Domácí wellness: jaké jsou dnes možnosti?

Domácí wellness: jaké jsou dnes možnosti?

Kdykoli a v soukromí – to jsou dvě hlavní přednosti vašeho privátního wellness, ať už si pod tímto označením představíte cokoli. My vám připomeneme konkrétní možnosti, jak se dá vybavit vaše soukromá relaxační oáza v interiéru.

Nejjednodušší řešení nabízí sprcha, více funkcí má sprchový panel, avšak ještě lepší vodní masáž si dopřejete v hydromasážní vaně. Poněkud větší prostor pak zabere dokonalejší whirlpool a což teprve takzvaný swim spa – bazén a vířivka v jednom. Z dalších možností mnozí jistě rádi využijí služeb sauny, infrakabiny, případně i páry, a naši exkurzi možnostmi domácího wellness zakončíme tipy na InfraSky a SunSky.

Termostatická jistota

Základem i pro nejobyčejnější domácí wellness je pohodlí a bezpečí. Proto si ještě před sprchou „posviťme“ na baterii. „Abyste si relaxaci pod vodními kapkami vychutnali s větším komfortem, vyplatí se pořídit si termostatickou baterii,“ uvádí Pavel Roškot z firmy Oras. Teplotu vody si předem nastavíte a pak si už jen užíváte příjemné sprchování, při kterém navíc ušetříte vodu a náklady na energii potřebné na její ohřev. Odborník připomíná, že lepší je vybírat ze značkových výrobků, které dokážou zajistit správnou funkci termostatických směšovačů a bezpečný provoz. Někteří výrobci také nabízejí termostatické baterie s dvouplášťovou konstrukcí, která zaručuje stálou teplotu povrchu baterie – nebude vás pálit v ruce.

Zážitkové sprchování

Čím dál populárnější jsou velké hlavové sprchy, nejlépe s nastavitelnou hlavicí a vybavené úpravou proti usazování vodního kamene, což se dnes stává standardem u tohoto typu výrobků a samozřejmě i u těch sofistikovanějších. A kdo je zvyklý na ruční sprchu, může je zkombinovat – tahle dvojice vám ve sprchovém koutu nezabere žádné místo navíc. Je však třeba přiznat, že některé modely hlavových sprch jsou skutečně velké, půl metru v průměru není nic nemožného. Podle druhu pak sprcha nabídne klasický proud vody, jemnější takzvané air perlení, či naopak masivnější přívalový proud vody.

Další možnost představují sprchové sloupy a sprchové panely, které můžou proměnit i obyčejnou hygienu na hydroterapii. Moc toho od vás nechtějí – sloupy nebo panely se připevňují na zeď opatřenou povrchovou úpravou odolnou proti vodě a pak už stačí mít zajištěný přívod a odtok vody. Ve srovnání s klasickou baterií jsou vybavené ruční i hlavovou sprchou (vyberte si z více programů: klasický proud, perličkový, masážní…), případně i čtyřmi či více masážními tryskami, a to v několika režimech (trysky zpravidla směřují na ramena, záda, hýždě), záleží na konkrétním výrobku. Vyrábějí se například z akrylátu, plastu, sklolaminátu, opět běžně s úpravou proti vodnímu kameni.

A abyste ani při vodní relaxaci zbytečně neplýtvali, v tom vám pomohou spořiče vody a ekofunkce, třešničkou navíc pak jsou funkce typu aromaterapie a podobně.

Hydromasážní vany

Možná si někteří z vás vzpomenou, jak se u nás před více než dvaceti lety začaly objevovat například perličkové rohože do vany. Koupelna se nijak neměnila, stačilo jen rohož položit na dno vany, zapojit a užívat si jemné bublinky. Doba však pokročila, dnes si můžete nechat do vany namontovat hydromasážní systém, což platí pro většinu akrylátových i smaltovaných van. Variabilnější jsou v tomto směru akrylátové výrobky, protože kombinaci vana + hydromasáž nabízejí nejen výrobci van, ale i mnohé firmy podnikající v koupelnovém segmentu.

Velmi vhodné řešení pro instalaci hydromasážního systému představují akrylátové vany vyztužené několika vrstvami polyuretanové pěny – díky této technologii PU Plus jsou pevnější a nabízejí lepší tepelněizolační vlastnosti (voda pomaleji vychládá a podobně). Najdeme tu nějaké ALE? Co třeba délka a šířka vany – je podstatná, nebo ne? Martin Zítek ze společnosti RAVAK doporučuje: „Firmy, které se zabývají pouze instalací trysek do vany, vám namontují hydromasážní systém i do vany dlouhé třeba 150 cm, což však z našeho pohledu není příliš šťastné.

V takové vaně budete spíš sedět. Naším kritériem je šířka minimálně 75 cm a délka alespoň 170 cm. Zaměřte se tedy spíš na vany pohodlnější nebo v nejlepším případě na vany vyvinuté přímo jako hydromasážní, jejichž každý centimetr prostoru má svůj smysl a koresponduje s anatomií lidského těla.“

Jak to funguje

Kromě zmiňované perličkové lázně, kdy se do vody ve vaně vhání vzduch, vám hydromasážní systém může poskytnout i cílenější masáž na vybrané svalové partie. U perličkového víření jsou trysky menšího průměru umístěné zpravidla na dně vany a výsledkem je relaxační, antistresová air masáž působící především na povrchovou tkáň, kterou tonizuje a prokrvuje. Zato u klasické hydromasáže se trysky aplikují zpravidla na bocích, v zádové a chodidlové části vany; tato vodní masáž zlepšuje krevní oběh, prokrvuje vnitřní orgány a svaly a působí jako balzám na pohybový aparát.

U vzduchového systému se používá dmychadlo, u vodního systému čerpadlo. A když si mezi nimi nedokážete vybrat? Nevadí, zvolte kombinovaný výrobek, který využívá oba systémy. Nabídka je však ještě větší, dnes existuje i kombinovaný systém Whisper pracující s jedním agregátem a bez dmychadla. Požitek z relaxace tak neohrožuje obvyklý hluk spojený se spuštěním klasických air masáží.

Přijde vám to stále málo, prostě chcete něco navíc? Většinu akrylátových van lze vybavit podhladinovým osvětlením, praktickou funkcí pak je automatický ohřev vody nebo dezinfekce a vyčištění vnitřních rozvodů.

Přemýšlejte předem

Na rozdíl od sprchového panelu si hydromasážní vana přece jen žádá větší připravenost, navíc kromě přívodu vody a odpadu vždy zasahuje i do elektroinstalace a u van s airmasážním systémem je potřebné zajistit i dostatečný přívod vzduchu pro dmychadlo. Zjistěte si u prodejce nebo dodavatele, kde a jak mají být rozmístěné přívody vody a elektřiny v závislosti na tvaru vany a zvoleném hydromasážním systému, kam s odpadem a kde je třeba myslet i na takzvané montážní otvory (slouží například k připojení nebo odpojení odpadu, elektroinstalace a podobně, jsou nezbytné i v případě servisních zásahů nebo oprav).

Samozřejmě by bylo nejlepší, kdybyste si potřebné práce mohli objednat u stejného dodavatele, který vám bude instalovat hydromasážní vanu. „Zkušený dodavatel hydromasážních systémů vám hned na začátku poskytne dokument, takzvanou stavební připravenost, kde jsou na jednom místě přehledně uvedené všechny požadavky související s instalací masážního systému,“ připomíná Martin Zítek.

Rovněž se informujte, zda vám firma dodanou vanu také uvede do provozu. Nejde jen o její usazení, napojení na odpad, k přívodu elektrické energie a k zemnicímu systému, ale i o napuštění a kontrolu, zda dobře těsní, zatmelení ve styčných plochách se stěnami, případnou instalaci čelního panelu a vaše zaškolení v obsluze a údržbě. Uvažujete o vířivce a swim spa?

Whirlpool neboli vířivá vana pro více osob vám nabídne relaxaci bez ohledu na roční období, i když se dnes běžně instalují ven na zahradu. Chcete je ale mít v interiéru, například v rámci přízemní odpočinkové místnosti? Protože nejde zrovna o drobečky, počítejte s váhou vany asi 300 až 500 kilogramů a několikanásobně většími rozměry než u klasické vany. Nejprve tedy zvažte, zda vana „projde“ k vám domů. A což teprve, budeme-li se bavit o takzvaném swim spa, tedy o kombinaci malého bazénu a vířivky v jednom (hmotnost závisí na velikosti modelu, například menší Aqua sport 14fX o rozměrech 442 × 236,2 cm váží bez vody 556 kg).

Máte-li tento problém vyjasněný, pokročme k samotné instalaci. Vířivka i swim spa se buď zapouštějí do předem připravené šachty o velikosti vany s malým přesahem, nebo se staví na povrch a obkládají třeba dřevem nebo dlaždicemi. Podmínkou umístění je vždy rovný podklad, který danou vanu unese. Zpravidla se vyrábějí z akrylátu a zpevňují laminátem, přičemž akrylát tvoří pohledový povrch v různých barvách a vysokém lesku nebo matu, stačí si vybrat. Pohledové části musejí být z materiálů odolných proti UV záření a povětrnostním a chemickým vlivům, trysky a rozvody jsou z tlakových PVC komponentů.

Myslete na vodu

„Vířivky i swim spa se z výroby vybavují elektrickým průtokovým topidlem o výkonu 3 kW a více. Na zakázku lze dozapojit i jiný zdroj ohřevu (například přes tepelný výměník – plynový ohřev, tepelné čerpadlo, solární ohřev, který je v objektu a má dostatečnou rezervu); předem se však zamyslete nad tepelnou ztrátou vany a návratností investice do přídavného ohřevu. A pokud chcete mít ve vaně slanou vodu, použijte topidlo vhodné pro toto řešení, například z titanu. Sůl je agresivní ke všem kovovým částem bazénu – jak ponořeným, tak těm nad hladinou – a topidlo představuje nejvíce namáhanou část, běžný nerez neobstojí.

Ovšem kvalitní vířivky a swim spa mají titanová tělesa v základu,“ vysvětluje Lenka Holá z firmy CanadianaWhirlpools. A dodává, že ve většině případů netřeba řešit otázku napojení na vodu, vířivka nebo bazén se jednou napustí a hotovo, přičemž ideální dopouštění je kontrolované hadicí – zabere pár minut a nemůžete zapomenout vodu zastavit (voda se automaticky filtruje a dezinfikuje).

Dopouštění lze napojit i napevno v technologii do hadic filtračního okruhu, ale pak musíte mít k technologii přístup a upřímně řečeno, není to až tak praktické – nevidíte, zda voda teče, nebo ne, a můžete bazén nechat dopouštět přes hranu a vytopit si celý dům. Pro lepší pocit se zhruba jednou ročně voda vypustí (na záhony nebo do nejbližšího odpadu), jde o zhruba 1000 litrů vody u vířivky a o asi 7000 litrů vody u swim spa, v závislosti na velikosti daného modelu.

Realizace a revize

Instalace vířivky nebo swim spa může být otázkou jednoho dne, tedy pokud se pokládá hotová obložená vana na předem nachystaný vodorovný podklad, například armovaný beton nebo zhutněný štěrk. V místě uložení bazénu je třeba mít připravenou elektropřípojku podle požadavků konkrétní vany, což buď řešíte sami, nebo si tuto službu objednáte u instalační firmy na klíč. Přívod vody a odpadu u venkovních instalací není nutný. Pouze jde-li o zapuštění vířivky (swim spa) do podlahy, je třeba přivést odpad a vodu do místa pro technologii, umístěného obvykle pod vanou.

„Samotné napojení vany by měla provádět odborná firma spolu se zaškolením obsluhy a předáním. Po elektrickém zapojení se provádí elektrická revize, což si opět můžete zajistit sami, nebo prostřednictvím dodavatelské firmy. Současně se v interiéru řeší otázka odvlhčení prostoru – buď odvlhčovači, nebo u nových projektů vzduchotechnikou, zajišťující i tepelný komfort místnosti a úsporný provoz. Odvlhčovací jednotky existují mobilní, které do místnosti postavíte a připojíte na elektřinu a odpad, nebo nástěnné varianty na zeď, kdy vidíte z pohledové strany pouze mřížky. Potřebnou kapacitu lze vypočítat z mnoha proměnných, takže doporučuji obrátit se na zkušené bazénáře nebo vzduchotechniky,“ upozorňuje Lenka Holá.

