Poradíme vám, že se jedná o druh, jehož domovem je daleká Čína. Je zajímavý hned z několika důvodů.
Tím největším je skutečnost, že ačkoli na první pohled vypadá jako listnatý strom, patří mezi jehličnany, přičemž jeho olistění, které na podzim získává jasně žlutou barvu, je považováno za přechodný typ mezi jehličnany a listnáči.
Ploché klínovité listy s vějířovitou žilnatinou dělí zářez na dva laloky; foto: Profimedia
Vídáte ho v parcích
Většinou jej znáte jako velký strom s kuželovitou až rozkladitou korunou, jehož krásu můžete vidět v parcích a rozlehlých zahradách, kde dorůstá do výšky až čtyřicet metrů. Než těchto úctyhodných rozměrů dosáhne, uplyne spousta let. Roste totiž poměrně pomalu, ročně jen asi třicet centimetrů.
Existují ale i malé a keřovité kultivary, dokonce také převislé, které se pěstují ve skalkách, trávnících či předzahrádkách. K jeho výhodám patří odolnost vůči průmyslovým exhalacím, mrazuvzdornost až do minus dvaceti stupňů Celsia a absence závažných chorob a škůdců.
Listy pro zdraví, semena jako chuťovka
Tento dlouhověký strom je dvoudomý, na veřejných prostranstvích se ale pěstují především samčí rostliny, protože zralá semena samičích rostlin silně páchnou. V Číně tvoří součást tradiční kuchyně, kdy se po odstranění dužniny namáčí ve slané vodě a praží.
U nás pražená semena neznáme, ale velmi rozšířené jsou léky vyráběné z jeho listů. Látky v nich obsažené rozšiřují cévy, pomáhají při poruchách paměti a nedokrvení končetin.
Poznali jste, o který druh se jedná? Ověřte si, zda je vaše odpověď správná.