Domluvili jsme se s arboristou Ing. Jiřím Soškou a sledovali jeho práci. Podívali jsme se, jak ošetřuje a kácí staré ovocné stromy, nafotili zajímavé momenty a položili mu několik otázek. Znalost odpovědí na ně se vám bude hodit, až budete vybírat, kdo se postará o vzrostlé stromy na vašem pozemku.
Ať se jedná o dřeviny rostoucí na zahradách nebo ve městech, jakmile dosáhnou určitého věku a výšky, je třeba posoudit odborně jejich stav a případně je ošetřit tak, aby dále dobře rostly a nebyly nebezpečné svému okolí. Na tuto činnost se specializují arboristé (odvozeno z latinského arbor – strom).
Přesně vědí, jakým způsobem provést prořez dřevin a jejich odlehčení či vazbu koruny, umí skácet strom ve ztížených podmínkách nebo v havarijním stavu. Krom odborných znalostí jim nechybí lano, šikovnost a odvaha riskovat ve větvích stromů místo nás, zahrádkářů.


Ani hodně staré ovocné stromy není třeba kácet, pokud v nich vidíte i jinou hodnotu než jen to, jak plodí


Každý pohyb vysoko ve větvích musí být promyšlený


Na podobně suchou větev si sami netroufejte


Stará švestka v procesu úpravy a po něm
Ing. Jiří Soška z firmy Stromolez umí dřevinu nejen bezpečně a zdravě ošetřit, ale když si zákazník přeje, dokáže, aby celý strom třeba i „zmizel“. Odřeže větve a kmen, pařez vyfrézuje pod úroveň země a z pozemku odklidí dřevní odpad.
Tentokrát arborista nenechal mizet celé stromy, ale balancoval na starých, uschlých větvích. Pokud by udělal jedinou chybu, skončil by za plotem u souseda. Chyby dělat nesmí. Je pěkné ho pozorovat – po stromě se pohybuje ladně jako veverka.
Dle jeho slov se v korunách stromů cítí bezpečněji než na žebříku, celou dobu se jistí lanem. Vy to ale nezkoušejte, chce to mít dostatek zkušeností. V lepším případě byste se do lana jen zašmodrchali, v tom horším byste skončili v úrazové nemocnici.


Při kácení stromu se začíná odstraněním všech jeho větví


Arboristé používají speciální boty opatřené noži, takzvané stupačky, díky nimž se na kmeni snadněji udrží



Odborník přesně ví, kam po jeho zásahu která větev dopadne



I když strom vypadá na první pohled relativně dobře, v průřezu se ukazuje, že kmen je téměř celý proschlý
Za arboristy se občas bohužel sami označují lidé, jejichž schopnosti, vědomosti a zkušenosti zdaleka nedosahují potřebné úrovně. Podle čeho můžeme poznat, že si objednáváme skutečného odborníka?
Asi nejjednodušší je vybrat si certifikovaného arboristu. Ať už je to Český certifikovaný arborista, nebo Evropský arborista. Pro získání certifikace musí uchazeč projít zkouškami, kde prokáže jak teoretické, tak praktické znalosti ošetřování a péče o stromy.
Kde si hledat svého arboristu
Seznam Evropských certifikovaných arboristů (ETW) s kontaktními údaji na ně najdete na stránkách občanského sdružení Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, kde jsou řazeni podle krajů svého nejčastějšího působení.
Seznam Českých certifikovaných arboristů je k dispozici na stránkách Arborista.mendelu.
Navíc certifikát je třeba každé tři roky obnovovat, takže arboristé se musí neustále vzdělávat. Nechtěl bych tvrdit, že kdo není certifikovaný, neumí udělat kvalitně práci, ale certifikát by měl být zárukou, že o vaše stromy bude dobře postaráno.
Mohl byste nám přiblížit, v čem arboristické zkoušky spočívají?
Skládají se ze dvou částí. Teoretická obsahuje písemný test, poznávání dřevin a ústní zkoušku. Otázky jsou z dendrologie, speciální dendrologie (vlastnosti a nároky jednotlivých dřevin) a péče o stromy.
Praktická část zahrnuje zkoušku práce v koruně, simulaci záchrany zraněného z koruny stromu a dvě simulace vybrané z tematických okruhů, mezi něž patří řez stromů, zajištění korun stromů (vazby), vizuální hodnocení stavu stromů, výsadba stromů, přesadba vzrostlých stromů a teoretické kácení stromů.
S jakým nářadím a pomůckami arborista pracuje?
Základní a nejvíce používaná je ruční pilka, dále používáme motorovou pilu, pinohu (pilka na násadě) a nůžky. Krom toho samozřejmě pomůcky pro výstup a pohyb v koruně.


Pinoha • Stromolezec si na sedák přidělá vše, co by ve větvích mohl ke své práci potřebovat


Stupačky nejdříve používali lesáci pro sběr šišek z korun stromů
V kterých případech je podle vás vhodnější obrátit se na odborníka a kdy postačí, aby se do ošetření, případně kácení stromu pustil sám zahrádkář?
Většina zahrádkářů si sama ořezává své ovocné stromky ze země nebo ze žebříku, případně si kácí stromy na zahradě. Na odborníka bych se doporučil obrátit v případě, že si nejste jistí, zda ořez či kácení zvládnete správně a bezpečně.
Jak dlouho po úpravě stromu můžeme začít hodnotit, zda se výsledek podařil? A podle čeho to pozná laik?
Hodnotit lze začít hned poté, co strom na řez zareaguje, což může být ještě v tomto vegetačním období. Ale stromy mají poměrně velkou „setrvačnost“, hodně zásobních látek uložených ve dřevě, takže konečný výsledek se někdy projeví až po letech… Mnohdy je třeba pro dosažení cíle řez opakovat. Čím větší zásah do stromu provedeme, tím větší bývá reakce a tím dříve se ke stromu nejspíš bude nutné vrátit s pilkou v ruce.
Další snímky zachycující činnost arboristů si můžete prohlédnout na stránkách Stromolez.eu.
Kdy má podle vás smysl starý strom zachovat a kdy je lepší skácet ho a nahradit novým?
Strom má smysl zachovat na místě, pokud plní svou funkci a není na daném místě nebezpečný. Pokud chcete od stromu ovoce, měli byste ho nahradit, když přestane plodit. Strom ale může mít třeba estetickou funkci, poskytovat stín, tlumit hluk, snižovat prašnost. Také je nutné si uvědomit, že nahradit vzrostlý strom trvá desítky let.









Účastníte se projektu Zdravé stromy pro zítřek. Oč se jedná?
Je to společný projekt Nadace Partnerství, Mendelovy univerzity v Brně, Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu a certifikovaných arboristů, kteří se k němu dobrovolně připojili. Jedná se již o 5. ročník a hlavním cílem je vzdělávat majitele stromů, aby o ně pečovali včas a hlavně s pomocí odborníků. Jde nám tedy zejména o propagaci arboristiky a kvalitní péče o stromy.
Jak projekt funguje?
Obce, školy a neziskové organizace mohou k ošetření navrhnout jeden vzrostlý strom. Stav všech přihlášených stromů pak posuzují odborníci z Mendelovy univerzity ve spolupráci se studenty. Komise z došlých žádostí vybírá okolo 20 stromů, které ošetření nutně potřebují.
Zohledňujeme také významnost stromu a způsoby, jak se bude ošetření prezentovat veřejnosti. Ke každému z vybraných stromů pak přiřazujeme jednoho nebo více certifikovaných arboristů, kteří bez nároku na honorář provádí ošetření v jarních měsících (od března do června).