Co byste ještě měli vědět

Vířivka nabízí relaxační místa k sezení a ležení, takže pokud nechcete plavat, je pro vás ideálním řešením, kdežto swim spa se zaměřuje na plavání v protiproudu a cvičení, masáže jsou doplněk. Barevné osvětlení, ozvučení a aromaterapie představují další možnou výbavu obou variant. Máte rádi novinky? Pak by vás mohly potěšit wellness programy zabudované ve vířivce, které působí na konkrétní problém – nespavost, stres, bolesti zad, bolest hlavy, pocit těžkých nohou… Po nastavení programu si systém sám řídí chod vířivky, tedy jednotlivých masážních pozic a osvětlení, a vy se jen přesunujete. sauna a infrakabina

Nejprve dovolte malé upřesnění. Mnohdy se totiž infrakabina mylně považuje za tepelně méně náročnou „sestřičku“ sauny, ale není to pravda. Firma Dyntar požádala o vyjádření lékaře Antonína Mikoláška, z jehož názorů nyní vybíráme.

V obou případech jde o příjem tepla, ale různými formami a s odlišným výsledkem. Sauna je zařízení s prohřívárnou, která je tradičně obložená dřevem a vybavená topidlem s kameny (příkon se pohybuje od 4,5 do 9 nebo i více kW). Působí tu horký vzduch vyšších teplot: nad podlahou může být 40 °C, zhruba 90 cm nad podlahou se teplota pohybuje kolem 50 až 60 °C (jde o hlavní prohřívací pásmo), pod stropem i kolem 100 °C, avšak s touto nejvyšší teplotou vlastně nepřijdete do kontaktu.

Teplo je tvořené prouděním horkého vzduchu a současně nepřímou IR-radiací. Horký vzduch působí celkově, na každý centimetr vašeho těla a rovněž i na sliznice dýchacích cest. V našich podmínkách prohřívárnu doplňuje ochlazovna (doma můžete využít i sprchu, i když lepší volbou je káď se studenou vodou poblíž sauny a ještě dokonalejší řešení nabídne bazének). Pobyt v sauně se doporučuje 8 až 12, maximálně 15 minut, v ochlazovně pak dvě minuty, a tento koloběh je dobré několikrát opakovat.

A jak je to u infrakabiny? Ta je vybavená několika infrazářiči, minimem jsou tři, a teploty se zde pohybují níže, optimální je nastavení zhruba kolem 40 až 50 °C. Teplo míří přímo na vaše tělo, neohřívá se okolí. Infračervené paprsky však dopadají jen na omezenou plochu těla v rozsahu velikosti ohřívače a na dýchací cesty pobyt v infrasauně nemá vliv. Délka ohřívání se má pohybovat od 20 do 40 minut.

Technické pojednání

„Většina dnešních saun či infrakabin je řešená jako samonosná, samostojná kabina. Tím je možná i relativně jednoduchá demontáž a případné přestěhování,“ vysvětluje Petr Kalivoda z firmy Dyntar. A dodává, že kabina se pak instaluje přímo u vás doma a skládá se z bočních dílů a stropu, podlahu nemá a u sauny není nutná ani hydroizolace. Odvětrávání sauny nebo infrakabiny se řeší individuálně, převážně stačí okno nebo ventilátor – jako v koupelně.

A jaké se používá dřevo? Celá škála, víceméně jde o pohledovou stránku věci, například světlé – severský smrk se suky, topol a osika bez suků, dále tmavé – takzvaná thermoborovice se suky, thermoosika nebo cedr bez suků a jiné. Na dotykové části v podobě lavic a opěrek zad se používají měkká dřeva, která tolik nepálí (topol, osika, thermoosika, abachi).

Dopřát si domů saunu nebo infrasaunu je z pohledu stavebního docela jednoduché. „U sauny (infrakabiny) potřebujete pouze elektrický přívod na 220 V (malé kabiny, do 5 m3, například kabina o vnějším půdorysu 200 × 150 cm), případně 380 V (větší kabiny). Kabiny se staví převážně na dlažbu, což je z hygienického hlediska a údržby nejlepší, avšak instalace je možná i na lino nebo dřevěné (plovoucí) podlahy, na které jen položíte rošty,“ upřesňuje odborník.

Je libo páru?

Parní kabina má na rozdíl od sauny vlhčí klima a také v ní není takové teplo. Z pohledu zdravotního pak parní lázeň přispívá k uvolnění dýchacích cest, ale i k relaxaci přetížených svalů a kloubů. A z pohledu vizuálního? „Klasická parní kabina se obkládá mozaikou a je už pevně spojená s daným místem. Počítejte zde s hydroizolací, parozábranou, pokládkou dlažby a obkladem. Tuto kabinu, která se staví na finální betonovou pokládku, na rozdíl od samonosných saun nelze stěhovat.

