Rungia klosii neboli houbová rostlina: Co je zač?
Rostlina Rungia klosii pochází z Oceánie, konkrétně pak z ostrova Nová Guinea, kde roste v horských oblastech. Vytváří keřík, který má 60 až 80 centimetrů na výšku, záleží zejména na světelných podmínkách. Její listy jsou husté, oválné, tmavě zelené a hlavně šťavnaté. Na první pohled připomínají bazalku. Rostlina na jaře kvete modrofialovými květy.
Řadíme ji do čeledi paznehtíkovitých (Acanthaceae), čítající na 250 rodů asi s 2 500 druhy, které pocházejí především z tropů a rostou převážně v podobě bylin nebo keřů, některé jsou epifity.
Rungii klosii se též díky její chuti i vůni přezdívá žampionová rostlina, případně žampionové koření či houbové koření. Jde o vzrůstnou rostlinu, která během vegetace dobře snáší otrhávání listů, rychle je doplňuje, a tak nám neustále nabízí výbornou surovinu do kuchyně.
Žampionová rostlina je výborná jako koření, hodí se i pro ty, kdo mají na houby alergii
Domorodci používají čerstvé listy podobně jako špenát nebo je přidávají do polévek i hlavních jídel, zkrátka všude tam, kam se chuť hub hodí. Výborné budou k masu či bramborám. Listy se hodí i do zeleninových salátů a do sendvičů nebo obložených baget.
Výhodou je, že konzumaci této rostliny snesou i lidé, kteří mají na houby alergii. Jde tedy o bezpečnou náhražku hub.
Její listy lze sušit, podobně jako třeba listy zmiňované bazalky. V takovém případě ji pak využijete zejména jako koření.
Obsahuje céčko i železo
Bylina obsahuje větší množství vitamínu C, který je důležitý k životu a udržení tělesného zdraví, v lidském těle plní mnoho důležitých funkcí. Kromě toho v rungii najdeme i betakaroten, vápník a železo. Je bohatá na rostlinné bílkoviny, kterých obsahuje až tři procenta.
V lidovém léčitelství je díky svému obsahu látek doporučována na čistění krve a podporu krvetvorby. Pomáhá při potížích s kandidózou, tedy kvasinkovou infekcí v těle.
Houbová bylina: Pěstování není těžké, chraňte ji před poledním sluncem
Nejlépe se žampionové rostlině bude dařit ve výživné, na humus bohaté zemině. Nesmí být přemokřená, ale může být vlhčí. Pokud ji budete pěstovat v místech s přímým sluncem, pravděpodobně bude nižší a bude mít světlejší a tužší listy. Naopak v místech, která jsou chráněná před silným poledním sluncem, poroste do větší výšky a její listy budou křehké, tedy vhodnější pro přímý konzum.
Rozmnožit ji můžete klasicky řízkováním, tedy odlomenou část rostliny umístěte do skleničky s vodou, počkejte, až vyrostou kořínky, a umístěte do květináče.
Českou zimu by rostlina nesnášela dobře, je mrazuvzdorná jen do −1 °C. Pěstujte ji proto v květináči a na zimu umístěte na světlé místo. Může zimovat v pokojové teplotě, kdy bude pokračovat v růstu, takže vám i během zimních měsíců nabídne čerstvé listy.
Pokud ji zazimujete v chladnější místnosti, do teploty zhruba 8–10 °C, zastaví svůj růst. V tomto případě je potřeba omezit zálivku, aby rostlina neuhnila a na jaře byla v dobré kondici.