Fíkusy pocházejí z Indie, řadí se do čeledi morušovníkovitých. V pokojových podmínkách dorůstají do výšky od třiceti centimetrů až do dvou metrů. Kromě příjemného vzhledu a nenáročné péče je jejich hlavní předností schopnost odstraňovat nečistoty ze vzduchu. Například fíkus malolistý, který patří k nejoblíbenějším, si poradí i s výpary z laků a čisticích prostředků, které obsahují čpavek.
Péče o fíkus: Na co si dát pozor?
Fíkusy mají rády rozptýlené světlo, dostatek vody a zvýšenou vlhkost vzduchu. Přímé sluneční světlo jim dokáže popálit listy. Co se týče zálivky, substrát udržujte stále vlhký, ale kontrolujte, aby v misce nezůstávala stát voda.
Právě přelití nebo naopak i přeschnutí může mít pro rostlinu neblahé důsledky. Při přelití dochází ke hnilobě kořenů, postupnému žloutnutí a opadávání listů a úhynu celé rostliny. Naopak velmi suché prostředí může způsobit hnědnutí a zasychání listů.
Při prudké změně teploty nebo náhlé změně prostředí fíkus shazuje zelené listy a často i hyne. Je to důsledkem šoku, který vyvolá úplný rozvrat látkové výměny. Pokud se rostlina zase nevzpamatuje, většinou ji nelze nijak zachránit.
Jediným doporučením tak je prevence: Fíkus pravidelně zalévejte a hnojte tekutými hnojivy. V místnosti, kde ho pěstujete, udržujte konstantní teplotu a nestěhujte rostlinu z místa na místo. Pokud tyto nenáročné podmínky dodržíte, velmi pěkně vám poroste.
Přesazování a množení
Rostliny přesazujeme nejčastěji v předjaří, čímž dosáhneme prudkého zrychlení jejich růstu a celkového zlepšení vitality. K přesazení přistupte až tehdy, když už kořeny vylézají ze stávajících květináčů ven.
Nový květináč volte asi o dva až tři centimetry větší než ten původní. Příliš velký květináč není dobrou volbou. Rostlina totiž nezvládne zpracovat přebytečnou zálivkovou vodu, což končí hnilobou kořenů, zasolením substrátu a jejím úhynem.
Rozrostlejším fíkusům ve velkých nádobách, které již nepřesazujete, prospívá každoroční odebrání svrchní vrstvy zeminy a její nahrazení novým, kvalitním substrátem.
Všechny druhy fíkusů množte řízkováním. Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, jenž podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově.
Alternativní metodu množení představuje u keříčkových fíkusů hřížení. Dřevitou větvičku, kterou chcete hřížit, nejprve potřete stimulátorem, pak zafixujte a zahrabte do substrátu. Kořeny se utvoří během několika týdnů.
Fíkus malolistý je nejoblíbenější. Jaké má kultivary?
Fíkus malolistý (Ficus benjamina) patří k nejoblíbenějším. Typické jsou pro něj drobné kožovité listy tmavě zelené barvy, pěstuje se jako stromek nebo kompaktní keřík.
V prodejnách nejčastěji narazíte na malolisté fíkusy v kultivaru Kinky. Jedná se o středně vzrostlý keřík s bíle lemovanými, sytě zelenými listy. Druhou známou malolistou odrůdou je Natasja, také keřík ve světle zelené barvě.
Rodina fíkusu malolistého se rozrostla o dva nové kultivary: Pro Barok jsou charakteristické zkroucené listy, Curly kombinuje tmavě zelené listy s bílými skvrnami.
Fíkus plazivý a další druhy
Mezi další známé druhy a kutivary fíkusu patří tyto:
- fíkus plazivý (Ficus pumila) – plazivá pokojovka s drobnými světlezelenými lístky. Nový kultivar plazivého fíkusu White Sunny zaujme bíle panašovanými listy;
- fíkus pryžodárný (Ficus elastica) – známý také jako gumovník, dříve ceněný pro kaučuk, má velké tmavě zelené listy s různě barevnými skvrnami;
- fíkus lyrový (Ficus lyrata) – jeho světle zelené listy specifického tvaru jsou velmi dekorativní;
- Ficus retusa – jedná se o druh vyšlechtěný přímo pro tvarování ve formě bonsaje.