Na stromech může vyrůstat i několik desítek plodnic naráz. Foto: iStock

Na stromech může vyrůstat i několik desítek plodnic naráz. | Foto: iStock

Sírovec žlutooranžový: Skvělá houba chutnající po masu, kterou mnozí neznají. Jak ji poznat a zpracovat?

V květnu a červnu se nejen v lesích objevuje houba, která nepatří mezi běžně sbírané druhy, ale ti, kdo ji znají, si její chuť nemohou vynachválit. Jedná se o sírovec, jemuž se pro jeho téměř masitou chuť říká také kuře z lesa. Chutná tak, že si ho často zamilují i ti, kteří jiné houby nejedí.

Co je to sírovec a jak chutná?

Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) se jmenuje po síře, nikoliv sýru. Jde o dřevokaznou houbu, která vyrůstá na kmenech živých listnatých stromů. Jeho chuť připomíná jemné kuřecí maso, takže se jí přezdívá kuře z lesa. 

Jak vypadá sírovec?

Při procházce lesem či v parku vás na první pohled upoutá výrazná žlutooranžová barva sírovce. Narozdíl od běžných hub ho ale nehledejte u země; vyrůst může i dva metry nad zemí. 

Houba vytváří velké, chorošovité plodnice, které mohou mít až 50 cm v průměru a které vyrůstají ze dřeva. Mohou růst konzolovitě nad sebou v počtu několika desítek, takže na kmenech vytváří až metr vysoké trsy. Nález jednoho takového místa tak bohatě postačí a houbař má rázem plný košík. 

Sbírat se ovšem dají jen mladé plodnice, které jsou zbarveny jasně žlutě až žlutooranžově. Na svrchní straně se střídají sytější a bledší oranžově žluté pásy, spodní strana má až sírově žlutou barvu a pokrývají ji rourky. Věkem plodnice tmavnou, nebo naopak blednou do krémova. Zatímco v mládí mají houby masitou dužinu, stářím tvrdne a stává se lámavější. Sírovec vhodný k jídlu lze krájet lehce, doslova jako když nůž projíždí máslem. Když při jeho řezání nůž vrže, je již houba na konzumaci příliš stará. 

Kde a kdy roste sírovec?

Sírovec hledejte na živých stromech, pařezech nebo i ulomených větvích na zemi. Daří se mu na dřevě ovocných stromů, třešní, švestek a dalších stromech rodu slivoň, dále na dubech, topolech, vrbách, jeřábech, jírovci. Dokonce jej lze najít i na modřínech. Roste nejen v lese, ale i v parcích a zahradách. 

Plodnice sírovce rostou i na akátech, ale v tomto případě je nesbírejte. Akát je jedovatý, protože obsahuje alkaloid v kůře, kořenu a semenech. Ten paralyzuje nervovou soustavu, symptomy otravy se projevují neklidem, nevolností, zvracením a tachykardií.  

Ačkoliv je sírovec výborná houba, jde ve skutečnosti o nebezpečného parazita, který vyvolává narušuje strukturu dřeva a tím vyvolává jeho dřeva, na což strom posléze umírá. Jeho růst začíná v květnu a pokračuje celou houbovou sezonu až do jejího závěru.

Jak sírovec sbírat?

Nožem odřežeme plodnice ze stromu.

Jak upravit sírovec žlutooranžový

Pamatujte, že sírovec z ovocných stromů je chutnější než z ostatních listnáčů, ale konečnou úpravou můžete leccos dohnat. V případě sběru z ovocných stromů můžete rovnou přistoupit k povaření houby, u ostatních stromů je lepší ji použitím na hodinu až dvě namočit (nebo přes noc) do mléka a tím ji zbavit kyselosti a tříslovin.  Poté je třeba ji 15 minut povařit v čerstvé vodě, bujónu či vývaru. Nakonec přichází čas na finální úpravu.

Houbu můžete obalit v trojobalu a opéct, poté chutná trochu jako smažený sýr. Nebo ji využijete při přípravě kari, lze ji naložit do sladkokyselého nálevu, vypéct na pánvi do křupava jako slaninku, přidat do omáček, zapečených brambor, do těstovin. Sírovec se dá i sušit. Možností je hodně a skutečně stojí za vyzkoušení.

Doporučujeme

Články odjinud