vytisknout velikost písma Dopřejte svým játrům regeneraci, naordinujte si ostropestřec

Do úhledných řádků v záhonech bylinek se ostropestřec mariánský (Silybum marianum) svou velikostí opravdu nehodí. Zabere hodně místa a dává najevo, že se nemíní spokojit jen tak s nějakým koutkem mezi ostatními léčivkami.

Tuto rostlinu přivedly do širšího podvědomí klášterní zahrady. Ostropestřec mariánský se u nás prvně objevil v šestnáctém století a po krátké době upadl v zapomnění. Po dvou stech letech se dočkal znovuobjevení a od té doby je užíván jako ceněná léčivá rostlina.

Klepněte pro větší obrázek
Pokud nevidíte celou rostlinu, květenství zaměníte s jiným bodlákem. Zplanělý se objevuje i ve volné přírodě

Okrasný bodlák

Ostropestřec v sobě bodlák nezapře: nejenže jsou listy na obvodu opatřeny ostrými, asi centimetr dlouhými trny, ale květenstvím je jako u ostatních bodláků úbor. Neliší se ani barvou, jen květenství je mohutnější a jeho průměr může být až sedm centimetrů.

Klepněte pro větší obrázek
Trnité dřevité hroty jsou na listech jak v přízemní růžici, tak i na lodyhách

Rostlina je opravdu dekorativní: sytě zelené, po okrajích zvlněné listy jsou bíle žíhané. Z přízemní růžice vyrůstají vysoké lodyhy olistěné po obvodu stejně pestrými, velkými listy.

Ostropestřec dorůstá více jak dvou metrů výšky, k tomu potřebuje dostatek místa a živin, jinak sice vykvete i v nepříznivých podmínkách, ale zůstává nízký a slabý.

Vzhled ostropestřce předurčuje k použití jako okrasnou solitérní rostlinu, kdy nejlépe vynikne jeho mohutnost a barevnost. Pěstovat se dá i na záhonech nebo na poli, pokud byste chtěli sklízet léčivou drogu ve větším množství třeba pro výkup.

Klepněte pro větší obrázek
Rostliny kvetou od konce července prakticky do zámrazu. Ani ve váze nevypadají květy špatně a vydrží dost dlouho

Od semen k rostlině

Semena ostropestřce koupíte za pár korun. Od dubna do poloviny května je vysévejte přímo na stanoviště. Klíčení trvá asi dvacet dnů, skoro o polovinu se zkrátí namočením semen do teplé vody, pak by měla vyklíčit zhruba po deseti dnech.

Půdu potřebuje ostropestřec hlinitou, mírně vápenitou a propustnou. V místech chráněných před studeným průvanem a větrem a s dostatkem slunce se bude rostlinám dařit. Na svůj růst potřebují dost živin a přiměřenou zálivku.

Klepněte pro větší obrázek
Jednou pěstovaný ostropestřec se další roky určitě někde v zahradě objeví i bez vašeho přičinění

Předpěstování není vhodné, rostlina špatně snáší přesazení. Jedině semenáčky z rašelinových květináčů, s nimiž se vysazují rostliny do půdy, by přesazení snesly.

Dejte mu prostor k žití!

Přízemní růžice rostliny má průměr okolo osmdesáti centimetrů. Menší plochu zabere v přistíněných místech či při husté výsadbě. Květenství nakvétá postupně a sklízí se celé úbory ještě před dozráním. Spodní květenství na lodyhách je menší než vrcholové, ale kvalitativně stejné.

Klepněte pro větší obrázek
Nedozrálé úbory ostříhejte dřív, než se začnou rozpadat. Po dosušení semena očistěte a uložte v papírovém sáčku bez přístupu světla

Léčitelské schopnosti ostropestřce

Hlavním léčebným účinkem ostropestřce je schopnost regenerace poškozených jater po těžkých nemocech nebo ozařování. Léčivou látku obsahují hlavně plody (semena) – ochmýřené nažky. Z dozrálých úborů se nažky vyberou, zbaví chmýří a jsou připraveny k použití.

Klepněte pro větší obrázek
Ostropestřec je jednoletá nebo dvouletá rostlina z čeledi hvězdicovitých

Výborné výsledky vykazuje léčba žloutenky, infekční mononukleózy, bakteriálních onemocnění jater a jejich tvrdnutí (cirhóza), při stavech po otravách (průmyslových i houbových – droga dokonce dává naději i při otravě muchomůrkami).

Léčivé látky regenerují i játra těžkých alkoholiků a narkomanů, příznivě ovlivňují tvorbu žluči. Ostropestřec mariánský je léčivka působící bez vedlejších účinků. Nedoporučuje se pouze pro těhotné a kojící ženy, léčba je vhodná i pro pacienty po chemoterapii.

Foto: Profimedia

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnice vypadá?

Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnic…

Pokud jste se probudili s větším či menším množstvím svědivých pupínků na těle a jste si jistí, že to není kopřivka ani komáří štípnutí, máte zřejmě před sebou velký problém. Asi máte doma štěnice. Prozradíme vám, kde se schovávají, jak je poznat a co s nimi dělat.

18.  10.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |