Přes léto si ho můžete nasušit
Ačkoliv nejvyšší druhy eukalyptu neboli blahovičníku měří až 100 metrů, v českých podmínkách nikdy tolik nevyrostou, protože nemají tak důkladně vyvinutý kořenový systém. Jejich pěstování zde není úplně jednoduché, nedaří se jim během zimy, kdy často zajdou, proto jde rozhodně o rostlinu pro zkušené pěstitele. Často se tak rostlina pěstuje na jaře ze semínka znovu. Nakonec to ale nevadí, protože během léta roste velmi rychle, vytvoří bohatý keřík a na podzim můžete její listy využít k léčebným účelům či větvičky do suché vazby.
Jak pěstovat eukalyptus
Blahovičníkům pěstovaným v Česku vyhovuje letnění venku a zimování v chladné místnosti. Pokud se tedy chcete pokusit o jejich pěstování, vyzkoušejte je nejprve jako rostlinu v květináči. Jako zimoviště se hodí například zimní zahrada či zasklený balkon. Teplota zde by neměla klesnout pod 8 °C, ale neměla by být příliš vysoká. Zálivku omezte, protože hlína by neměla být přemokřená, ale zároveň by neměla nikdy přeschnout. Z vyšší vlhkosti vzduchu se na něm může objevit edém.
Ven by se eukalyptus měl přesunout až v období, kdy nehrozí noční mrazíky, tedy až v druhé polovině května. V době vegetace potřebuje blahovičník dostatečnou zálivku, hnojte pak jedenkrát týdně vícesložkovým hnojivem, v zimě stačí hnojit jen jednou měsíčně. Dobře se mu bude dařit po hnojivu s převahou draslíku.
Ideálním obdobím pro nákup nové rostliny je duben až červen. Pokud se o něj budete dobře starat, během několika měsíců svou velikost zdvojnásobí. V zimě kvůli nedostatku světla a tepla neporoste vůbec. Eukalyptus je náročný na světlo, potřebuje ho hodně, ale rozptýlené. Přímé sluneční paprsky mu nesvědčí. Pokud ho máte v bytě, vyvarujte se postavit jej na parapet oken směřujících na jih, lepší je východ či západ. Nedostatek světla se projevuje vytahováním rostliny, která pouští dlouhé a slabé výhony s řídkými listy.
Až budete sázet malou rostlinku koupenou v zahradnictví do květináče, sáhněte po obyčejném zahradnickém substrátu z rašeliny, který promíchejte s pískem. Jeden díl písku na čtyři díly zeminy. Písek zajistí propustnost substrátu a eukalyptus neuhnije. Eukalyptus přesazujte pravidelně do květináče o jednu, maximálně dvě velikosti většího. Než rostlinka zesílí, poskytněte jí nějakou oporu. Blahovičník patří k rostlinám, které mají dva druhy listů. Do květinových vazeb se používají mladé listy, které jsou malé a stříbřité. Aby se na rostlině objevovaly stále, je třeba na jaře seříznout větve co nejblíže kmeni.
Kouření sušených listů při astmatu
Eukalyptové silice mají výrazné antimikrobiální a protizánětlivé účinky. Původní obyvatelé Austrálie, Aboridžinci, používali listy i kůru eukalyptů k léčení mnoha zdravotních neduhů – nejen při horečkách, nachlazení, chřipce a bolestech zubů, ale i při hadím uštknutí či průjmu. Blahovičník se ujal i u lidových léčitelů v Evropě, kteří doporučovali kouření sušených listů při astmatu nebo inhalaci páry přes čerstvé listy k léčbě respiračních onemocnění a nachlazení. Oleje se používají při bakteriálních infekcích, kožních parazitech a při léčbě urogenitálních onemocnění. Několik kapek eukalyptového oleje se přidává do koupele k uvolnění těla i mysli.
Odkud pochází
Blahovičník je rod z čeledi myrtovitých, do něhož patří více než 800 aromatických stromů a keřů. Jejich nejčastějším domovem je Austrálie, několik druhů se vyskytuje na Nové Guineji a v jihovýchodní Asii, díky pěstování se ale rozšířily do tropů a subtropů téměř celého světa. Pěstují se kvůli dřevu, palivu a celulóze do papírenského průmyslu. Obsahují celou paletu účinných látek, vonné silice a domorodí Austrálci je používali k léčebným účelům.
TIP NA VIDEO: Které rostliny potřebují minimální péči?