Kabina včetně lavic se vyrábí z extrudovaného polystyrenu, který má uzavřenou buničitou strukturu – je téměř nenasákavý a páře odolný. Zpevňuje se skelnou vlákninou a syntetickou maltou, což umožňuje přímo na něj lepit mozaiku, keramický obklad nebo dlažbu,“ vysvětluje Petr Kalivoda. Důležité? V blízkosti kabiny ještě potřebujete prostor na technologii (parní generátor), přívod studené vody, odpad, napojení ventilátoru z kabiny do vzduchotechniky či odvětrání ven.

Něco navíc

Co vám ještě udělá dobře? Doplňky, které například saunování více zpříjemní, jako jsou medové krémy a ovocné i bylinné směsi. Při zhruba 60 °C to pak už není horká suchá sauna, ale relaxační záležitost a s poslechem uklidňující hudby a instalovaným LED osvětlením je uvolnění a odreagování dokonalé. A co za to? Většina domácích saun o velikosti cca 2 × 2 m má instalované saunové topidlo o výkonu 6 kW, tedy při sazbě elektrické energie třeba 5 Kč/kWh stojí vytopení kabiny (první hodina) 30 Kč. Poté dotápí už jedna dvě spirály podle otevírání dveří. Pokud se saunujete 3× po dobu 15 minut, tyto provozní náklady se pohybují mezi 40 a 50 Kč.

Co je momentálně in? Kombinovaný domácí wellness, například vířivka a relaxační kabina (nebo finská sauna a infrakabina) s ochlazovnou formou zábavné sprchy (tropický déšť, přívalová sprcha) nebo v podobě ochlazovacího vědra a s odpočívárnou. Takový wellness poskytuje jak vodní vyžití, tak očistné kúry – regeneraci a rehabilitaci po sportovních výkonech nebo náročném dni.

„Novinkou je zmiňovaná relaxační kabina, která se stává designovou součástí interiéru, často hodně prosklenou. Je vybavená speciálním saunovým topidlem s vysokým obsahem lávových kamenů, což umožňuje vytvářet různá prostředí: finskou suchou saunu s teplotou 100 °C, bylinnou parní saunu s 60procentní vlhkostí a teplotou 40 °C s přídavkem aroma, parní rázy i suché mírné teplo (tapidárium) – teplota je přesně nastavitelná a vlhkost se dá vytvořit parními rázy až do 60 procent. Kabina rovněž nabízí colorterapii, muzikoterapii a aromaterapii.

A co za to?

Rodinnou relaxační kabinu můžete pořídit zhruba od 150 000 Kč,“ dává tip Lenka Holá. Díky protiproudu si můžete ve swim spa pohodlně zaplavat Proč se saunovat? Jde o prostředek termogenní stimulace vedoucí k somatopsychické relaxaci, k prevenci respiračních viróz, k ovlivnění alergických potíží, civilizačních chorob a podobně.

Novinky: InfraSky a SunSky Přednedávnem se i u nás začala prodávat takzvaná infra a sluneční nebe. V případě InfraSky jde o panel o velikosti 210 × 65 cm s infrazářiči (6× 500 W), který se montuje do stropu a pokrývá celé zářící spektrum. Zářiče působí na člověka ležícího na lehátku pod panelem ve vzdálenosti zhruba 140 cm, přičemž náběh zářičů je okamžitý a efekt infrapaprsků byste měli cítit už po několika minutách. A doba pobytu v InfraSky? Pohybuje se od 20 do 40 minut, podobně jako v infrakabině.

U SunSky je vzhledově obdobný panel rovněž připevněný ke stropu a vybavený čtyřmi zářiči o výkonu 400 nebo 800 W, díky nimž se mírně opálíte (působí UVA, UVB s filtry). Také v tomto případě ležíte na lehátku pod panelem ve vzdálenosti 140 cm. Na rozdíl od známých solárií vám tento systém kromě pohodové relaxace a příjemně zbarvené pokožky nabízí nenahraditelný pocit volnosti. A nejen to, také zlepšuje prokrvení pokožky a odbourávání škodlivých látek v organismu, posiluje krevní oběh a tvorbu krve, podporuje celkovou obranyschopnost organismu a funkci nervového systému.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Doporučujeme

Články odjinud