vytisknout velikost písma Hlíznaté květiny pro jarní parádu

Na podzim se těšíme ještě jiřinami, později vykvétají krásné ocúny. Jiné druhy hlíznatých rostlin vysazujeme pro jarní parádu. Mezi nimi například talovíny a krokusy. Dobrá péče zajistí spolehlivé kvetení.
Hlíznaté květiny pro jarní parádu
Seznam kapitol
  1. Pěstujeme hlíznaté rostliny
  2. Hlíznaté květiny v bytě

Většina hlíznatých rostlin vyžaduje dostatek světla, přísun vláhy na počátku vegetace a také dobrou výživu.

Milujeme světlo i polostín

Hlíznatým rostlinám rostoucím na stepních a osluněných stanovištích nejlépe vyhovují v zahradě místa na plném slunci. Do této skupiny světlobytných rostlin řadíme tygřice (Tigridia), mečík (Gladiolus) a třeba šuškardu - shorakvět (Liatris).

Květiny rostoucí ve své domovině v podrostu dřevin vyhledávají raději polostín. Snáší i plné slunce, ale pak kvetou kratší dobu než v polostínu. Mezi těmito hlíznatými květinami vyniká sasanka (Anemone), dymnivka (Corydalis) a některé druhy krokusů (Crocus).

Klepněte pro větší obrázek
Půvabné ocúny už začínají vyrážet ze země

Jsme zimomřivé i odolné

Nároky na teplotu okolního prostředí se během roku mění. Druhy zimovzdorné vyžadují jiný průběh ročních teplot než hlíznaté rostliny pocházející z tropických oblastí. Hlíznaté rostliny, které sázíme na podzim, vyžadují po výsadbě pro dobré zakořenění nižší teploty. Pokud jsou vysazeny ve správné době a hloubce, přečkají bez problémů naše zimy. Na jaře jim prospívá postupné oteplování bez velkých teplotních výkyvů. Při vysokých teplotách na jaře brzy odkvétají a zatahují.

Při zatahování a letním odpočinku hlíznatých rostlin je naopak potřebné teplo a sucho.

Mezi druhy s těmito nároky patří talovín (Eranthis), ocún (Colchicum).

Teplomilné druhy vyžadují během růstu v podstatě konstantní teploty a jejich vegetaci ukončí nástup podzimních mrazů. Hlízy nemrazuvzdorných rostlin by neměly být vystaveny teplotám klesajícím pod nulu. Přes zimu by se měly uchovávat při teplotách neklesajících pod 5 °C. Pokud však teplota naopak přesahuje 15 °C, začnou předčasně rašit.

Takovými hlíznatkami jsou begonie (Begonia) a frézie (Freesia).

Klepněte pro větší obrázek
Begonie se uplatní jako rostliny do nádob a truhlíků

Hodně pijeme, ale odpočíváme v suchu

Rovněž nároky na vlhkost se během roku mění. Hlíznaté rostliny potřebují dostatek vláhy v období zakořeňování a také v době vegetace. Velmi náročné jsou hlavně druhy vytvářející velkou listovou plochu. Především druhy jako dosna (Canna) a jiřina (Dahlia) musíme v suchých létech zavlažovat.

Druhy pocházející ze stepních oblastí vyžadují po odumření nadzemní části suché prostředí pro odpočívající hlízy, a proto se některé druhy každý rok po zatažení vyjímají z půdy a uchovávají v suchém teplém prostředí. Sem určitě patří ixie (Ixia).

Druhy rostoucí v podrostu dřevin snáší vlhčí prostředí i mimo vegetační období. Příkladem je talovín (Eranthis).

Klepněte pro větší obrázek
Nádherné jiřiny pomalu odkvétají, s prvními mrazíky je musíme vyrýt a uskladnit

Půda by nás neměla dusit

Musí být propustná, aby při nadměrných srážkách nebo zálivce nedocházelo k přemokření a následnému napadení kořenů a hlíz houbovými chorobami. Vhodné jsou středně těžké, hlinitopísčité nebo písčitohlinité půdy. Velmi lehké písčité půdy je dobré vylepšit kvalitním kompostem. Těžší půdy můžeme naopak zlehčit křemičitým pískem, perlitem nebo neutralizovanou rašelinou či zahradnickým substrátem.

Hodně jíme - hodně kveteme

Správná výživa a přísun minerálů je podmínkou, kterou nejvýznamněji ovlivňujeme právě my. Rostliny si všechny látky potřebné pro růst vyrábějí samy ze základních živin minerálních prvků – kyslíku (O), uhlíku (C), vodíku (H), dusíku (N), fosforu (P), draslíku (K), vápníku (Ca), hořčíku (Mg), železa (Fe) a dalších. Látky, s jejichž pomocí dodáváme rostlinám živiny, se nazývají hnojiva, a ta dělíme na organická a průmyslová.

Na podzim vysazujeme tyto druhy:
  • brambořík
  • dymnivka
  • krokus
  • sasanka modrá
  • talovín
  • šuškarda
Následující kapitola
Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |