Hromnice: Opravdový konec Vánoc, křesťanská tradice přicházejícího světla a prodlužující se den
Hromnice připadají každý rok na 2. února. Datum bylo stanoveno přesně na pomezí konce zimy a příchodu jara. Je to období, kdy se nacházíme v polovině mezi prosincovým zimním slunovratem a březnovou jarní rovnodenností. Dříve byly Hromnice dnem, kdy nastal skutečný konec Vánoc. Lidé uklízeli vánoční stromečky a schovávali betlémy.
Křesťanský původ Hromnic je spojován se dnem Uvedení Páně do chrámu. Je to den, kdy Marie donesla Ježíše do Jeruzaléma. Bylo to přesně 40 dnů od Ježíšova narození. Podle židovské tradice chtěla Marie Ježíše zasvětit Bohu. Na své cestě potkali starce a velkého proroka Simeona. Ten Ježíše nazval světlem k osvícení národů, a proto jsou oslavy spojovány se světlem svíček a také prodlužujícím se dnem.
Co se říká na Hromnice? Podívejte se na video:
Imbolc: Vítání jara slavili už Keltové
Historie Hromnic sahá ale ještě dále. Velmi obdobný svátek, zvaný Imbolc, slavili už staří Keltové. Imbolc začínal vždy poslední lednový předvečer a končil 2. února. Oslava tohoto svátku byla velmi podobná oslavám tradičního masopustu. Lidé se veselili, jedli, pili, tančili a nechyběl ani tradiční průvod koledníků. Cílem bylo především vítání jara, proto lidé hledali první rozkvetlé stromy či květiny. Sledovali také chování zvířat, neboť ta dokázala vycítit příchod jara lépe než lidé.
Ať už se díváme na Hromnice očima Keltů, nebo křesťanů, vždy jde o nějakou oslavu příchodu jara. Příroda se probouzí a vzniká nová životní síla. Vše je v očekávání, růstu a hojnosti. Tma se mění na světlo. Světlo vidíme také v blescích a hromech při bouřkách, které s jarem přicházejí. A protože se lidé bouřek velmi báli, byly právě Hromnice dobrým důvodem k tomu, aby se snažili ochránit svůj dům a odehnat všechny zlé duchy s platností na celý rok.
Hromničky jako ochrana před ohněm, bouří a blesky
Jednou z nejdůležitějších tradic je svěcení svíček, kterým se říká hromničky. Lidé se chtěli chránit před živelními pohromami, především před bouřkami. Častokrát to byl právě blesk, který uhodil do jejich stavení a zapálil celý dům a statek. Škody, které tím lidé utrpěli, byly nenávratné a doživotní. Bylo tedy logické, že se lidé chtěli před ohněm, bouří a blesky nějak chránit.
Každý rok si tedy nechávali právě na Hromnice světit svíčky, které pak po celý rok během bouřek dávali do oken. Věřili, že právě svěcená svíčka hromnička ochrání jejich dům, majetek a zvířata. Zapálení svíčky bylo vždy spojené s modlitbou, prostřednictvím které prosili Boha o ochranu. V některých krajích se hromničky dávaly také do rukou umírajícím nebo se stavěly vedle jejich postele. Světlo svíčky mělo ukázat duši tu správnou cestu do světa věčnosti.
Svátek vážnosti, pořádný hluk a vyorání první brázdy: Znáte tradice spojené s Hromnicemi?
Svěcení svíček nebylo jedinou tradicí, která s oslavou Hromnic souvisela. Světily se také studánky a prameny vod, díky čemuž se zajistil dostatek vody a vláhy na celý další rok.
Pro lid to byl také svátek vážnosti. Bylo zakázané jakékoli radování se, tancování a oslavy. Nesmělo se vtipkovat a jinak se bavit. Povolený byl ale pořádný hluk a rachot. Ať už jste měli v ruce sekeru, kladivo nebo koště, museli jste s ním pořádně bouchat. Jedině tak jste mohli vyhnat zlé duchy a jiné duchy temnoty.
V tento den hospodyňky nesměly nic zašívat. Věřilo se, že by špička jehly mohla v budoucnosti přivolat bouřky a blesky. Důležité bylo také po zimě vytáhnout pluh a vyorat první brázdu, dát tak půdě najevo, že by se měla připravovat na jaro, protože zima pomalu končí. Pro lepší úrodu se do brázdy dávaly kousky chleba a sýra.
Na Hromnice o hodinu více: Co nám prozradí lidové pranostiky
To je rýmovačka, kterou zná snad každý, a je na ní kus pravdy. Den se od zimního slunovratu postupně prodlužuje a na Hromnice je delší o 1 hodinu a 20 minut. Kohout kokrhá pořád stejně, ale za okny se rozednívá dříve. Den nám tak připadá delší, což má přímou návaznost na to, že jsou Hromnice oslavou světla.
S Hromnicemi je spojeno ještě mnoho dalších rýmovaček, pořekadel a pranostik. Uvádí se, že jich je dokonce více než 40. Znáte některé z nich?
- Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
- O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku nežli slunce na obloze.
- Na Hromnice chumelice, netrvá pak zima více.
- Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
- Na Hromnice zimy polovice.
- Na Hromnice jasná noc – bude mrazů ještě moc.
- Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
- Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
- Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
- O Hromnicích jasný den, připrav kožich ještě ven.
- Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.