Tuto rostlinu přivedly do širšího podvědomí klášterní zahrady. Ostropestřec mariánský se u nás prvně objevil v šestnáctém století a po krátké době upadl v zapomnění. Po dvou stech letech se dočkal znovuobjevení a od té doby je užíván jako ceněná léčivá rostlina.
Pokud nevidíte celou rostlinu, květenství zaměníte s jiným bodlákem. Zplanělý se objevuje i ve volné přírodě
Okrasný bodlák
Ostropestřec v sobě bodlák nezapře: nejenže jsou listy na obvodu opatřeny ostrými, asi centimetr dlouhými trny, ale květenstvím je jako u ostatních bodláků úbor. Neliší se ani barvou, jen květenství je mohutnější a jeho průměr může být až sedm centimetrů.
Trnité dřevité hroty jsou na listech jak v přízemní růžici, tak i na lodyhách
Rostlina je opravdu dekorativní: sytě zelené, po okrajích zvlněné listy jsou bíle žíhané. Z přízemní růžice vyrůstají vysoké lodyhy olistěné po obvodu stejně pestrými, velkými listy.
Ostropestřec dorůstá více jak dvou metrů výšky, k tomu potřebuje dostatek místa a živin, jinak sice vykvete i v nepříznivých podmínkách, ale zůstává nízký a slabý.
Vzhled ostropestřce předurčuje k použití jako okrasnou solitérní rostlinu, kdy nejlépe vynikne jeho mohutnost a barevnost. Pěstovat se dá i na záhonech nebo na poli, pokud byste chtěli sklízet léčivou drogu ve větším množství třeba pro výkup.
Rostliny kvetou od konce července prakticky do zámrazu. Ani ve váze nevypadají květy špatně a vydrží dost dlouho
Od semen k rostlině
Semena ostropestřce koupíte za pár korun. Od dubna do poloviny května je vysévejte přímo na stanoviště. Klíčení trvá asi dvacet dnů, skoro o polovinu se zkrátí namočením semen do teplé vody, pak by měla vyklíčit zhruba po deseti dnech.
Půdu potřebuje ostropestřec hlinitou, mírně vápenitou a propustnou. V místech chráněných před studeným průvanem a větrem a s dostatkem slunce se bude rostlinám dařit. Na svůj růst potřebují dost živin a přiměřenou zálivku.
Jednou pěstovaný ostropestřec se další roky určitě někde v zahradě objeví i bez vašeho přičinění
Předpěstování není vhodné, rostlina špatně snáší přesazení. Jedině semenáčky z rašelinových květináčů, s nimiž se vysazují rostliny do půdy, by přesazení snesly.
Dejte mu prostor k žití!
Přízemní růžice rostliny má průměr okolo osmdesáti centimetrů. Menší plochu zabere v přistíněných místech či při husté výsadbě. Květenství nakvétá postupně a sklízí se celé úbory ještě před dozráním. Spodní květenství na lodyhách je menší než vrcholové, ale kvalitativně stejné.
Nedozrálé úbory ostříhejte dřív, než se začnou rozpadat. Po dosušení semena očistěte a uložte v papírovém sáčku bez přístupu světla
Léčitelské schopnosti ostropestřce
Hlavním léčebným účinkem ostropestřce je schopnost regenerace poškozených jater po těžkých nemocech nebo ozařování. Léčivou látku obsahují hlavně plody (semena) – ochmýřené nažky. Z dozrálých úborů se nažky vyberou, zbaví chmýří a jsou připraveny k použití.
Ostropestřec je jednoletá nebo dvouletá rostlina z čeledi hvězdicovitých
Výborné výsledky vykazuje léčba žloutenky, infekční mononukleózy, bakteriálních onemocnění jater a jejich tvrdnutí (cirhóza), při stavech po otravách (průmyslových i houbových – droga dokonce dává naději i při otravě muchomůrkami).
Léčivé látky regenerují i játra těžkých alkoholiků a narkomanů, příznivě ovlivňují tvorbu žluči. Ostropestřec mariánský je léčivka působící bez vedlejších účinků. Nedoporučuje se pouze pro těhotné a kojící ženy, léčba je vhodná i pro pacienty po chemoterapii.
Foto: Profimedia
TIP NA VIDEO: Co je to vlastně cirhóza jater a jak se léčí?