle poslouží i žížalí čaj, tedy výluh z kompostu vzniklého ve vermikompostéru. To už ale je pro zkušenější pěstitele, neboť jeho přesné složení nikde napsané nenajdete. K měření pH vody můžete používat elektronický pH metr nebo kolorimetrický kapkový test, kdy do vzorku živného roztoku kápnete testovací kapalinu a výsledné zbarvení porovnáte s přiloženou stupnicí. Správné nahnojení vody kontrolujte EC metrem (měřič koncentrace živin).
Jaké množství živin a jakou kyselost či zásaditost prostředí zvolit? Každý druh má jiné požadavky, pro rajčata je ideální pH mezi 5,8 a 6,2. Hodnota EC (tedy koncentrace živin v roztoku) je 2,0–5,0.
Vodu dolévejte podle ukazatele hladiny, živiny přidávejte každé dva až tři týdny, v případě pomalu se uvolňujících hnojiv v ještě delších časových úsecích.
Nádoby na hydroponii
Do čeho rostliny umístit? Koupit se dají speciální nádoby na hydroponii. Jako netradiční dárek za vyšší pořizovací cenu potěší některé designové kousky, jejichž součástí je i osvětlení. Ty jsou však vhodné pro bylinky či nižší zeleninu, jako například saláty. Hydroponické nádoby se skládají ze dvou částí – vnitřního květináče, který má na dně a na bocích otvory, jimiž prorůstají kořeny ven do živného roztoku (v ní je substrát s rostlinou), a vnějšího obalu.
Pro běžné pěstování si nejlépe vystačíte s plastovým kyblíkem opatřeným víkem. Doprostřed víka vyvrtáte dostatečně velký otvor, jímž rostlinu v květináči naplněném vhodným substrátem ukotvíte tak, aby pěkně stála. Při výsadbě většího množství rostlin se dají použít i běžné truhlíky (bez otvorů na dně!) a v roli vík polystyrenové desky. Kyblík naplňte roztokem tak, aby sahal dva centimetry pod dno vnitřního květináče. Kořenový krček musí být nad vodou kvůli přísunu kyslíku. U některých druhů zeleniny budete sazeničky přesazovat jen jednou, u jiných, vzrůstnějších, počítejte s vícero přesazením, aby jim, jak porostou, dostačoval prostor květináče. V případě rajčat nezapomeňte ještě na konstrukci opěrného systému, rostliny bude třeba postupně vyvazovat.
Vzduchování jako v akváriu
Na začátku jsem zmiňovala potřebu vzduchu, který eliminuje hnilobné procesy v roztoku. Aby se ke kořenům dostal, je nutné provzdušnění roztoku i dostatečná vzdušnost substrátu. Řešením k provzdušnění roztoku je vzduchovací systém. Je tvořen vzduchovací hadičkou s kamenem a motorem – pořídíte ve specializovaných obchodech. Spojte hadičku s kamenem a do víka vyvrtejte menší dírku. Tou protáhněte hadičku tak, aby byl kámen v kyblíku. Druhý konec hadičky spojte s motorem a zapněte vzduchování. Koupit se dají i pokročilejší zavlažovací aquasystémy, ale pro začátek si vystačíte s tímto.
Bez světla to nepůjde
Bez světla se úrody nedočkáte. Pokud rostliny budete pěstovat na balkoně nebo venku ve skleníku, vystačíte si se sluníčkem, ale při domácím pěstování, a zvláště mimo klasickou vegetační dobu, jim budete muset obstarat jiný světelný zdroj. Vždyť rajčata slunce milují! Zapotřebí je pěstební osvětlení s plným světelným spektrem. Stačí vhodné LED žárovky, které snadno pořídíte ve specializovaných e-shopech. Dají se našroubovat i do běžných stolních lampiček. Dobrou pomůckou jsou i spínací hodiny k nastavení doby svícení. Světelný režim musí mít pravidelnost a měl by být omezen na dobu pod patnáct hodin denně, aby se v rostlinách nezdravě nezvyšovalo množství dusičnanů.
Hydroponické pěstování je potřeba postupně zkoušet a přijít si na postup, který vám bude vyhovovat a rostlinám prospívat. Pro úplný začátek není od věci koupit si některou ze startovacích sad, v níž najdete všechny pomůcky, bez nichž se při hydroponii neobejdete.
