Křížením jeřábu obecného a hrušně vznikl strom, který pěstitelům nabízí velmi netradiční plody. Jejich chuť je příjemně sladká, šťavnatá a chutná. Díky svému původu je strom nenáročný na pěstování.
Co je hruškojeřáb
Hruškojeřáb ouškatý (Sorbopyrus auricularis) je kříženec jeřábu obecného (Sorbus aria) a hrušně obecné (Pyrus communis). Ke křížení nejprve došlo zcela přirozeně, první křížence těchto druhů byly zaznamenány již v 16. století. Jejich schopnosti později využili šlechtitelé, aby vypěstovali odrůdu, která získala odolnost a nenáročnost jeřábu s chutnými a šťavnatými plody hrušně. Vznikly různé kultivary, které se liší velikostí, tvarem a chutí plodů, z nichž právě svou chutí vyniká hruškojeřáb ouškatý. Díky svému netradičnímu vzhledu je využíván též jako okrasná dřevina.
Jak vypadá hruškojeřáb?
Jako strom dorůstá výšky 12 metrů, jako keř pak maximální výšky 5 metrů. Roste bujně, do tvaru vzpřímeného jehlanu. Kvete v květnu, velmi hojně, malými, bílými květy, které jsou samosprašné. Jeho listy na první pohled spíše připomínají jabloň, na podzim získají výraznou červenožlutou barvu.
Plodí malvice o velikosti pěti centimetrů, plody jsou kulaté nebo hruškovitého tvaru. Na společné stopce jich roste několik naráz. Dozrávají v září, po dozrání mají červenožlutou barvu. Jejich chuť je sladká a šťavnatá, nevydrží ale skladování, brzy moučnatí. Proto zpracovávejte čerstvé plody.
Jak hruškojeřáb pěstovat?
Když se rozhlédnete po krajině, zjistíte, že jeřábů je všude plno, jde o nenáročný strom či keř, který je zvláště teď na podzim díky svým červeným plodům k nepřehlédnutí. Nevyžaduje specifické podmínky. Hruškojeřáb tyto vlastnosti převzal, poroste v každé půdě. Vyžaduje ale pravidelnou zálivku a slunné stanoviště nebo polostín. Je odolný vůči nemocem i škůdcům. Rychle roste.
Semena z plodů mají malou klíčivost, je tedy lepší si pořídit sazenici ze zahradnictví. V kontejneru ji lze pořídit zhruba za 500 korun. Sázejte ji na jaře nebo na podzim. Důležité je zajistit dostatečně velký prostor pro její růst a v prvních letech jí dopřávat pravidelnou zálivku, zejména v období sucha.
Ani péči nevyžaduje hruškojeřáb příliš velkou, stačí pravidelný řez a odstraňování starých větví. Je mrazuvzdorný až do -30 °C, tedy českou zimu bez problémů zvládne.
Zpracování hruškojeřábu
Plody využijete k přípravě džemů a marmelád, díky vysokému obsahu pektinu není nutné přidávat další konzervační látky. Lze je zavařit v nálevu podobně jako třešně. Nebo vyrobte netradiční povidla. Další možností je vylisovat šťávu a připravit mošt či ovocné víno. V neposlední řadě můžete plody nasušit ve formě křížal.
[********************]
