vytisknout velikost písma Denivka: pěstování lilie jednoho dne

Na denivce si dali šlechtitelé záležet, takže v současné době existuje ve více jak deseti tisících kultivarech. Z původních květů oranžové a žluté barvy byly vyšlechtěny květy od bílé přes zářivě červenou až k tmavě vínové barvě. Mají odlišnou kresbu na hrdle i květních plátcích. Navíc je zdobí třepenitý, případně zvlněný, nebo barevně lemovaný okraj.

Denivka dříve bývala jednou z nejrozšířenějších rostlin v zahrádkách

Krása jednoho dne

Denivka (Hemerocallis) má jméno opravdu příhodné nejen v češtině. Jejím domovem jsou Čína a Japonsko, země střední Asie a oblasti Kavkazu. V Evropě ji první pěstovali Řekové, kteří ji pojmenovali „krása na jeden den“ (heméra = den, kállos = krása).

Odtud byl odvozen i latinský botanický název, vystihující dobu trvání jednoho květu. Dobrou zprávou ale je, že denivka nasazuje na stvolech velké množství květů, jež postupně odkvétají několik týdnů.

Jaká je denivka?

Především je snadno pěstovatelná trvalka. Vydrží opravdu hodně, jak je vidět na leckde zplaněných porostech ve starých zahradách, o které se nikdo nestará. Moderní denivky nejsou o nic víc náročné, přesto byste jim péči upírat neměli.

Než si vysadíte tuto rostlinu do zahrady, zvažte, kolik místa jí budete moci věnovat. Ale ani menší či malá zahrádka nemusí o denivky přijít, pokud si vyberete typ vhodný do vašich podmínek.

Květy denivek bývají nejkrásnější po dešti, ale ani kroupy jim příliš neublíží

Zjednodušeně lze denivky rozdělit na tři typy:

• miniaturní – nízké denivky do padesáti centimetrů s květy o průměru kolem sedmi centimetrů;

• malokvěté – denivky do devadesáti centimetrů, průměr květů bývá okolo jedenácti centimetrů;

• velkokvěté – denivky vysoké přes metr, s velkými květy, jež u některých odrůd dosahují až osmnácti centimetrů v průměru.
  

Zvolit správné místo není obtížné

Vybrat pro denivku místo je jednoduché: mělo by být slunné a nepřemokřené, nezaplevelené vytrvalým plevelem. Rostliny z kontejnerů můžete sázet po celý rok, volně dobývané pak na jaře kolem půlky dubna, nebo na podzim, alespoň šest týdnů před očekávanými mrazy.

Záhon může být vyhnojený nejen kompostem, denivka snese i do hloubky zarytý čerstvý hnůj. Přihnojovat v dalších letech stačí průmyslovými hnojivy, a to dvakrát do roka: na jaře v době tvorby květů a v srpnu, kdy denivka tvoří nové odnože.

Stinné místo není pro denivku to nejlepší

Opatrná výsadba

Dužnaté kořeny denivky jsou křehké, proto na ně buďte opatrní. Volně rostoucím denivkám zkraťte kořeny asi o třetinu až polovinu, pak rostlinu vysaďte tak, aby měla krček nejvýše dva a půl centimetru pod úrovní země.

Hluboká výsadba denivkám neprospívá. Rostlina špatně roste, málo kvete a nezřídka se stává, že uhyne. Po výsadbě můžete tyto trvalky namulčovat kompostem nebo přihnojit Cereritem.

Na silné květy si musíte počkat alespoň do třetího roku

Z počátku nic moc

Nedávejte si vinu za to, jak bude denivka vypadat v prvním roce po výsadbě. Většinou roste slabě, listy bývají pokroucené, celkově nepůsobí zdravým dojmem. První vegetační období tvoří hlavně kořenový systém, pěknější bude až druhým rokem.

Pokud by rostlina vytvořila náhodou už v prvním roce květní stvoly, odstraňte je, aby se zbytečně nevysilovala. Teprve druhý rok po výsadbě je trs dost silný, aby uživil kvalitní květy. Plné krásy denivky se dočkáte od třetího do pátého roku po výsadbě.

Omlazená kráska

Zahuštěný trs nejpozději po pěti letech rozdělte, vytváří totiž menší květy a řidší květní stvoly. Nejlepší období k dělení trsů se shoduje s obdobím výsadby (nejlépe zjara před vyrašením), ve vegetačním období můžete denivku takto rozmnožit kdykoli.

S vyrytými trsy trvalky pracujte opatrně, abyste nepoškodili křehké kořeny

Rýčem rozdělte trs na potřebné díly, každý nový by měl mít alespoň tři puky (vegetační vrcholy). Máte-li vzácnější odrůdy, vyryjte trs celý a opatrně ho rozdělujte na kusy opět s třemi čtyřmi puky.

Na zimu se denivka oblékne sama

Koncem podzimu denivky zatahují, listy z nich ale neodstraňujte, nechte je do jara. Rostlině slouží jako kryt před mrazem, a nezdají-li se vám ovadlé listy právě pěkné, přikryjte denivku ještě chvojím.

Květy sice mají jen krátkou životnost, ale na jednom stvolu je jich plno a rozkvétají postupně

Většina odrůd je plně mrazuvzdorná, pouze některé velkokvěté odrůdy vyžadují zimní přikrývku. Pokud nemáte jistotu, nic nepokazíte, zakryjete-li denivky před zimou všechny – zvláště mladým rostlinám po podzimní výsadbě prospějete.

V tabulce uvedené denivky představují jen nepatrný zlomek z nepřeberného množství pěstovaných odrůd. Je to spíš orientační přehled barev a tvarů, jakých mají denivky nespočet. Každá vás okouzlí a třeba jim propadnete natolik, že se vaše zahrada stane sbírkou těch nejkrásnějších odrůd.